Bosák je označení pro člena neobutých (bosých) církevních řádů. Chůze naboso vyjadřovala pokoru, sebezápor, sebeumrtvování. Jako první ji zavádí sv. František z Asissi.[1] Později dojde v mnoha řádech k vydělení reformní větve, která se snaží o návrat k původní přísnosti, čímž v daných řádech vznikají dvě větve: obutí a neobutí (bosí, discalceati, zřídka excalceati, obojí z lat. calceus 'střevíc, bota'). Je-li reformní větev papežem uznána jako svébytný řád, dochází tím ke vzniku nového řádu.
Přehled řádů vzniklých jako bosé větve mateřských řádů (výběr)
Reference
- ↑ Ottova encyklopedie, heslo
Bosáci
- ↑ Encyklopedie Universum, heslo bosáci