Sturač (Styrax) je rod zahrnující asi 130 druhů velkých keřů či malých stromů z čeledi sturačovité, většina z nich je původní v subtropických až tropických regionech severní polokoule.
Výskyt
Velké množství z nich najdeme ve východní a jihovýchodní Asii, ale některé rostou i v rovníkových oblastech Jižní Ameriky[1]. V ČR se vzácně pěstují dva druhy: sturač japonský (S. japonicus) a sturač okrouhlolistý (S. obassia).[2]
Rod Pamphilia, dříve samostatný, je nyní součástí rodu sturač na základě morfologické analýzy a analýzy dat DNA (Wallnöfer (1997), Fritsch et al.(2001))[3]
Popis
Sturače rostou jako až 2–14 m vysoké stromy, jsou opadavé nebo stálezelené listy jsou jednoduché, vejčité, 1–18 cm dlouhé a 2–10 cm široké. Spodní strana listu je běloplstnatá. Květy jsou bílé, vonící,[2] převislé, s bílou 5–10 plátky. Květy rostou po 3–30 společně v otevřených nebo hustých latách 5–25 cm dlouhých. Plody jsou podlouhlé suché peckovice, hladké, bez žebrování nebo s úzkými křídly, na rozdíl od plodů příbuzných druhů – halézie (Halesia ) a Pterostyrax.
Použití
Pryskyřice
Styraxová pryskyřice je sušená míza z poškozených stromů, zbavených kůry. V současné době se vyrábí z různých druhů sturače v různých lokalitách Sumatra, Jáva a Thajsko. Běžně se obchoduje s pryskyřicí ze S. tonkinensis,S. benzoidesa sturače benzoového.[4] Název „benzoin“ je pravděpodobně odvozen od arabského Luban jāwī (لبان جاوي, z čehož lze vyvodit, že Arabové byli informováni o původu těchto pryskyřic. V období středověku se s nimi obchodovalo v mezinárodním měřítku a měly pravděpodobně velký význam.
Chemická látka benzoin (1,2-difenyl-2-hydroxyethan-1-on), a to i přes zdánlivou podobnost názvu, není obsažena ve styraxové pryskyřici v měřitelném množství. Nicméně pryskyřice obsahuje malé množství uhlovodíkustyrenu, pojmenované však po styrax (Liquidambar orientalis), z něhož byl poprvé izolován, a ne podle rodu šturač (Styrax) samotném. Styren se používá k výrobě polystyrenů, plastů, včetně polystyrenu TM .
V natafנטף se název kadidla zasvěceného bohu Jahve, které je uvedeno v knize Exodus, různě překládá do řečtiny jako termín (στακτή (staktḗ), může to tedy znamenat pryskyřice ze Styrax officinalis ale také nějaké jiné rostliny.
Užití jako vůně
Styraxové kadidlo se v oblastech Blízkého východu užívalo jako osvěžovač vzduchu. V Evropě se vyráběl Papier d'Arménie. Přestože produkuje vysoce toxické látky benzen a formaldehyd při spalování (stejně jako téměř všechny organické látky), působí lépe než syntetické osvěžovače vzduchu. Pálení pryskyřice může podle historických zdrojů odhánět hady.
Hérodotos viděl kosti mnoha těchto… …hadů s křídly. Informace se ale pravděpodobně vztahuje k nějaké ještěrce např. agamě. Viz Hérodotos z Halicarnasu (c.440 BC) II.75.1-4. (c.440 BC).[7].
Zdravotnictví
Vlastnosti styraxové pryskyřice jsou dnes zkoumány v oblasti lékařského využití, ale je využívána dlouhodobě a zřejmě s příznivými výsledky. Byla důležitou složkou v islámském zdravotnictví starověkým lékařem Avicennou (Ibn Seena, بن سینا) zmiňuje S. officinalis ve své Al-Qanun fi al-Tibb – لقانون في الطب (Zákon lékařský). Ten uvádí, že styraxová pryskyřice smíchaná s jinými antibiotickými látkami a zpevňujícími materiály dává dobrý dentální materiál.
Dva z druhů sturače se vzácně pěstují jako bíle kvetoucí okrasné dřeviny i v ČR. Oba druhy pocházejí z východní Asie. Vysazujeme je na světlé chráněné stanoviště, snášejí i lehký stín. Vyžadují čerstvé, živinami bohaté, humózní půdy. Při delším suchu vyžadují zálivku. Mladší rostliny přes zimu chráníme proti mrazu chvojím.[2]
Dřevozpracující průmysl
Dřevo z větších druhů je vhodná pro jemné ruční práce. Egonoki- (Styrax japonicus) je používán na výstavbu 胡弓 – kokyūjaponských nástrojů.
Choroby a škůdci
Pryskyřice ze sturače kryje rány po zranění kůry a odradí býložravce. Proto například několik housenek motýlů zřejmě sturač napadá ve srovnání s ostatními rostlinami méně. Druh Astraptes fulgerator byl zaznamenán na S. argenteus, ale nezdá se, že by dřeviny napadal pravidelně. (Hébert et al.(2004), Brower et al.(2006)) [8]
Ochrana a ekologie
Některé druhy sturače jsou ohroženy neregulovanou těžbou dřeva a zničením stanoviště. Většina z nich jsou klasifikovány jako zranitelné v IUCN, pouze čtyři druhy jsou téměř vyhubené (S. portoricensis). Je známo, že se nacházejí na jediné lokalitě.
Nároky
Při pěstování v mírném pásmu (ČR) roste na slunci i v polostínu. Vhodná je propustná, humózní půda dobře zásobená vodou a živinami, pH neutrální až kyselé. Styrax japonicus a Styrax hemsleyana jsou vápnostřežné rostliny.[9][10]
Množení
Množí se výsevem stratifikovaného semena, hřížením. Sturač japonský lze rozmnožovat také řízkováním.[2]
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Styrax na anglické Wikipedii.
↑Wallnöfer, B. (1997). A revision of Styrax L. section Pamphilia (Mart. ex A. DC.) B. Walln. (Styracaceae). Annalen des Naturhistorischen Museums in Wien99B: 681–720.
↑BURGER, Pauline; CASALE, Alexandre; KERDUDO, Audrey. New insights in the chemical composition of benzoin balsams. Food Chemistry. 2016-11, roč. 210, s. 613–622. Dostupné online [cit. 2024-02-22]. DOI10.1016/j.foodchem.2016.05.015. (anglicky)
↑Brower, Andrew V.Z. (2006): Problems with DNA barcodes for species delimitation: 'ten species' of Astraptes fulgerator reassessed (Lepidoptera: Hesperiidae). Systematics and Biodiversity4(2): 127–132. PDF fulltextArchivováno 17. 12. 2008 na Wayback Machine..
Pastrorova, I.; de Koster, C.G. & Boom, J.J. (1997): Analytical Study of Free and Ester Bound Benzoic and Cinnamic Acids of Gum Benzoin Resins by GC-MS and HPLC-frit FAB-MS. Phytochem. Analysis8(2): 63–73.