PROFILPELAJAR.COM

Strnad rákosní
	Samec
	Samice
Stupeň ohrožení podle IUCN
	; málo dotčený
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia);
Kmen	strunatci (Chordata);
Podkmen	obratlovci (Vertebrata);
Třída	ptáci (Aves);
Podtřída	letci (Neognathae);
Řád	pěvci (Passeriformes);
Čeleď	strnadovití (Emberizidae);
Rod	strnad (Emberiza);
Binomické jméno
	Emberiza schoeniclus; (Linnaeus, 1758)
	Rozšíření strnada rákosního Rozšíření strnada rákosního hnízdiště celoroční výskyt migrace zimoviště
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Strnad rákosní (Emberiza schoeniclus) je středně velký druh pěvce z čeledi strnadovitých (Emberizidae).

Popis

Dorůstá 15–16 cm, v rozpětí křídel měří 21–28 cm^[2] a váží 17–20 g.^[3] Samci ve svatebním šatě mají černou hlavu a hrdlo s bílým vousem a pruhem na šíji, v prostém šatě je hlava i hrdlo světlejší. Hřbet a křídla mají hnědá, černě pruhovaná, spodinu a boky světlé, hnědě pruhované a kostřec a ocas šedý se světlými pruhy po stranách. Samice mají béžový střed hrdla a nadoční proužek. Mladí ptáci se podobají samicím, jsou však žlutější a mají i výraznější tmavé pruhování.^[4]

Hlas

Zpívající strnad rákosní

Vábí klesavým „cíí“; zpěv je dlouhý, složený z krátkého, několikrát za sebou opakovaného „cja-tyt-taj-cizis“.^[2]^[5]

Rozšíření

Hnízdí na rozsáhlém území Evropy (kde po celý rok zcela chybí pouze na Islandu) a Asie; východně zasahuje až po Kamčatku. Je částečně tažný, evropští ptáci zimují převážně na jihu kontinentu.^[2]

Biotop

Typický mokřadní pták hnízdící zejména ve středně velkých až velkých rákosových porostech, křovinách a vrbových houštinách na podmáčených loukách. Na podzim se za potravou občas stahuje také na obilná pole.

Výskyt v Česku

V České republice hnízdí strnad rákosní téměř všude, především v nižších polohách; chybí v nejvyšších horských celcích. Nejtypičtějším biotopem jsou okraje rybníků. Celková početnost byla v letech 2001–2003 odhadována na 40–80 tisíc párů.^[6] Jeho populační trend je stabilní.^[7]

Chování

Mimo hnízdní období se často vyskytuje v hejnech. Létá trhavě, ve vlnovkách, samci zpívají na vrcholech keřů nebo rákosů.

Potrava

Živí se semeny, hmyzem, červy a malými plži. Potravu sbírá na zemi, v rákosí a hmyz umí chytat i v letu.^[zdroj⁠?!]

Hnízdění

Ve střední Evropě hnízdí 2× ročně od dubna do srpna.^[2] Samci jsou polygamní. Hnízdo staví samotná samice dobře ukryté nízko v husté trávě nebo starých rákosech. V jedné snůšce je 4–5 hnědých, tmavě skvrnitých a pruhovaných, 19,6 × 14,8 mm^[5] velkých vajec, na kterých sedí 12–14 dnů. V případě, že je snůška nebo mláďata ohrožována, jeden z rodičů může předstírat zranění křídla a snažit se tak odlákat predátora do dostatečné vzdálenosti od hnízda.^[4]

Odkazy

Reference

↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27].
↑ ^a ^b ^c ^d VOLKER, Dierschke. Ptáci. Praha: Euromedia Group, k. s., 2009. ISBN 978-80-242-2193-9. S. 109.
↑ KHOLOVÁ, Helena (autorka českého překladu). Ptáci. Praha: Euromedia Group, k. s., 2008. ISBN 9788024222356. S. 475.
↑ ^a ^b Reed bunting (Emberiza schoeniclus) [online]. ARKive [cit. 2010-11-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-08-20. (anglicky)
↑ ^a ^b DUNGEL, Jan; HUDEC, Karel. Atlas ptáků České a Slovenské republiky. Praha: Academia, 2001. ISBN 9788020009272. S. 238.
↑ ŠŤASTNÝ, Karel; BEJČEK, Vladimír; HUDEC, Karel. Atlas hnízdního rozšíření ptáků v České republice 2001-2003. Praha: Aventinum, 2006. ISBN 80-86858-19-7.
↑ Jednotný program sčítání ptáků [online]. Česká společnost ornitologická [cit. 2010-11-26]. Dostupné online.