Socha Věry Čáslavské

Socha Věry Čáslavské
Základní údaje
AutorDavid Černý
Rok vzniku2024
Datum odhalení
  • 26. července 2024 (Paříž);
  • 4. září 2024 (Praha)
Pojmenováno poVěra Čáslavská
InvestorRockaway Capital
Popis
Rozměryhmotnost: 7,5 tuny
Výška9 až 10 m
Materiálocel
Umístění
Umístěníareál Tyršova domu
StátČeskoČesko Česko
AdresaVšehrdova ulice, Praha 1
Zeměpisné souřadnice50°4′59,69″ s. š., 14°24′20,11″ v. d.
Pocta Věře
Pocta Věře
Pocta Věře na mapě Prahy
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Tento box:

Socha Věry Čáslavské (někdy zkráceně: Pocta Věře; Tribute to Vera) je osobitě ztvárněná, nekontroverzní[1] pohyblivá ocelová socha v barvách české trikolory[2] od českého výtvarníka Davida Černého věnovaná poctě a vzpomínce na českou sportovní gymnastku a sedminásobnou olympijskou vítězku Věru Čáslavskou.[3][4][5] Umělec plastiku vytvořil u příležitosti letních olympijských her 2024.[5]

Podrobněji

Socha byla poprvé umístěna ve veřejném prostoru jako nepřehlédnutelná dominanta u Českého domu v parku La Villette v Paříži[5] a slavnostně odhalena 26. července 2024[6] při příležitosti letních olympijských her 2024 konaných ve Francii.[7] Plastika byla z České republiky do Paříže dopravena trojicí kamionů a její složení a ladění detailů zabralo technikům téměř celý týden.[6][2] Po skončení olympijských her byla socha dvojicí[1] kamionů převezena zpět do Prahy.[5]

Dne 4. září 2024 byla plastika podruhé slavnostně odhalena před Tyršovým domem (sídlem České obce sokolské v centru Prahy[4]) na pražském Újezdě,[8] kam byla z Francie přemístěna a kde by měla setrvat minimálně do května 2025,[p. 1] kdy Tyršův dům oslaví sto let služby jako centrum českého sportu.[1][p. 2] Lokalita byla zvolena tak, aby se socha nacházela v blízkosti míst, kam Věra Čáslavská v Praze často chodívala cvičit.[1]

Investiční skupina Rockaway Capital stála u vzniku sochy a byla i u jejího umístění v Paříži. Zajistila finanční prostředky a postarala se o celkovou výrobu tohoto značně technicky náročného díla poháněného servomotory ovládanými složitým řídicím systémem. Zároveň investiční skupina uhradila veškeré náklady spojené s její dopravou a zaplatila také její instalaci.[3][7][1]

Přes 9 metrů vysoká dynamická plastika vážící 7,5 tuny je zhotovena z nerezové oceli.[6][1][5][2] Tvůrci kinetické sochy dlouho pracovali na relativně složité technologii jejího pohybu. Dílo je poháněno soustavou elektrických pohonů řízených komplikovaným programem.[7][2] Pohyb sochy využívající rotaci kolem tří os[4] je založen na principu kardanova závěsu a to tak, že středová část plastiky má volnost otáčení ve všech třech osách kartézské souřadnicové soustavy.[6][7][2] Socha se pomalu pohybuje za naprostého ticha převážně rotačními pohyby podél různých os a vytváří tak dojem mechanické hry,[5] do níž se půvabně a spontánně zapojují střídavě jednotlivé barevné figury v nadživotní velikosti, které věrně napodobují tělo zobrazované sportovkyně.[2]

Českou sportovní osobnost Věru Čáslavskou s jejím typickým drdolem, který při soutěžích nosila,[4] ztvárňuje plastika ve třech různobarevných (červená, modrá, bílá) gymnastických pozicích. Tyto gymnastické pozice figur, každá v jedné barvě národní trikolory,[5] vycházejí z fotografií zachycujících skutečné pózy sportující Věry Čáslavské. V průběhu otáčení za současného slunečního osvícení vrhají jednotlivé figurální pozice stíny a odlesky na okolní plochy a budovy. Pohyblivá plastika musí být pravidelně udržována o což se stará speciální firma. Dílo musí být schopno vzdorovat povětrnostním vlivům (hlavně námraze a sněžení) a bylo již od samotného počátku navrženo jako odolné proti větru a dešťové vodě.[1]

Skulptura odkazuje nejen na sportovní úspěchy Věry Čáslavské (a její symbolický návrat do Tyršova domu, kam chodila cvičit, závodit a podporovat sokolské gymnasty),[1] ale i na její morální životní postoje.[3][6][2] Čáslavská reprezentovala nejen gymnastiku jako sport, ale disponovala hodnotami jakými jsou občanství, silná osobnost a laskavost, tedy atributy k nimž se hlásí i Česká obec sokolská (ČOS).[1]

  • Česká trikolora v jednotlivých pozicích plastiky
  • červená
    červená
  • modrá
    modrá
  • bílá
    bílá

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Plastika je umístěna ve veřejném prostoru v areálu Tyršova domu v režimu „dočasné instalace“, kdy nebylo třeba řešit ani žádná povolení (památkáři) ani žádné polemiky se zástupci Klubu Za starou Prahu[1]
  2. ↑ Areál Tyršova domu byl slavnostně otevřen v květnu 1925 za účasti prezidenta Masaryka, jeho syna Jana, předsedy vlády Antonína Švehly, ministra Františka Udržala, primátora Karla Baxy, starosty ČOS Josefa Scheinera, náčelníka ČOS Jindřicha Vaníčka a dalších osobností.[9] Celý objekt od té doby sloužil české tělovýchově.

Reference

  1. ↑ a b c d e f g h i j HOLAKOVSKÝ, Milan. Tyršův dům nově zdobí desetimetrová pocta Věře Čáslavské od Černého [online]. Pražský deník cz, 2024-09-04 [cit. 2024-09-24]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b c d e f g Pocta sportovní legendě. Před vstupem do Českého domu v Paříži bude stát socha Věry Čáslavské od Davida Černého [online]. Olympijský tým cz [cit. 2024-09-24]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b c IDNES.CZ; ČTK. Z olympijské Paříže do Prahy. Před Tyršovým domem odhalili sochu Věry Čáslavské [online]. iDNES cz, 2024-09-04 [cit. 2024-09-24]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b c d HANDREJCH, Jan. FOTO: Pocta Věře Čáslavské. David Černý ukázal novou sochu [online]. Novinky cz, 2024-09-04 [cit. 2024-09-24]. Dostupné online. 
  5. ↑ a b c d e f g Věra – socha Davida Černého na počest Věry Čáslavské [online]. Kudy Z Nudy cz [cit. 2024-09-24]. Dostupné online. 
  6. ↑ a b c d e KOUBEK, Michal. Pocta Čáslavské. Před vstupem do Českého domu v Paříži bude její socha [online]. iDNES cz, 2024-07-22 [cit. 2024-09-24]. Dostupné online. 
  7. ↑ a b c d ČTK. Půvabná jako figury jejího těla. David Černý v Praze odhalil sochu Čáslavské [online]. Magazín Aktuálně cz, 2024-09-04 [cit. 2024-09-24]. Dostupné online. 
  8. ↑ Socha Věry Čáslavské (Všehrdova ulice, Praha 1) [online]. Mapy cz [cit. 2024-09-25]. GPS souřadnice: 50.0832481N, 14.4055858E (50°4'59.693"N, 14°24'20.109"E). Dostupné online. 
  9. ↑ Karel Čáslavský: Hledání ztraceného času, 1999 Sokolská kronika (5)

Související články

Externí odkazy