Sysel perličkový

Jak číst taxoboxSysel perličkový
alternativní popis obrázku chybí
Sysel perličkový (Spermophilus suslicus)
Stupeň ohrožení podle IUCN
téměř ohrožený
téměř ohrožený[1]
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Třídasavci (Mammalia)
Řádhlodavci (Rodentia)
Čeleďveverkovití (Sciuridae)
Rodsysel (Spermophilus)
Binomické jméno
Spermophilus suslicus
(Güldenstädt, 1770)
Rozšíření sysla perličkového (tmavě zeleně – celoroční výskyt, světle zeleně – předpokládaný celoroční výskyt)
Rozšíření sysla perličkového (tmavě zeleně – celoroční výskyt, světle zeleně – předpokládaný celoroční výskyt)
Rozšíření sysla perličkového (tmavě zeleně – celoroční výskyt, světle zeleně – předpokládaný celoroční výskyt)
Synonyma

Citellus suslicus

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sysel perličkový (Spermophilus suslicus, Güldenstaedt 1770) je druh hlodavce z čeledi veverkovití.

Národní a vědecká synonyma názvu

Česky též sysel perličkovaný.[2] Vědecké pojmenování též Citellus suslicus.[3]

Popis

Menší sysel s krátkým ocasem (15–25 % délky těla) a výrazně skvrnitým vzorem na kožešině; menší než sysel obecný. Dorůstá délky 170–240 mm, většinou méně než 220 mm a hmotnosti 120–440 gramů. Hřbet je skvrnitý, šedohnědý, někdy tmavší, kaštanově hnědý, rezavohnědý, červenohnědý. Světlé břicho odděluje od hřbetu okrové zbarvení. Skvrny jsou nejvýraznější podél páteře, méně podél břicha; na hlavě jsou drobné skvrnky. Tlama, tváře a nohy jsou krémově bílé; oční kroužek je zřetelně krémově bělavý, nesouvisle rezavě obkroužený. Jižní populace bývají světlejší, severní populace tmavší.[4] Vzorec jeho chrupu je 1/1, 0/0, 2/1, 3/3.

Výskyt

Žije ve stepích a na jižním okraji lesostepní oblasti mezi řekami Prut a Dněstr na západě a Volhou na východě. Vyskytuje se převážně v jihovýchodním Polsku (Lublinské vojvodství), Bělorusku, na Ukrajině, v Moldavsku a Rusku.[5] Jeho přirozeným prostředím jsou klimaticky mírné louky blízko vodních zdrojů, ale vyskytuje se i v zemědělské krajině. V minulosti byl ve východní Evropě hojně rozšířen a byl považován za škůdce. Dnes je jeho výskyt roztroušený.[6]

Etologie

Denní živočich, Všežravec. Jedinci žijí samostatně v norách, ovšem v koloniích čítajících i 160 jedinců na jeden hektar. Mezi hlavní složky potravy patří tráva, obilí, živí se i hmyzem. Hibernuje od října do dubna. Páří se mezi dubnem a květnem. Březost trvá 23 až 26 dní. V jednom vrhu se narodí 4–8 mláďat, zprvu holých a slepých.[7]

Poddruhy

U druhu sysel perličkový rozlišujeme poddruhy[3]:

  • Spermophilus suslicus boristhenicus (Pusanov, 1958)
  • Spermophilus suslicus guttatus (Pallas, 1770)
  • Spermophilus suslicus suslicus (Güldenstaedt, 1779), syn. guttatus, guttulatus, averini
  • Spermophilus suslicus odessanus (Nordmann, 1842), syn. meridiooccidentalis, volhynensis, ognevi, boristhenicus[8]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Syseľ perlavý na slovenské Wikipedii.

  1. ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-02].
  2. ↑ AULAGNIER, Stéphane, et al. Savci Evropy, severní Afriky a Blízkého východu. Překlad Robert Doležal. Plzeň: Ševčík, 2018. ISBN 978-80-7291-250-6. S. 170. 
  3. ↑ a b BioLib.cz – Spermophilus suslicus (sysel perličkovaný) [online]. BioLib.cz [cit. 2015-05-30]. Dostupné online. 
  4. ↑ KRYŠTUFEK, Boris a VOHRALÍK, Vladimír. Taxonomická revise palearktických hlodavců (Rodentia). Sciuridae: Xerinae 1 (Eutamias a Spermophilus). Lynx [online]. 2012, roč. 43 č. 1–2, s. 49–50 [cit. 18. 12. 2018]. ISSN 1804-6460. Dostupné z: https://www.researchgate.net/publication/326919938_Taxonomic_revision_of_the_Palaearctic_rodents_Rodentia_Sciuridae_Xerinae_1_Eutamias_and_Spermophilus
  5. ↑ KRYŠTUFEK, Boris a VOHRALÍK, Vladimír. Taxonomická revise palearktických hlodavců (Rodentia). Sciuridae: Xerinae 1 (Eutamias a Spermophilus). Lynx [online]. 2012, roč. 43 č. 1–2, s. 51 [cit. 18. 12. 2018]. ISSN 1804-6460. Dostupné z: https://www.researchgate.net/publication/326919938_Taxonomic_revision_of_the_Palaearctic_rodents_Rodentia_Sciuridae_Xerinae_1_Eutamias_and_Spermophilus
  6. ↑ SHEKAROVA, Olga; NERÓN, Vladimir; SAVINETSKAYA, Ludmila. Speckled Ground Squirrel (Spermophilus suslicus) : current distribution, population dynamics and conservation. Lynx. S. 317–322. ISSN 00247774. 
  7. ↑ MACDONALD, David, Priscilla Barret. Mammals of Britain & Europe. Londýn: HarperCollins, 1993. ISBN 0002197790. S. 230. 
  8. ↑ KRYŠTUFEK, Boris a VOHRALÍK, Vladimír. Taxonomická revise palearktických hlodavců (Rodentia). Sciuridae: Xerinae 1 (Eutamias a Spermophilus). Lynx [online]. 2012, roč. 43 č. 1–2, s. 53 [cit. 18. 12. 2018]. ISSN 1804-6460. Dostupné z: https://www.researchgate.net/publication/326919938_Taxonomic_revision_of_the_Palaearctic_rodents_Rodentia_Sciuridae_Xerinae_1_Eutamias_and_Spermophilus

Literatura

Film

  • Na našem syslím letišti [dokumentární TV film]. Německo, 2004, [Flugplatz der Ziesel]. Premiéra 2. 12. 2011 20:00 ČT2. 43 min. [Výskyt sysla perličkového v Polsku poblíž Svidniku na sportovním letišti.]
  • STANKIEWICZ, Norbert. Speckled Ground Squirrel (Spermophilus suslicus) [video]. YouTube [online]. Publikováno 2. 9. 2013 [cit. 18. 12. 2018]. Dostupné z: https://www.youtube.com/watch?v=kG3N-EMW7nM

Externí odkazy