Střížov (německy Strieschow) je ves čítající 144 obyvatel, ležící 560 m nad mořem a náležející k městu Chotěboř. Ke katastrálnímu území patří též osada Hájek. V blízkosti se nachází Panský rybník registrovaný jako významný krajinný prvek pro vzácné druhy rostlin a zbytky rašelinných luk v jeho okolí.
Historie
Některé prameny spojují založení Střížova se jménem Lotar ze Střížova, o kterém se píše v roce 1287, ale přesvědčivé důkazy o tom nejsou. Obec ale určitě existovala na přelomu 13. a 14. století. Listiny pojednávající o převodu pozemků mezi Jitkovem a Slavětínem klášteru v Pohledu zmiňují totiž jména Protivoj ze Střížova a Zdislav ze Střížova. Listiny psali Čeněk z Borové a Albert z Borové, bratři z rodu Ronovců.
Roku 1454 náležel Střížov k Malečskému statku. Po smrti Jíry z Malče jej vyprosili synové Heřman z Malče a Jiří z Malče. V následujícím půlstoletí je pak obec připojena k panství Přibyslavskému. Hynek Boček Zajímač z Kunštátu totiž Střížov uvádí v soupisu vsí, kterým daroval právo odúmrtě – poddaní mohli svobodně odkazovat svůj majetek. Roku 1515 koupil celé panství Mikuláš mladší Trčka z Lípy. Jeho dědicové pak panství se Střížovem prodali Karlu z Valdštejna a na Skále. Jeho dcera Kateřina sňatkem převedla majetek na Zachariáše z Hradce. Jáchym Oldřich z Hradce v roce 1597 prodal panství Zejdlicům z Schönfeldu. V roce 1623 byl majetek Rudolfa Zejdlice zabaven královskou komorou pro účast v protihabsburském povstání. Majetek pak koupil kardinál František, kníže z Ditrichsteina. Jeho potomci spravovali panství až do roku 1848, kdy došlo ke zrušení vrchnostenských správ.
V obci stojí kaple z roku 1873, pomník připomínající oběti první a druhé světové války a kamenný křížek.
Vývoj počtu obyvatel Střížova[3]
Rok
|
1869
|
1880
|
1890
|
1900
|
1910
|
1921
|
1930
|
1950
|
1961
|
1970
|
1980
|
1991
|
2001
|
Počet obyvatel
|
624
|
628
|
668
|
643
|
617
|
622
|
557
|
396
|
358
|
272
|
220
|
159
|
146
|
Galerie
-
Střížov rybník
-
Střížov č. 86
-
Střížov čp. 78
-
Střížov čp. 89
Reference
Externí odkazy