Slovotvorný význam, tedy strukturní význam, je oproti lexikálnímu významu obecnější. Jedná se o význam třídy slov s určitým základem, obohaceným příponami a předponami. Ty slovu dávají význam. Slovotvorný význam se řídí jen strukturou slova a význam slova nebývá často totožný s jeho lexikálním významem.
Vyjádření slovotvorného významu
v užším smyslu – u slova kovář je slovotvorný význam „ten, kdo ková“ a lexikální význam „ten,kdo vyrábí kované předměty“
v širším smyslu – bělice „předmět, který je bílý", lexikální význam „druh třešní nebo druh ryb"
Dalším příkladem může být slovo krejčí, které má slovotvorný význam „ten, kdo krájí“, ale lexikální význam je „kdo šije šaty“.
Zde vidíme, že slovotvorný význam se řídí pouze strukturou slova a lexikální význam dodává slovu aktuálně platnou sémantickou náplň.
Prababička – předpona pra ukazuje, že se jedná o osobu o generaci starší,
Pračlověk – stejná předpona dodává jinému slovu význam, že se jedná o člověka, který existoval ještě před člověkem,
Ředi-tel – ten, kdo řídí, přípona -tel - konatel něčeho,
přípona -dlo – velmi produktivní slovotvorná přípona,která se vyskytuje u názvů mnoha prostředků jako je mýdlo, umyvadlo, zrcadlo, divadlo, mluvidlo, pojidlo, stavidlo...
Příklady cizích předpon
K progresivním slovotvorným předponám patří mnohé přejímané z cizích jazyků. Jejich význam je všeobecně známý. Jedná se o typ předpon (prefixů) jako mega, super, ultra, mini, pseudo, multi...
dis (negativní význam) – disharmonie, disproporce
ultra (přehánění a expresivním příznakem) – ultrapravičák, ultrareakcionář
super (zesílení kvality) – superbomba, superalbum
ex (význam "bývalý") – exkrál, exspolužák
kontra (představuje opačnou věc) – kontrarozvědka
pseudo (nepravost) – pseudoprofesionál
Literatura
Encyklopedický slovník češtiny. Praha:Nakladatelství Lidové noviny, 2002, s. 604. ISBN80-7106-484-X.
Mluvnice češtiny 1. 1. vyd. Praha: Academia, 1986, s. 568.