Sluneční hodiny (Prachatice)

Sluneční hodiny (Prachatice)
Základní údaje
AutorZdeněk Šimek
(1927–1970)
Rok vzniku1970
Popis
Materiálmramor
Umístění
UmístěníPrachatice,
Malé náměstí
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice49°0′49,19″ s. š., 14°0′1,01″ v. d.
Map
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Tento box:

Sluneční hodiny v Prachaticích v Jihočeském kraji, jsou monumentální geometrickou plastikou od sochaře Zdeňka Šimka z let 1969–1970.[1] Nachází se u Malého náměstí, na začátku Zahradní ulice, pod Dolní bránou. Stojí v nadmořské výšce 556 m n. m.[2]

Historie

Sochař Zdeněk Šimek (1927–1970) se amatérsky zabýval astronomií a při práci na prachatických slunečních hodinách se inspiroval velkolepou astronomickou observatoří Samrat Yantra z roku 1728 v indickém městě Jaipur. Zdeněk Šimek na slunečních hodinách pracoval v letech 1969–1970. Při jejich tvorbě spolupracoval s odborníkem na astronomii a stavbu slunečních hodin Pavlem Příhodou z Hvězdárny a planetária hlavního města Prahy, který provedl přesné rozkreslení, okótování, výpočty a vynesení linií. K realizaci na místě došlo až po smrti autora.[1] Město Prachatice hodiny převzalo do svého majetku 6. prosince 1971.[3]

V roce 2001 byla provedena oprava hodin, která spočívala v opravě ukazatele a celkovém očištění hodin, dále byl proveden hydrofobní nátěr a bylo obnoveno zlacení rysek a čísel.

Město Prachatice připravuje úpravy prostoru Malého náměstí. V roce 2015 nechalo zpracovat urbanisticko-architektonickou studii, která navrhuje řešení subprostoru u slunečních hodin, čímž by mělo dojít ke zvýraznění jejich pozice.[4]

Popis

Sluneční hodiny v Prachaticích jsou originální plastikou z mramoru. Bloky číselníku jsou vytvořeny ze zbuzanského mramoru a ukazatel je z vračanského vápence. Rysky pro hodiny od šesté do jedenácté dopolední jsou uvedeny na jednom společném sloupu a odpolední hodiny od dvanácté do osmnácté jsou na samostatných sloupcích. Na sloupcích jsou i zvířetníkové křivky.[5]

Rozměry

Prachatické sluneční hodiny patřily dlouhá léta k největším v Československu, pak Česku, některá média je udávala jako největší ve střední Evropě, ale v roce 2003 je svými rozměry předčily sluneční hodiny v Třešti[6] [7] a v roce 2018 v Bezvěrově.[8] [9]

Galerie

  • Pohled na centrum od V, sluneční hodiny jsou vlevo
    Pohled na centrum od V, sluneční hodiny jsou vlevo
  • Pohled od J
    Pohled od J
  • Pohled od JV
    Pohled od JV
  • Detail; levá část
    Detail; levá část
  • Detail; pravá část
    Detail; pravá část

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b SOCHY. ShareThis [online]. [cit. 2019-03-27]. Dostupné online. 
  2. ↑ Mapy.cz. Mapy.cz [online]. [cit. 2019-03-27]. Dostupné online. 
  3. ↑ Sluneční hodiny: Prachatice. www.prachatice.eu [online]. [cit. 2019-03-27]. Dostupné online. 
  4. ↑ Zastupitelstvo schválilo studii úprav Malého náměstí: Prachatice. www.prachatice.eu [online]. [cit. 2019-03-27]. Dostupné online. 
  5. ↑ Sundials in the Czech Republic and Slovakia. astro.mff.cuni.cz [online]. [cit. 2019-03-27]. Dostupné online. 
  6. ↑ Rekordy a kuriozity: Třešť. www.trest.cz [online]. [cit. 2019-03-27]. Dostupné online. 
  7. ↑ KODYSOVÁ, Jana. Sluneční hodiny v Třešti prochází velkou opravou. jihlavsky.denik.cz. 2017-05-04. Dostupné online [cit. 2019-03-27]. 
  8. ↑ Největší sluneční hodiny v Česku mají u Bezvěrova. Plzeň [online]. 2018-03-20 [cit. 2019-03-27]. Dostupné online. 
  9. ↑ Na Plzeňsku odhalili největší sluneční hodiny v ČR. TÝDEN.cz [online]. 2018-03-20 [cit. 2019-03-27]. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy