Vyskytuje se hlavně v Evropě. Jedná se o nejvíce prozkoumaný suchozemský druh řádu stejnonožci.[2]
Popis
Může dosahovat délky 18 mm, při ohrožení se umí svinout do kuličky, což jí dává název svinka. Často bývá zaměňována se svinulí vroubenou či zástupci rodu stínka.[3][4]
Výskyt
Pochází z Evropy a zde je také nejhojnější, zejména v oblasti Středomoří.[2]
Byla zavlečena na mnoho míst v Severní Americe, kde hustota populace může dosahovat až 10 000 jedinců na metr čtvereční.[5] Je jedním z nejhojnějších druhů bezobratlých v kalifornských pastvinách.[6]
Potravní vztahy
Živí se rozkládající se rostlinnou hmotou, lišejníky a řasami.
Často bývá kořistí pavouků z rodu šestiočka, respektive celosvětově rozšířeného druhu šestiočka velká (Dysdera crocata).
Galerie
Svinka obecná, která se začíná rozvinovat z obranné pozice
↑ abSCHMALFUSS, Helmut. World catalog of terrestrial isopods (Isopoda: Oniscidea). www.oniscidea-catalog.naturkundemuseum-bw.de [online]. Staatliches Museum für Naturkunde [cit. 2020-04-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-02-24. Dostupné také na: [1].
↑FROUZ, Jan; LOBINSKE, Richard; KALCÍK, Jirí. Effects of the Exotic Crustacean, Armadillidium vulgare (Isopoda), and Other Macrofauna on Organic Matter Dynamics in Soil Microcosms in a Hardwood Forest in Central Florida. Florida Entomologist. 2008-06, roč. 91, čís. 2, s. 328–331. Dostupné online [cit. 2020-04-25]. ISSN0015-4040. DOI10.1653/0015-4040(2008)91[328:EOTECA]2.0.CO;2. (anglicky)
↑PARIS, Oscar H. The Ecology of Armadillidium vulgare (Isopoda: Oniscoidea) in California Grassland: Food, Enemies, and Weather. Ecological Monographs. 1963, roč. 33, čís. 1, s. 1–22. Dostupné online [cit. 2020-04-25]. ISSN1557-7015. DOI10.2307/1948475. (anglicky)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu svinka obecná na Wikimedia Commons