Sulfid kademnatý
Obecné
Systematický název	Sulfid kademnatý
Ostatní názvy	kadmiová žluť
Anglický název	Cadmium sulfide
Německý název	Cadmiumsulfid
Sumární vzorec	CdS
Vzhled	žlutý prášek
Identifikace
Registrační číslo CAS	1306-23-6
EC-no (EINECS/ELINCS/NLP)	215-147-8
Indexové číslo	048-010-00-4
UN kód	2570
Číslo RTECS	EV3150000
Vlastnosti
Molární hmotnost	144,48 g/mol
Teplota varu	1 750 °C (10 MPa)
Teplota sublimace	980 °C (v dusíku)
Hustota	4,82 g/cm³ (20 °C)
Index lomu	nDř= 2,506 nDm= 2,529
Tvrdost	3–3,5
Rozpustnost ve vodě	0,000 13 g/100 g (18 °C)
Rozpustnost v polárních rozpouštědlech	roztok čpavku (málo)
Součin rozpustnosti	7,9×10−27 (α) 3,8×10−12 (β)
Měrná magnetická susceptibilita	−4,31×10−6 cm3g−1
Struktura
Krystalová struktura	šesterečná (α) krychlová plošně centrovaná (β)
Hrana krystalové mřížky	α-modifikace a= 413,1 pm c= 669,1 pm β-modifikace a= 582,5 pm
Termodynamické vlastnosti
Standardní slučovací entalpie ΔHf°	−161,9 kJ/mol (α) −144,3 kJ/mol (α)
Standardní molární entropie S°	64,9 JK−1mol−1 (α) 71,1 JK−1mol−1 (β)
Standardní slučovací Gibbsova energie ΔGf°	−156,5 kJ/mol (α)
Izobarické měrné teplo cp	0,302 9 J K−1 g−1 (α)
Bezpečnost
GHS07 GHS08 [1] Nebezpečí[1]
H-věty	H350 H341 H361fd H372 H302 H413
R-věty	R22, R45, R48/23/25, R50/53, R62, R63, R68
S-věty	S45, S53, S61
NFPA 704	0 3 0
Není-li uvedeno jinak, jsou použity jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa). Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sulfid kademnatý je anorganická sloučenina síry a kadmia se vzorcem CdS. Má podobu žluté tuhé látky.^[2] Vyskytuje se v přírodě v podobě vzácných nerostů greenockitu a hawleyitu, mnohem rozšířenější je však jako příměs v podobně strukturovaných zinkových rudách sfaleritu a wurtzitu, které jsou hlavními zdroji kadmia. Protože lze sulfid kademnatý snadno izolovat a čistit, je základním zdrojem kadmia pro všechny komerční aplikace.^[2]

CdS se používá hlavně jako pigment.^[3]

Sulfid a selenid kademnatý se používají při výrobě fotorezistorů citlivých ve viditelné a krátkovlnné infračervené oblasti.

Ve formě tenkého filmu lze CdS kombinovat s jinými vrstvami pro použití v některých typech solárních článků.^[4] Byl také jedním z prvních polovodičových materiálů použitých pro tenkovrstvé tranzistory (TFT).^[5] Ovšem zájem o použití CdS pro TFT podstatně opadl po rozvoji technologie amorfního křemíku koncem 70. let 20. století.

CdS je znám jako kadmiová žluť^[2] (CI pigmentová žluť 37^[6]). Přidáním různých množství selenu v podobě selenidu kademnatého lze získat celou škálu barev, například CI pigmentovou oranž 20 nebo CI pigmentovou červeň 108.^[6]

Syntetické kademnaté pigmenty založené na sulfidu kademnatém jsou cenné pro svou dobrou tepelnou stabilitu, odolnost vůči světlu, povětrnostním vlivům a působení chemikálií a pro vysokou opacitu.^[7]

Všeobecná komerční dostupnost sulfidu kademnatého ve 40. letech 19. století vedla k jeho častému používání umělci, zejména Van Goghem, Monetem (v jeho londýnské sérii a dalších dílech) a Matissem (Bathers by a river 1916–1919).^[8] Přítomnost kadmia v barvách se používá k odhalování padělků maleb, jejichž originály byly namalovány před 19. stoletím.^[9] CdS se používá jako pigment i v plastech.^[7]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Cadmium sulfide na anglické Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Sulfid kademnatý na Wikimedia Commons
• IARC Monograph: "Cadmium and Cadmium Compounds" Last access November 2005.
• International Chemical Safety Card 0404
• [1] Archivováno 10. 1. 2007 na Wayback Machine. Report by the Academy of Medical Sciences to the Chief Scientific Adviser, Ministry of Defence on the zinc cadmium sulphide dispersion trials undertaken in the United Kingdom between 1953 and 1964.

• VOHLÍDAL, JIŘÍ; ŠTULÍK, KAREL; JULÁK, ALOIS. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5.