Bílek
Vodárenská věž situována u silnice Chotěboř-Bílek
Lokalita
Charakter	vesnice
Obec	Chotěboř
Okres	Havlíčkův Brod
Kraj	Kraj Vysočina
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	49°42′13″ s. š., 15°43′52″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	266 (2021)[1]
Katastrální území	Bílek (6,77 km²)
Nadmořská výška	545 m n. m.
PSČ	582 62 583 01
Počet domů	106 (2011)[2]
Bílek
Další údaje
Kód části obce	52876
Kód k. ú.	652873
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bílek je vesnice a část města Chotěboř v okrese Havlíčkův Brod.

Název se vyvíjel od varianty Bilek (1787), Bílek (1843). Místní jméno odkazuje na prvního usedlíka Bílka.^[3]

Kamenný most přes řeku Doubravu, chráněný jako kulturní památka, byl údajně postaven za Karla IV. První písemná zmínka o vesnici z roku 1716 se nachází v matrice narozených farnosti Krucemburk. Osada patřila do panství Ditrichštejnů. Od roku 1781 osadu spravoval Karel Jan z Ditrichštejna, v roce 1787 zde již stálo 29 domů, od roku 1802, kdy zdědil Nové Město nad Metují, přijal Karel přízvisko z Leslié. Po něm zdědil osadu v roce 1808 František Josef Jan z Ditrichštejna, který ji spravoval do zrušení patrimoniální správy (1848). V roce 1843 je připomínán panský železný hamr a mlýn, které v roce 1882 zničila velká voda na Doubravě, která protrhla hráze rybníků mezi Bílkem a Sopotami (součást obce Sobíňov).

V obci se nachází pěkná zvonička z roku 1858, která byla v roce 1994 obnovena za přispění paní Marthy Benson ze Spojených států amerických, jejíž babička paní Josefa Bauerová z Bílku pocházela. V dobách páry byla kousek za obcí směrem na Chotěboř vystavěna vodárenská věž dodávající vodu na 3 km vzdálenou stanici Chotěboř. Věž sloužila svým účelům v letech 1893–1953.

Škola v obci nebyla a tak bílecké děti musely chodit do školy do Sopot. Aby v zimě nemusely tuto cestu absolvovat, byla pro ně v roce 1898 v obci zřízena zimní expozitura sopotské školy. V roce 1901 pak místní zastupitelé rozhodli o stavbě vlastní školy, kterou postavil v letech 1901–1902 chotěbořský stavitel Kruml. Na budově je umístěn zajímavý reliéf Jana Amose Komenského.

Mezi Bílkem a Chotěboří se nachází malebný úsek řeky Doubravy zvaný Údolí řeky Doubravy. Směrem na Sobíňov se nachází přírodní rezervace Niva Doubravy. V letech 1924–1925 byl vedle historického kamenného mostu postaven na státní silnici z Chotěboře do Žďáru nad Sázavou nový betonový most, který byl v roce 2011 rekonstruován. V obci se též nachází rozsáhlý objekt bývalé vojenské posádky – v letech 1933 a 1934 vznikly v okolních lesích rozsáhlé vojenské muniční sklady. Za okupace v letech 1941–1942 byla pak zřízena vlečka spojující tyto sklady s chotěbořským nádražím. V souvislosti s muničními sklady byla také v roce 1942 vybudována železniční zastávka.

Od roku 1961 patří jako místní část k Chotěboři.^[4]

Bílkem prochází silnice II. třídy silnice II/345 a železniční trať Pardubice – Havlíčkův Brod. V zastávce Bílek zastavují pouze osobní vlaky.

• Pavel Křivský, archivář, historik, skaut, kněz, řeholník, spisovatel

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Bílek na Wikimedia Commons
• Encyklopedické heslo Bílek (ves v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.