Symbolem kongregace, jejíž členové za svým jménem uvádějí zkratku C. P., je Nejsvětější Srdce Ježíšovo doplněné křížem. V 1. pol. 18. st. ji založil svatý Pavel od Kříže.
Historie
Úmyslem sv. Pavla od Kříže bylo založit řád, ve kterém by bratři „vedli život s energií jezuitů a v samotě kartuziánů“.[1]
V roce 1767 se sv. Pavel od Kříže stal generálem řádu. Z Orbetella přeložil generalát řádu do kláštera sv. Jana a Pavla v Římě, kde existuje dodnes.
V letech 1744–1773 založil sv. Pavel od Kříže 12 klášterů ve střední Itálii, přičemž sám se nejvíce zdržoval v klášteře Vetralla nedaleko Viterba. Roku 1771 založil i ženskou větev řehole passionistů.[1]
Klášter passionistů na Monte Argentario
Důraz na askezi
Řeholní stanovy vstoupily v platnost v roce 1741 – šlo přitom už o upravenou verzi, neboť jejich původní podoba byla tak přísná, že je Vatikán nechtěl schválit. Důraz na askezi je zřejmý i z faktu, že passionisté se řadí mezi bosé řády. Řeholním oděvem je prostý černý hábit se symbolem kongregace nesoucím nápis „Jesu XPI Passio“ (Utrpení Ježíše Krista).
Sliby
Kromě tří obvyklých slibů – čistoty, poslušnosti a chudoby – skládají passionisté ještě čtvrtý: slibují, že budou šířit úctu k utrpení Páně.[1]
↑ abcOtcové pasionisté (CP) [online]. Pasionisté z poutního místa Kalvárie, Jaroměřice u Jevíčka [cit. 2013-07-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04.
