Poláci: 81,93 % (polská a zároveň jiná národnost 92,8 %) Slezané: 15,59 % (z toho 7 % pouze slezská národnost, 8,5 % polsko-slezská) Němci: 0,75 % neurčená: 1,57 %[2]
Navzdory názvu se ve vlastním Slezsku nachází jen 48 % území vojvodství, zbytek připadá na oblasti, které historicky patří k Malopolsku.[3] Pojmenování navazuje na tradici (mnohem menšího) polského meziválečného Slezského vojvodství – tehdy ovšem šlo o celý polský podíl historického Slezska.
Dějiny
Proměny územního členění od roku 1922
Slezské vojvodství vzniklo v současné podobě při reformě administrativního dělení Polska v roce 1998, která zavedla šestnáct „velkých“ samosprávných vojvodství namísto 49 „malých“ existujících od roku 1975. Bylo vytvořeno z většiny území dřívějších vojvodství Katovického a Čenstochovského a také západní poloviny Bílského.
Původně se uvažovalo o vytvoření pouhých dvanácti vojvodství, přičemž by do Slezského bylo začleněno rovněž celé Opolsko, po vzoru Slezského vojvodství v letech 1945–1950. Vlna občanských protestů a lobbování společenských organizací včetně politické reprezentace německé menšiny z Opolska nakonec vedly k zachování Opolského vojvodství jako jediného ze 49 starých vojvodství v novém členění.[4][5][6]
Budova Slezského parlamentu v Katovicích – nyní sídlo samosprávy Slezského vojvodství
Slezské vojvodství má rozlohu 12 333,09 km². S počtem obyvatel okolo 4,5 milionu je druhým nejlidnatějším polským vojvodstvím po Mazovsku (které je ovšem asi třikrát větší a zahrnuje i Varšavu).
Slezské vojvodství má nejvyšší podíl městského obyvatelstva v zemi: 77,13 %.[7] Nachází se zde nejlidnatější a nejurbanizovanější oblast Polska – více než dvoumilionová katovická konurbace. Sousedí s ní Rybnický uhelný okruh, druhá polycentrická aglomerace v regionu. Obě jsou součástí Slezské metropolitní oblasti, k níž patří také české Ostravsko. Bohatá ložiska černého uhlí byla klíčovým faktorem pro rozvoj velké části dnešního vojvodství.
Slezské vojvodství a zemské hranice
Název vojvodství odkazuje na historickou zemi Slezsko, ale je dosti zavádějící. Slezsko, přesněji Horní Slezsko tvoří jen 48 % území vojvodství[3] a jde o pouhý zlomek historického Slezska, konkrétně východní okraj bývalého Pruského Slezska a polskou (východní) polovinu Těšínska.
Několik obcí v okresech Čenstochová a Kłobuck bylo původně součástí Sieradzka začleněného v Republice obou národů do Velkopolské provincie, ale nejsou vnímány jako velkopolské v moderním pojetí.
V souvislosti se zmatečným používáním výrazů Śląsk a Górny Śląsk (Slezsko, Horní Slezsko) v polském hovorovém a mediálním úzu ve vztahu k celému Slezskému vojvodství, ale zato bez Opolska, se objevují snahy o jeho přejmenování na slezsko-malopolské.[3][8][9]Hnutí autonomie Slezska prosazuje vytvoření Hornoslezského vojvodství v historických hranicích Horního Slezska, tj. z části Slezského a většiny Opolského vojvodství.[10]
Slezsko a dnešní polská vojvodství
Průběh slezské zemské hranice na území Slezského vojvodství (zakreslen červeně)
Historické hranice Horního Slezska vs. Slezské a Opolské vojvodství
Administrativní mapa vojvodstvíMěsta ve Slezském vojvodství
Slezské vojvodství je rozděleno na 17 okresů a 19 měst s postavením okresu (městské okresy). Třetím stupněm administrativního členění je 167 gmin, z toho 49 městských, 22 městsko-vesnických a 96 vesnických.
Na území tohoto vojvodství se nachází množství významných paleontologických lokalit s objevy světového významu, zejména z doby druhohorní éry. Takovými objevy jsou Silesaurus opolensis z lokality Krasiejów nebo Smok wawelski z lokality Lisowice. Byl zde také objeven jediný dosud známý polský dinosaurus (popsaný podle kosterních fosilií), a to Velocipes guerichi.[11]
↑ abcSZYMCZYK, Tomasz. Województwo śląskie, a dominuje w nim Małopolska. Ale w nazwie jej nie ma. Dziennik Zachodni [online]. 1.9.2017 [cit. 28.12.2020]. Dostupné online.
↑ZYZIK, Krzysztof. Brońmy swego! Czyli NTO w walce o województwo. Nowa Trybuna Opolska [online]. 18.6.2012 [cit. 28.12.2020]. Dostupné online.
↑ 7 czerwca – święto województwa opolskiego. Samospráva Opolského vojvodství [online]. 2.6.2020 [cit. 28.12.2020]. Dostupné online.
↑KUCZAŁA, Agnieszka. Mniejszość niemiecka w życiu politycznym województwa opolskiego. Politeja. 2014, roč. 31, čís. 1, s. 395–410. Dostupné online. ISSN2391-6737. (polsky)
.svg)
_COA.svg){kind=small}
