PROFILPELAJAR.COM

Židé • Judaismus • Kdo je Žid
Židé a judaismus
Ortodoxní • Konzervativní (Masorti) Progresivní (Reformní - Liberální) • Ultraortodoxní Samaritáni • Falašové • Karaité
Etnické skupiny a jazyky
Aškenázové • Sefardové • Mizrachim Hebrejština • Jidiš • Ladino • Ge'ez • Buchori
Populace (vývoj)
Evropa • Amerika • Asie • Afrika • Austrálie
Náboženství
Bůh • Principy víry • Boží jména 613 micvot • Halacha • Noachidské zákony Mesiáš • Eschatologie
Židovské myšlení, filosofie a etika
Židovská filosofie Cdaka • Musar • Vyvolenost Chasidismus • Kabala • Haskala
Náboženské texty
Tóra • Tanach • Mišna • Talmud • Midraš Tosefta • Mišne Tora • Šulchan aruch Sidur • Machzor • Pijut • Zohar
Životní cyklus, tradice a zvyky
Obřízka • Pidjon ha-ben • Simchat bat • Bar micva Šiduch • Svatba • Ketuba • Rozvod (Get) • Pohřeb Kašrut • Židovský kalendář • Židovské svátky Talit • Tfilin • Cicit • Kipa Mezuza • Menora • Šofar • Sefer Tora
Významné postavy židovství
Abrahám • Izák • Jákob • Mojžíš Šalomoun • David • Elijáš • Áron Maimonides • Nachmanides • Raši Ba'al Šem Tov • Ga'on z Vilna • Maharal
Náboženské budovy a instituce
Chrám • Synagoga • Ješiva • Bejt midraš Rabín • Chazan • Dajan • Ga'on Kohen (kněz) • Mašgiach • Gabaj • Šochet Mohel • Bejt din • Roš ješiva
Židovská liturgie
Šema • Amida • Kadiš Minhag • Minjan • Nosach Šacharit • Mincha • Ma'ariv • Musaf
Dějiny Židů
starověk • středověk • novověk
Blízká témata
Antisemitismus • Gój • Holocaust • Izrael Filosemitismus • Sionismus Abrahámovská náboženství
z • d • e

Rabínská smicha nebo též semicha (hebrejsky סְמִיכָה לְרַבָּנוּת‎, smicha le-rabanut) v judaismu označuje formální jmenování (ordinaci) rabína. Nazývá se tak i listina vystavená takto jmenovanému rabínovi jako potvrzení jeho titulu. Smicha opravňuje činit platná rozhodnutí v otázkách náboženských zákonů, halachy.

Původ

Tradiční způsob udělení smichy má podobu vložení rukou. Odvozuje se od verše Tóry, který popisuje, jak Mojžíš dle božího příkazu přenesl svou autoritu na Jozueho^[1].

Postupné přenášení autority z učitele na žáka je součástí tradice „řetězového“ přenosu („šalšelet ha-dorot“, řetězec pokolení), která začíná u Mojžíše a 70 starších kmene izraelského^[2] a kterou ortodoxní judaismus považuje za garanci pravosti psané, ale především ústní Tóry. Jedná se o následující pasáž ze Starého zákona:

Potom řekl Hospodin Mojžíšovi: Shromáždi přede mnou sedmdesát mužů z izraelských starších, o nichž víš že jsou staršími a správci v lidu. Vezmi je ke stanu zjevení! […] Sestoupím a budu tam s tebou mluvit. A odeberu z ducha, který je na tobě, a vložím jej na ně. Ponesou pak břímě lidu s tebou, neponeseš je už sám.

Nm 11, 16–17 (Kral, ČEP)

Podle názoru některých židovských autorit tento řetěz přenosu, který začal s Mojžíšem, vyhasl někdy v době panování Hilela ha-Nasiho ve 4. století.

Podle prohlášení Maimonida, jež dává na základě jednomyslného potvrzení všemi mudrci Izraele plnou moc původní smichy, tím vznikla možnost obnovení řetěz přenosu (Hilchot sanhedrin 4:11) a v průběhu času došlo k několika pokusům jejího obnovení.

Ve středověku (pravděpodobně pod vlivem křesťanských univerzit) vznikla praxe udělování smichy nejen vložením rukou, ale také prostřednictvím písemného dokumentu odpovídajícího diplomu. Tato praxe byla dříve běžná u ge'onim, vůdců babylonského judaismu.

Smicha vrchního rabinátu Izraele

Vrchní rabinát Státu Izrael vydává tři typy smichy pro osoby, které složily příslušné zkoušky:

jore jore: zkoušky z halachot (zákonů) rituálů šabatu, eruvu, nidy, mikve, kašrutu a zákonů truchlení
rav ha-ir (městský rabín): zkoušky z dalších v dnešní době relevantních zákonů Šulchan aruchu z částí Orach chajim a Jore de'a,
jadin jadin: zkoušky z oblasti financí (halacha obsažená v Šulchan aruchu v části Chošen mišpat) a také z manželského a rozvodového práva (část Even ha-ezer). Úspěšné sloužení zkoušky jadin jadin je zakončeno udělením titulu dajan (soudce).

Smicha u žen

Smicha je umožněna ženám pouze v liberálním (nebo progresivním) a konzervativním judaismu. U ortodoxních a ultra-ortodoxních židů je ženská smicha zapovězena.

Literatura

Eduard Baneth: Snímek ve sbírce Johann Wolfgang Goethe-Universität Frankfurt am Main
Isaac Levitats / Aaron Rothkoff / Pamela Nadell: Semikhah. In: Encyclopaedia Judaica. 2. Aufl. Bd. 18: San–Sol. Macmillan Reference, Detroit 2007, ISBN 978-0-02-865946-6, S. 274–279.
Julius Newman: Semikhah (ordination). A study of its origin, history, and function in Rabbinic literature. Manchester University Press. Manchester 1950.
Elliot Stevens: Rabbinic Authority / Papers Presented Before the Ninety-first Annual Convention of the Central Conference of American Rabbis. Central Conference of American Rabbis (CCAR), New York, 1982, S. 67–71.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Semicha na německé Wikipedii.

↑ Nm 27, 18–23 (Kral, ČEP)
↑ Aharon Ziegler: Halakhic Positions of Rabbi Joseph B. Soloveitchik, Band III, Rowman & Littlefield Publishers, 2005, Seite 170