Skalní okno je skalní tvar, vzniklý podobně jako skalní brána zvětráváním a erozí. Skalní okna mohou mít rozměry od desítek centimetrů až do několika metrů v průměru, ojediněle dosahují rozměru i desítek metrů. Jedná se o otvor ve skále, nedosahující jejího úpatí (čímž se liší od skalní brány). Vzniká dlouhodobým působením exogenních geologických činitelů (vítr, voda, teplota…) na horninu tvořenou nestejně odolnými vrstvami a materiály, díky kterým se výrazně uplatňuje vliv selektivní eroze. Skalní okna jsou četná především v pískovcových skalních městech, v krasových oblastech, ale vyskytují se i v odolnějších horninách (v žulách na Šumavě apod.).

• Adršpašské skály – věž Džbán, věž Milenci, Svídnická věž
• Ostaš – Čertovo auto, Trojnožka
• Čertovy kazatelny (Oderské vrchy) – Pekelná brána
• Český ráj – skalní okno 1 km ssz. od Trosek
• Klokočské skály – Zdenčina věž, Trojnožka, Rotštejn
• Tiské stěny – „Afrika“
• Český kras – Kotýz
• Kokořínsko
• Sedmihoří – Rozsocha
• Šumava – Čertův vrch, Jelení slať
• Zlatohorská vrchovina – Čertovy kameny

• Prokletije – Šuplja vrata

• Nízké Tatry – Jánošíkovo okno v horském hřbetu Ohniště
• Strážovské vrchy – Roháč

• Julské Alpy – „Prisojnikovo okno“ (mohutnými rozměry se jedná spíše o skalní bránu).

• RUBÍN, Josef; BALATKA, Břetislav; a kol. Atlas skalních, zemních a půdních tvarů. Praha : Academia, 1986. 385 s.

• zvětrávání
• eroze
• skalní město
• skalní brána

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.