Podle sčítání lidu z roku 2001 se k ní hlásilo 219 831 (4,09 %) obyvatel Slovenska.[2] Podle sčítání z roku 2011 to bylo 206 871 věřících (3,83 % obyvatel Slovenska).[3] Počtem věřících je sice na Slovensku podstatně slabší než římskokatolická církev, na druhé straně má na rozdíl od ní nadbytek kněží a je považována za církev sílící.[4] Slovenští řeckokatoličtí biskupové mají vlastní Radu hierarchů a také vytváří společně s římskokatolickými biskupy Konferenci biskupů Slovenska.
Řád sester sv. Basila Velkého založila sestra sv. Basila Velkého sv. Makrína. Baziliánky pracují ve výchovné sféře - spravují Střední zdravotnickou školu svatého Basila Velkého v Prešově, pracují v sociálních ústavech, organizují letní duchovní setkání mládeže. Kongregace sester služebnic Neposkvrněné Panny Marie byla založena v roce 1892. Jejími zakladateli jsou baziliáni Jeremiáš Lomnický, Cyril Selecký a Jozefáta Michaela Hordaševská. Charismatem této kongregace je „sloužit lidem tam, kde je to nejvíce potřebné". Cílem činnosti kongregace je výchova dětí a mládeže, pomoc starým, nemocným a opuštěným. Na Slovensku působí i redemptoristky byzantského obřadu. Monastýr mají v Lomnici u Vranova nad Topľou. Jejich posláním je život modlitby (jedná se o kontemplativní řeholi).
Svatí a blahoslavení
K významným světcům nejstaršího období na území Slovenska patří svatí sedmipočetníci a přepodobnýMojsej Uhrín. Další světci pocházejí z období komunistického pronásledování řeckokatolické církve. Papež Jan Pavel II. prohlásil za blahoslavené: biskupa Pavla Petra Gojdiče, řeholníka Metoděje Dominika Trčku, kteří zemřeli mučednickou smrtí v komunistickém vězení, a biskupa Vasila Hopku. K příležitosti 7. výročí vzniku Slovenské republiky bylo na návrh Vlády SR biskupu Pavlovi Petrovi Gojdičovi uděleno státní vyznamenání Pribinův kříž I. třídy in memoriam. 27. ledna 2008 mu bylo uděleno i nejvyšší státní vyznamenání udělované lidem nežidovského původu Spravedlivý mezi národy za záchranu Židů během holokaustu. Na Ukrajině byl blahořečen mukačevský biskup Teodor Romža, pod jehož správu patřil i jižní (dolní) Zemplín.
Poutní místa
Mezi nejznámější řeckokatolická poutní místa na Slovensku patří např. Ľutina, Klokočov, Krásny Brod, Buková hôrka, Šašová, Čirč, Rafajovce, Litmanová. V roce 2010 byly chrámy Narození Přesvaté Bohorodičky v Žilině, litmanovská hora Zvir a poutnické místo v Ľutině poutem duchovního příbuzenství svázány s bazilikou Santa Maria Maggiore v Římě. Chrámu Zesnutí Přesvaté Bohorodičky v Ľutině a chrámu Sestoupení Svatého Ducha v Michalovcích byl udělen titul basilica minor. V zahraničí jsou známými poutními místy například Máriapócs v Maďarsku a Svatouspenská univská lávra na Ukrajině, kam putuje spoustu slovenských řeckých katolíků.
Další aktivity
Oficiálním časopisem je řeckokatolický časopis Slovo, který vychází v Prešově. Kromě něj vychází i časopisy Misionár a Blahovistnik. Publikační činnosti se věnuje např. vydavatelství Spolku sv. Cyrila a Metoděje Byzant v Košicích a redemptoristické vydavatelství Misionár. V Prešově má církev teologickou fakultu a kněžský seminář. Řeckokatolická církev má i několik církevních škol. Pro pomoc potřebným provozuje charitu v Prešově a Košicích, provozuje i řeckokatolické centrum pro mladé Bárka v Jurskové Voli a centrum pro rodinu v Sigordě. Práci s Romy se věnuje pastorační centrum Romů v Čičavě. Slovenští řeckokatolíci používají pozdrav Slava Isusu Christu! - Slava i vo viki! V období svátku Velikonoc se však používá Christos voskrese! - Voistinu voskrese! a v období svátku Narození Ježíše Krista se zdraví Christos raždajetsja! - Slavite jeho!
↑Bývajúce obyvateľstvo podľa pohlavia a náboženského vyznania - 2001 [online]. Štatistický úrad SR [cit. 2008-02-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22. (slovensky)
