Slída je označení pro velmi širokou skupinu minerálů patřících mezi hlinitokřemičitany. Jde o významnou skupinu horninotvorných minerálů. Slídy patří mezi fylosilikáty, které krystalizují v monoklinické soustavě, někdy je jejich symetrii těžké rozpoznat, protože nabývají pseudohexagonální habitus. Mají dokonalou bazální štěpnost[1]. Tento typický znak je dán jejich vrstevnatou krystalovou strukturou (projevuje se perleťovým leskem na štěpných plochách). Tenké průhledné či průsvitné lupeny dosahují i značných rozměrů. Bývaly používány i jako výplně oken a žáruvzdorných okének pecí. Slída je nevodivá, nehořlavá, taví se špatně, spíše vůbec.
Chemické složení
Všechny slídy mají podobné chemické složení, které lze vyjádřit vzorcem:
Y je Al, Mg, Fe nebo zřídka Mn, Cr, Ti, Li, a další prvky
Z je převážně Si nebo Al ale může být i Fe3+ nebo Ti
Slídy se dělí na dioktahedrické (Y = 4) a trioktaedrické (Y = 6). Pokud je na pozici Xion K nebo Na, označuje se jako pravá slída, pokud je na pozici X Ca označuje se jako křehká slída.
Struktura
Výborná štěpnost slíd je důsledkem charakteristického uspořádání strukturních prvků, kde se mezi dvěma tetraedrickými sítěmi, které mají v rovině hexagonální symetrii, nachází oktaedrická síť, jejíž prvky se spojují do trojúhelníků.[2] Tato struktura je označována jako t-o-t (tetraedr-oktaedr-tetraedr). Oktaedrická vrstva může existovat ve dvou podobách, jako trioktaedrická, podobná struktuře brucitu, nebo dioktaedrická, podobná gibbsitu. Vrstvy tvořené t-o-t strukturami jsou kompaktní ale mohou se spojovat s dalšími takovými vrstvami, čímž vzniká typická vrstevnatá struktura fylosilikátů.[2]
Biotit (tmavá slída) – nerost v hornině černý, samostatný lístek pak hnědý až černohnědý. Biotit lze nalézt v mnoha vyvřelinách a krystalických břidlicích. Je to, stejně jako muskovit, hlinitokřemičitan draselný, avšak s příměsí až 30 % oxidu hořečnatého.