Střížov (německyStrieschow)[3] je vesnice, část města Brtnice v okrese Jihlava. Nachází se asi 4,5 km na severovýchod od Brtnice. V roce 2009 zde bylo evidováno 120 adres.[4] V roce 2001 zde trvale žilo 304 obyvatel.[5]
Střížov je také název katastrálního území o rozloze 6,18 km2.[6]
Název
Název se vyvíjel od varianty Srzyezaw (1359), Strisaw (1365), Strizaw (1372), Strisiw (1381), Strzyesow (1387), Strzezow (1390), Strzisaw (1391), Strzizow (1528, 1576), Strižow (1678), Stržiziow (1718), Stržislau (1720), Strzow (1751), Stržižow a Stržischau (1798), Střischau (1846), Stržischau a Střížow (1850), Strzischau a Střížov (1872) až k podobě Střížov v letech 1881 a 1924. Místní jméno vzniklo přidáním přivlastňovací přípony -ov k osobnímu jménu Střěz.[7]
Historie
V letech 1869–1949 byl součástí Střížova Přímělkov. V letech 1961–1988 spolu s Přímělkovem tvořily samostatnou obec zvanou Střížov-Přímělkov.[8] 1. ledna 1989 se stal místní částí Brtnice.[9]
V roce 2020 bylo oznámeno, že ministerstvo zemědělství ČR plánuje stavbu několika nových přehradních nádrží, kdy jedna z nich by mohl být postavena nedaleko Střížova v údolí řeky Brtnice. Její rozloha by měla být 56,5 hektaru.[13]
Obyvatelstvo
Podle sčítání 1930 zde žilo v 76 domech 363 obyvatel. 361 obyvatel se hlásilo k československé národnosti. Žilo zde 279 římských katolíků a 82 evangelíků.[14]
V obci sídlí firma SOLAR NET s.r.o,[16] autoopravna a kovář. Obcí prochází silnice III. třídy č. 4045 z Přímělkova do Puklic.[17] Dopravní obslužnost zajišťuje dopravce ICOM transport. Autobusy jezdí ve směrech Jihlava, Brtnice, Dolní Smrčné, Přímělkov, Luka nad Jihlavou, Bítovčice, Puklice, Kamenice, Řehořov, Měřín a Velké Meziříčí.[18] Obcí prochází cyklistická trasa č. 162 ze Svatoslavi do Panské Lhoty a jižně od vsi prochází modře značená turistická trasa.
Školství, kultura a sport
Ve Střížově se nachází jedna třída mateřské školy v Brtnici, kterou ve školním roce 2013/2014 navštěvovalo 20 dětí.[19] Pobočku tu má Městská knihovna v Brtnici.[20] Působí zde Sbor dobrovolných hasičů Střížov.[21]
Pamětihodnosti
Katolický kostel sv. Jana Křtitele ve Střížově je považován za tzv. přechodní stavbu z rozhraní románského a gotického slohu se sakristií s apsidkou (původně asi ve funkci karneru - pohřební kaple), plochostropou lodí, věží v západním průčelí a mladším polygonálním presbyteriem z doby po roce 1360. V okolí ojedinělá je evangelická modlitebna. Českobratrská církev evangelická ji postavila v roce 1925 na bývalé panské zahradě domu čp.2. Na svátek Mistra Jana Husa byl položen základní kámen a koncem října byla dostavěna. V obci se totiž udržela početná komunita českobratrského vyznání.
Nedaleko obce se nachází zřícenina hradu Rokštejna z 80. let 13. století.
↑Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-24.
↑HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku M-Ž. Svazek II. Praha: Academia, 1980. S. 509–510.
↑Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005. II. díl, Abecední přehled obcí a částí obcí v letech 1869-2005. Praha: Český statistický úřad, 2006. 623 s. ISBN80-250-1311-1. S. 432.
↑Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005. II. díl, Abecední přehled obcí a částí obcí v letech 1869-2005. Praha: Český statistický úřad, 2006. 623 s. ISBN80-250-1311-1. S. 503.
↑Geomorfologické členění ČR [online]. Česká geologická služba, 2014-01-01 [cit. 2014-09-17]. Dostupné online.
↑NEDĚLKOVÁ, Jana; ZELNÍČKOVÁ, Ilona. Ministerstvo plánuje na Vysočině sedm nových přehrad, největší u Žďáru. iDNES.cz [online]. Mafra, 2020-05-13 [cit. 2020-06-29]. Dostupné online.
↑Statistický lexikon obcí v Republice československé 1930. Díl II. Země Moravskoslezská. Praha: Orbis, 1935. 212 s. S. 56.
↑Český statistický úřad. Historický lexikon obcí ČR 1869 - 2005 - 1. díl [online]. 2007-03-03 [cit. 2013-02-28]. S. 564, 565, záznam 8-9. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-12-15.