Křoví

Tento článek je o obci. O porostech keřů pojednává článek křovinná vegetace.
Křoví
kostel svatého Petra a Pavla
kostel svatého Petra a Pavla
Znak obce KřovíVlajka obce Křoví
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecVelká Bíteš
Obec s rozšířenou působnostíVelké Meziříčí
(správní obvod)
OkresŽďár nad Sázavou
KrajVysočina
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice49°18′22″ s. š., 16°15′51″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel654 (2024)[1]
Rozloha7,04 km²[2]
Katastrální územíKřoví
Nadmořská výška458 m n. m.
PSČ594 54
Počet domů205 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduKřoví 32
594 54 Křoví
oukrovi@tiscali.cz
StarostaLuboš Mencler
Oficiální web: www.obec-krovi.cz
Křoví
Křoví
Další údaje
Kód obce595951
Kód části obce76686
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Křoví (německy Krzowy) je obec v okrese Žďár nad Sázavou v Kraji Vysočina. Žije zde 654[1] obyvatel. V obci se nachází lom na těžbu ruly.

Název

Název vznikl patrně podle množství keřů, které se zde v době osidlování nacházely.[4]

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1371 (villam Krzowe).[5][6][7] Ves několikrát změnila majitele, od konce 16. století spadala pod náměšťské panství.

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[8][9]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 500 584 543 543 516 516 503 500 551 555 549 536 523 523 615
Počet domů 62 72 85 78 95 104 115 144 141 143 148 169 175 197 205

Obecní správa a politika

Mezi lety 1850–1866 Křoví patřilo jako osada města k Velké Bíteši v okrese Velké Meziříčí. V letech 1867–1980 bylo obcí v okrese Velké Meziříčí (1867–1930), posléze v okrese Velká Bíteš (1950) a později v okrese Žďár nad Sázavou. Od 1. ledna 1981 do 30. června 1990 patřilo znovu jako část města k Velké Bíteši a od 1. července 1990 je opět samostatnou obcí.[10]

Politika

V letech 2006–2010 působil jako starosta Milan Ráček, od roku 2010 tuto funkci zastává Luboš Mencler.

Obecní symboly

Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 17. dubna 2009. Znak obsahuje v modrém štítě zkřížené postavené klíče zuby nahoru, horní šikmý zlatý, spodní kosmý stříbrný.[11]

Společnost

Školství

  • Základní škola a Mateřská škola Křoví

Kultura

  • Masopust – průvod masek (únor)
  • Pochod na Šmelcovnu – vítání jara (březen)
  • Pouť – pouťové zábavy (červen)
  • Křovské hody – tancování besedy pod májou v křovských krojích (říjen)
  • Křovská soutěž o největší křoví – tradiční soutěž o největší křoví široko daleko. Hodnotí se objem, bujnost, tvar a barva. Přihlásit lze jakékoliv křoví. První ročník těchto slavností se uskutečnil 19. ledna 1969.

V obci žijí a tvoří výtvarníci Miloš Sláma a Rostislav Župka a sochař Václav Kyselka.

Pamětihodnosti

Osobnosti

Galerie

  • obecní úřad
    obecní úřad
  • boží muka
    boží muka
  • pomník padlým
    pomník padlým
  • kříž u silnice II/379
    kříž u silnice II/379

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. ↑ http://www.obec-krovi.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org=7668&id=1020&p1=52[nedostupný zdroj]
  5. ↑ Moravské zemské desky (Die Landtafel des Markgrafthumes Mähren). I. sv. řady brněnské 1348–1466. Kniha V, č. 428 [online]. Brno: 1856 [cit. 2024-09-18]. S. 91. Dostupné online. 
  6. ↑ HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Svazek I. A–L. Praha: Academia, 1970. 576, 1 příloha (černobílá mapa) s. S. 467. 
  7. ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 598. 
  8. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  9. ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  10. ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 265. 
  11. ↑ Udělené symboly – Křoví [online]. 2009-04-17 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online. 

Literatura

  • ZAVADIL, Ladislav; TIRAY, Jan. Vlastivěda moravská. II. Místopis. Bítešský okres. Brno: Musejní spolek v Brně, 1900. 132 s. 

Související články

Externí odkazy

Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Města, městyse a obce okresu Žďár nad Sázavou
Baliny • Blažkov • Blízkov • Bobrová • Bobrůvka • Bohdalec • Bohdalov • Bohuňov • Borovnice • Bory • Březejc • Březí • Březí nad Oslavou • Březské • Budeč • Bukov • Bystřice nad Pernštejnem • Býšovec • Cikháj • Černá • Dalečín • Daňkovice • Dlouhé • Dobrá Voda • Dolní Heřmanice • Dolní Libochová • Dolní Rožínka • Fryšava pod Žákovou horou • Hamry nad Sázavou • Herálec • Heřmanov • Hodíškov • Horní Libochová • Horní Radslavice • Horní Rožínka • Chlumek • Chlumětín • Chlum-Korouhvice • Jabloňov • Jámy • Javorek • Jimramov • Jívoví • Kadolec • Kadov • Karlov • Kněževes • Koroužné • Kotlasy • Kozlov • Krásné • Krásněves • Křídla • Křižánky • Křižanov • Křoví • Kuklík • Kundratice • Kyjov • Lavičky • Lhotka • Lísek • Líšná • Malá Losenice • Martinice • Matějov • Měřín • Meziříčko • Milasín • Milešín • Mirošov • Moravec • Moravecké Pavlovice • Netín • Nížkov • Nová Ves • Nová Ves u Nového Města na Moravě • Nové Dvory • Nové Město na Moravě • Nové Sady • Nové Veselí • Nový Jimramov • Nyklovice • Obyčtov • Ořechov • Oslavice • Oslavička • Osová Bítýška • Osové • Ostrov nad Oslavou • Otín • Pavlínov • Pavlov • Petráveč • Pikárec • Písečné • Počítky • Poděšín • Podolí • Pokojov • Polnička • Prosetín • Račice • Račín • Radenice • Radešín • Radešínská Svratka • Radkov • Radňoves • Radňovice • Radostín • Radostín nad Oslavou • Rodkov • Rosička • Rousměrov • Rovečné • Rozseč • Rozsochy • Rožná • Ruda • Rudolec • Řečice • Sázava • Sazomín • Sejřek • Sirákov • Sklené • Sklené nad Oslavou • Skorotice • Skřinářov • Sněžné • Spělkov • Strachujov • Stránecká Zhoř • Strážek • Střítež • Sulkovec • Světnov • Sviny • Svratka • Škrdlovice • Štěpánov nad Svratkou • Tasov • Tři Studně • Ubušínek • Uhřínov • Ujčov • Újezd • Unčín • Vatín • Věcov • Věchnov • Velká Bíteš • Velká Losenice • Velké Janovice • Velké Meziříčí • Velké Tresné • Vepřová • Věstín • Věžná • Vídeň • Vidonín • Vír • Vlachovice • Vlkov • Vojnův Městec • Vysoké • Záblatí • Zadní Zhořec • Znětínek • Zubří • Zvole • Ždánice • Žďár nad Sázavou
legenda: město, městys.