Sranan Tongo (vlastně zkomolenina ze Surinamean tongue, také Sranantongo, surinamština, surinamská kreolština, taki taki) je kreolský jazyk, vzniklý v Surinamu, kde dosud slouží jako lingua franca. Má asi 300 000 – 400 000 mluvčích. Jeho základem je angličtina, převážná část slovní zásoby pochází ale z nizozemštiny a jazyk obsahuje řadu portugalských a jiných slov. Sranan Tongo je velmi užívaný jazyk, často se užívá v Surinamu při komunikaci jinojazyčných skupin.
Ač oficiálně nikdy nebyl úředním jazykem (tím je nizozemština), užíval se někdy i v politice (často ji ve svých projevech užíval diktátor Dési Bouterse) a druhá sloka surinamské hymny se zpívá ve Sranan Tongo (první v nizozemštině). Jako psaný jazyk existuje od 19. století, oficiální pravopis vznikl v roce 1986. Nejvýznamnějším literátem píšícím tímto jazykem byl novoromantický básník Henri Frans de Ziel (1916-1975). Ve Sranan Tongo existuje i mutace Wikipedie.
Sranan Tongo má (podobně jako většina kreolských jazyků) jednoduchou, analytickou gramatiku. Sranan Tongo se někdy uvádí jako jazyk s nejmenší slovní zásobou (uvádí se 340 slov)[2]. Jiné zdroje a slovníky ale obsahují několik tisíc slov.
Příklady
Číslovky
| Sranan Tongo |
Česky
|
| wan |
jeden
|
| tu |
dva
|
| dri |
tři
|
| fo |
čtyři
|
| feifi |
pět
|
| siksi |
šest
|
| seibi |
sedm
|
| aiti |
osm
|
| neigi |
devět
|
| tin |
deset
|
Vzorový text
- „Gado ...o figi ala watra
- puru na den ai èn dede no o de
- moro. Nowan sari, noso krei,
- noso pen no o de moro.
- Den fositen sani pasa kaba.“
Všeobecná deklarace lidských práv
sranan tongo
|
Ala den man gebore fri èn leki wan ini grani èn den leti. Den ben gi den rutu èn konsensi. Den musu abi lespeki gi ibriwan.
|
česky
|
Všichni lidé se rodí svobodní a sobě rovní co do důstojnosti a práv. Jsou nadáni rozumem a svědomím a mají spolu jednat v duchu bratrství.
|
Reference
Externí odkazy
