Název, podle německého jazykovědce Heinricha Adamy, pochází od polského pojmenování lišky (polsky lis). Ve svém díle o místních názvech na Slezsku vydaném v roce 1888 ve Vratislavi jmenuje tuto vesnici jako Lissowice, kdy vysvětloval tento název Fuchsjagerdorf čili polsky Wieś polujących na lisy (Vesnice lovící lišky).[1]
V roce 1902 byla v Lisowicích založena hasičská jednotka.[3]
Paleontologické nálezy
V poslední době je známá především jako významná paleontologická lokalita, kde jsou v prostoru nedaleké cihelny objevovány fosilie obratlovců z období svrchního triasu (počátek druhohor, asi před 205 až 200 miliony let).[4] Byly zde nalezeny například zkameněliny obřích savcovitých plazů dicynodontů (Lisowicia), dravých archosaurů rauisuchianů ad. V roce 2008 média oznámila, že zde polští paleontologové (Jerzy Dzik, Tomasz Sulej a Grzegorz Niedźwiedzki) odkryli pozůstatky jednoho z nejstarších velkých teropodních dinosaurů. Zařazení tohoto archosaura k dinosaurům je však sporné. V roce 2012 byl tento dravý archosaur formálně popsán jako Smok wawelski.[5] V létě roku 2008 bylo v obci založeno malé paleontologické muzeum, nacházející se v místní administrativní budově.
Odkazy
Reference
↑ADAMY, Heinrich. Die Schlesischen Ortsnamen ihre entstechung und bedeutung. Breslau: Verlag von Priebotsch`s Buchhandlung, 1888, s. 11.
↑ Słownik geograficzny Królestwa Polskiego i innych krajów słowiańskich, Tom V - wynik wyszukiwania - DIR. S. Tom V, s. 321. dir.icm.edu.pl [online]. [cit. 2016-12-05]. S. Tom V, s. 321. Dostupné online. (polsky)
↑Antczak, M.; Ruciński, M. R.; Stachacz, M.; Matysik, M.; Król, J. J. (2020). Diversity of vertebrate remains from the Lower Gogolin Beds (Anisian) of southern Poland. Annales Societatis Geologorum Poloniae. doi: https://doi.org/10.14241/asgp.2020.22