Stránecká Zhoř
znakvlajka
Lokalita
Status	obec
Pověřená obec	Velké Meziříčí
Obec s rozšířenou působností	Velké Meziříčí (správní obvod)
Okres	Žďár nad Sázavou
Kraj	Vysočina
Historická země	Morava
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	49°22′48″ s. š., 15°55′39″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	615 (2024)[1]
Rozloha	11,91 km²[2]
Nadmořská výška	497 m n. m.
PSČ	594 01, 594 42
Počet domů	220 (2021)[3]
Počet částí obce	4
Počet k. ú.	4
Počet ZSJ	4
Kontakt
Adresa obecního úřadu	Stránecká Zhoř 35 594 42 Měřín [email protected]
Starosta	Josef Kadela
Oficiální web: www.straneckazhor.cz
Stránecká Zhoř
Další údaje
Kód obce	596817
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Stránecká Zhoř (německy Zhorz Straneczka) je obec v okrese Žďár nad Sázavou v Kraji Vysočina. Žije zde 615^[1] obyvatel.

Sousedními obcemi sídla jsou Uhřínov, Otín, Velké Meziříčí, Blízkov, Netín, Měřín a Lavičky.

• Stránecká Zhoř
• Frankův Zhořec
• Kochánov
• Nová Zhoř

Jméno vesnice je totožné se starým obecným zhoř (ženského rodu) - "vypálená půda" (odvozeným od slovesa shořeti). Toto jméno, jímž se označovaly vsi, které vznikly na půdě získané vypálením lesa či křovin, bylo typické pro oblast západního Tišnovska, Velkomezeříčska a Jihlavska a mělo stejný význam jako žďár, ale je starší. V pozdějších dobách jmenný rod kolísal. Tato Zhoř je v pramenech ze 16. století známa jako Pivcova Zhoř - přívlastek byl odvozen od osobního jména Pivec nebo Pivcě (nositel jména není znám). Když vesnici získal Jan Stránecký ze Stránce, vesnice byla přejmenována (1720) na Stráneckou Zhoř.^[4]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1414. Největší rozmach obce nastal v druhé polovině 20. století. Do těch dob se rozvíjela pozvolna a bez nějakých pronikavějších změn. Ze starých podnikatelských aktivit zde zůstává panský dvůr a lihovar. Dnes jsou tyto objekty přestavěny.

• Mateřská škola Stránecká Zhoř

Územím obce prochází dálnice D1, krátý úsek silnice II/349 v úseku Měřín – Otín, silnice II/354 v úseku Ostrov nad Oslavou – Kochánov – II/602; a silnice II/602 v úseku Velké Meziříčí – Stránecká Zhoř – Měřín. SIlnice III. třídy na území obce josu:

• III/0027 Svařenov – Frankův Zhořec
• III/3493 ze silnice II/349 do Nové Zhoře
• III/35436 ze silnice II/354 do Kochánova

• Zámek Stránecká Zhoř – někdejší vrcholně renesanční tvrz rodu Stráneckých ze Stránec s kombinovanou obytnou a hospodářskou funkcí, doplněná čtveřicí nárožních válcových věžic (rondelů), v době svého vzniku u rustikálně pojatých tvrzí a jiných renesančních areálů poměrně častých (např. renesanční hřbitovy v jihomoravském Podyjí či archivně doložené hospodářské dvory).
• Novodobá kaple svatého Benedikta
• Sýpka pod zámkem
• Barokní zájezdní hostinec – doložený v polovině 17. století. Ve dvacátých letech 18. století nahradil svojí příležitostnou rezidenční funkcí již nevyhovující tvrz, přestavěnou tehdy na sýpky, chlévy a byty zaměstnanců statku. Tehdy jsou v patře hostince objektu doloženy panské obytné pokoje, užívané meziříčskou vrchností při jejich průjezdu Stráneckou Zhoří. Tomuto účelu sloužil hostinec až do 19. století. Svojí funkcí tak připomíná nedaleký lovecký zámeček v Zahradišti, rovněž upravený z někdejšího hostince.

• 
  Hlavní silnice
• 
  Rybník Hluboček, za ním dálnice D1
• 
  Kaple svatého Benedikta
• 
  Zámek

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Stránecká Zhoř na Wikimedia Commons
• Encyklopedické heslo Zhoř v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Stránecká Zhoř v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.