V letech 2024–2025 je budova planetária kvůli rekonstrukci uzavřena.
Historie
Poprvé bylo Velké Zeissovo projekční planetárium (přístroj) představeno veřejnosti jenskou firmou Carl Zeiss na veletrhu v Lipsku v šedesátých letech 20. století. Tuto výstavu navštívili i bratislavský a pražský primátor Václav Vacek. Oba primátoři přímo na výstavě podepsali závaznou smlouvu na dodávku dvou přístrojů v hodnotě 10 milionů Kčs – pro Prahu a Bratislavu. Budovy pro přístroje neexistovaly, ale s jejich stavbou se počítalo. Výstavba budovy pražského planetária byla zahájena v roce 1958 a autor projektu Jaroslav Fragner se nevyhnul některým atributům stylu, pro nějž se vžil název sorela (římsy, vstupní portikus). Stavbu měla zdobit i mozaika, která se ale v době výstavby jevila poněkud anachronicky a nakonec provedena nebyla.[3] Na rozdíl od bratislavského planetária byla pražská budova a na objednávku vyrobený přístroj Velkého Zeissova projekčního planetária zpřístupněny veřejnosti dne 20.11.1960. Od roku 1960–1999 byl ředitelem pražského Planetária astronom a kartograf Antonín Rükl. Firma Carl Zeiss z Jeny dodala do Československa oba přístroje, ale představitelé města Bratislavy budovu stavět ani nezačali a svůj přístroj nechali v bednách ve skladu na Žitném ostrově. Při povodni byly tyto bedny zaneseny bahnem. Týmy Antonína Rükla a firmy Carl Zeiss přijely a napravily vzniklé škody, ale Bratislava přístroj na bezpečnější místo nepřestěhovala a stavbu budovy znovu odložila. Když se situace s bahnem opakovala podruhé, přestalo se o bratislavském planetáriu mluvit. V roce 1979 bylo torzo bratislavského planetária součástí výstavy ve foyeru planetária pražského, kam bylo převedeno „na součástky“. Součástí budovy planetária bylo v době jejího zřízení čtyřicetikilové Foucaultovo kyvadlo a telurium.[2] Před budovou byl květinový záhon se slunečními hodinami, které vyprojektoval Pavel Příhoda, zaměstnanec a autor stejnojmenné knihy.[4]Velké Zeissovo projekční planetárium sloužilo veřejnosti a školám v letech 1960–1991.[5]
Optomechanický projektor Cosmorama, který nahradil zastaralý přístroj Velkého Zeissova projekčního planetária, byl nainstalován v roce 1991 firmou Carl Zeiss AG. V roce 2023 byl posledním stále pracujícím zařízení tohoto typu. Byl umístěný na pohyblivých ramenech, aby mohl být skryt a nestínil při modernějším digitálním promítání.
Digitální promítací systém SkySkan Definiti, nainstalovaný v roce 2009 a zmodernizovaný v roce 2014, měl nejvyšší rozlišení v Evropě. Jeho šest projektorů Sony SRX T-615 bylo schopno vytvořit obraz v rozlišení 8K. Také Cosmorama se už zařadila do historie.
Přehled historických přístrojů
Velké Zeissovo
projekční planetárium
Cosmorama
První projekce
20. 11. 1960
v 15.00 hod.
15. 6. 1991
v 10.00 hod.
Poslední projekce
8. 7. 1988
v 16.30 hod.
23. 5. 2023
v 19.00 hod.
Výška
5 metrů
4,7 metru
Hmotnost
2000 kg
2700 kg
Počet promítaných hvězd
8 917
9 135
Počet projektorů v konstrukci
110
232
V letech 2024–2025 probíhá plánovaná rekonstrukce a budova je veřejnosti uzavřena.