Seznam českých minerálních vod

Následující seznam obsahuje minerální vody (ve významu zákona č. 164/2001 Sb.) pocházející z území České republiky. Minerální voda může být vyráběna ze směsi několika pramenů, případně nemusí pocházet ze stejnojmenného pramene (např. Excelsior) – významné prameny jsou proto uvedeny samostatně v tomto seznamu.

Název Původ Miner.
[p 1]		 Typ CO2 Mg Ca Na K HCO3− SO42− Význ. složky Poznámka
Aqua Maria Mariánské Lázně 294 2581
[p 2]		 13,5 27,6 20,3 3,12 104,6 46 Mn, H2SiO3 Vrt BJ-6 Nová Marie, bývalý pramen Hamelika. Odželezněno, syceno.[1]
Bílinská kyselka Bílina 7357 HCO3-Na 2067 45 134 1743 90,8 4471 574 F, Li F 4,5 mg/l, Li 3,67 mg/l[2]
Dobrá voda Byňov 146 8,6 6 11,3 10,7 111 2,03 - [3][4]
Excelsior Mariánské Lázně 294 2581
[p 2]		 13,5 27,6 20,3 3,12 104,6 46 Mn, H2SiO3 Z vrtu BJ-6 Nová Marie, býv. pramen Hamelika. Odželezněno, syceno.[3][5][1]
Excelsior original Mariánské Lázně 10 000 SO4-HCO3-Na Li Pramen Ferdinand VI.[5]
Hanácká kyselka Horní Moštěnice 2995 HCO3-Ca-Na 1500 68 270 248 15 1580 F, I 2300 mg/l, Cl− 185 g/l[5][3][6][7]
Hanácká kyselka Pro Vital Horní Moštěnice 2533 HCO3-Ca-Na 71 270 F [3]
Ida Lázně Běloves 870 HCO3-SO4-Ca-Na-Mg 2345 23,4 86,4 98,5 12,6 527 102,2 As V současnosti není stáčena, dostupná v místě.
Il-Sano Dolní Kramolín 730 HCO3-Ca-Mg 2600 54,5 70,1 26,5 4,1 534 56,5 H2SiO3, Fe Fe 35–38,5 mg/l, H2SiO3 98,5–123 mg/l[5][8]
Korunní Stráž nad Ohří 970 HCO3-Na-Ca-Mg 2400 31 78 103 25 - rozsah 970–1200 mg/l[5][3][6]
Magnesia Louka 788 HCO3-Mg 2000 170 37,4 6,17 0,8 970 11,1 H2SiO3 Směs několika vrtů včetně Grünské kyselky (obsah Mg 290–451 mg/l).[9][5][10]
Mattoni Lázně Kyselka 962 HCO3-Ca-Mg 25 84,5 69,9 0 528 40 H2SiO3 Voda z několika vrtů Doupovských hor, odlišná oproti původní Mattonce z Kyselky.[5][3][6][11]
Mlýnský pramen Karlovy Vary 6268 HCO3-SO4-Cl-Na neuv. 40,3 93,5 1650 95 2200 1590 H2SiO3 Cl- 584 mg/l, F- 6,2 g/l, H2SiO3 84,2 mg/l, zdroje BJ 35, BJ 36, BJ 37[12]; stáčený balený Mlýnský pramen pochází z pramenů Vřídla, klasický Mlýnský pramen (BJ 41) stáčen není
Poděbradka Poděbrady 2052 HCO3-Cl-Na-Ca 2000 63,1 158 464 58,5 1320 79,4 - Voda z vrtů BJ 13, BJ 17 a BJ 18 u Velkého Zboží. Cl− 446 g/l[5][3][6][13]
Poděbradka Pro Linie Poděbrady 2720 HCO3-Cl-Na-Ca 2000 67 166 - [3]
Praga Břvany 1964 HCO3-SO4-Na-Ca-Mg 2000 88,5 201,7 196,6 824 623 - V současnosti není stáčena, dostupná v místě.
Odysea Brodek u Přerova 1508 99 194 408 2013 0,49 I vrt NP 768a, F 0,87 g/l, I 0,095 g/l, Cl 148,5 g/l[14]
Ondrášovka Ondrášov 560 HCO3-Ca 2500 25,5 197 28,4 2 805 10,9 - mineralizace 560–630 mg/l[5][15]
Rudolfův pramen Mariánské Lázně 2293 1754 125,8 252,7 98 11,2 1564 79,8 Fe, H2SiO3 Vrt BJ 37.[1]
Salacia Domašov nad Bystřicí 1300 HCO3-Ca 2500 33 245 24,5 1,9 1005 16,7 - Pramen Domašovská kyselka, v současnosti nedostupná.[16]
Šaratica Šaratice 12 785 SO4-Na-Mg - 861 268 2118 29 579 8383 - směs vod z několika zřídelních polí[5][17]
Vincentka Luhačovice 9525 HCO3-Cl-Na 2723 16 258 2447 134 4853 1,2 HBO2, Li, Ba, I, F Pramen Nová Vincentka, jehož voda je stáčena do lahví jako Vincentka.[18][5]
Vratislavická kyselka Vratislavice nad Nisou 1324 HCO3-Na-Ca 3113 21 60 208 18,3 854 30,3 H2SiO3, Fe, Zn Stáčírna zavřena roku 2008[19]
Zaječická hořká Zaječice 33 144 SO4-Mg - 5033 301 1755 696 860 2254 I Směs z několika jímacích studní.[5][6]
ZON Třebíč - 5,8 39,2 8,4 23,3 - splňuje kojenecké parametry[20]

Poznámky

  1. ↑ Obsah všech rozpuštěných složek je uváděn v mg/l.
  2. ↑ a b Obsah CO2 před sycením (přírodní voda z pramene).

Vzhledem k nejednotnosti chápání termínu celková mineralizace se hodnoty mohou lišit v závislosti na použité zjišťovací metodě. Hodnota celkové mineralizace může být aritmetickým součtem obsahu jednotlivých rozpuštěných látek (v přehledu jsou uvedeny jen základní kationty a anionty, podrobnější údaje najdete ve článcích věnovaných jednotlivým vodám a pramenům), případně může jít o hodnotu zjištěnou sušením při 105 °C – v tomto případě je hodnota nižší než prostý aritmetický součet jednotlivých složek, neboť zahříváním dochází k rozkladu HCO3− podle rovnice 2 HCO3− → CO32− + CO2 + H2O, čímž klesne hmotnost uhličitanové složky na 50 %.[21] To vysvětluje například rozdíl celkové mineralizace Ondrášovky a Salacie, jejichž složení je ve skutečnosti velice blízké.[5]

Reference

Pokud není uvedeno jinak, pocházejí informace ze zdrojů citovaných v samostatných článcích.

  1. ↑ a b c Marienbad Waters a. s. (archiv webových stránek) [online]. mbw.cz, 2001 [cit. 2001-08-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  2. ↑ Mineral Waters of the World - Bílinská kyselka [online]. mineralwaters.org [cit. 2012-09-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-05-14. (anglicky) 
  3. ↑ a b c d e f g h SUCHÁNEK, Pavel. Minerálky jsou zdravé. Ale jen v malém množství [online]. abecedazdravi.cz, 2012 [cit. 2012-08-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-08-19. 
  4. ↑ Dobrá voda - Karlovarské minerální vody. www.kmv.cz [online]. [cit. 2018-02-07]. Dostupné online. 
  5. ↑ a b c d e f g h i j k l m JANOŠKA, Martin. Minerální prameny v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha: Academia, 2011. 495 s. ISBN 978-80-200-1841-0. 
  6. ↑ a b c d e POTUŽÁK, Miloš. Minerální vody ve výživě a terapii [online]. http://praktickelekarenstvi.cz, 2011-09-05 [cit. 2012-09-01]. Dostupné online. 
  7. ↑ Hanácká kyselka - Karlovarské minerální vody. www.kmv.cz [online]. [cit. 2018-02-07]. Dostupné online. 
  8. ↑ Analýza RL PLZ ČR Karlovy Vary 2009
  9. ↑ Magnesia - složení pramene Archivováno 21. 9. 2012 na Wayback Machine. magnesia.cz
  10. ↑ Magnesia - Karlovarské minerální vody. www.kmv.cz [online]. [cit. 2018-02-07]. Dostupné online. 
  11. ↑ Mattoni - Karlovarské minerální vody. www.kmv.cz [online]. [cit. 2018-02-07]. Dostupné online. 
  12. ↑ obal produktu 700 ml, 2018, analýza RLPLZ Karlovy Vary, 28. 12. 2015
  13. ↑ Poděbradka - Karlovarské minerální vody. www.kmv.cz [online]. [cit. 2018-02-07]. Dostupné online. 
  14. ↑ Hanácké závody, a.s. Minerální voda [online]. hanacke-zavody.cz [cit. 2012-09-06]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  15. ↑ Analýza a složení ondrasovka.cz
  16. ↑ Mineral Waters of the World - Salacia [online]. mineralwaters.org [cit. 2012-09-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-11-14. (anglicky) 
  17. ↑ OUJEZDSKÝ, Michal. Šaratice – významný zdroj minerální vody. Brno: Masarykova Univerzita, 2009. 58 s. Dostupné online. Kapitola 5.2.3 Chemické analýzy výsledného produktu, s. 34. 
  18. ↑ produkt Vincentka vincentka.cz
  19. ↑ Mineral Waters of the World - Vratislavická kyselka [online]. mineralwaters.org [cit. 2012-09-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-10-14. (anglicky) 
  20. ↑ Balené vody - výtah z analýzy zon.cz
  21. ↑ PITTER, Pavel. Výpočet celkové mineralizace a její význam v hydrochemii. Chemické listy. 1998, čís. 92. Dostupné online.