Seznam vratislavských knížat

Znak Vratislavska
Znak Vratislavska

Vratislavské knížectví vzniklo roku 1177 rozdělením slezského údělu a získal ho Boleslav I. Vysoký, zakladatel dolnoslezské větve piastovského rodu. Piastovci vládli Vratislavsku přes 150 let, za tu dobu se vyčlenilo a zase včlenilo mnoho různých knížectvích. Největšího rozsahu a významnosti dosáhlo za vlády Jindřicha I. Bradatého a jeho syna Jindřicha II. Pobožného. Po vymření Piastovců připadlo knížectví českému králi, který pak držel titul vratislavského knížete až do jeho odstoupení Pruskému království v roce 1742. Od té doby se titul nepoužívá.

Piastovci (1173–1335)

# Jméno Portrét Narození Úmrtí Vláda Poznámky
1. Boleslav I. Vysoký Fiktivní zobrazení Boleslava I. od Jana Matejka 1127 8. prosinec 1201 [1] 1177–1201 Syn Vladislava II. Vyhnance. Mezi lety 1163–1177 vládl se svým bratrem Měškem Křivonohým spojenému slezskému knížectví.
2. Jindřich I. Bradatý Fiktivní portrét Jindřicha I. od Jana Matejka okolo 1165–70 19. březen 1238 [2] 1201–1238 Syn Boleslava I. Také polský kníže-senior.
3. Jindřich II. Pobožný Fiktivní portrét Jindřicha II. od Jana Matejka okolo 1196–1207 9. duben 1241 [3] 1238–1241 Syn Jindřicha II. Také polský kníže-senior. Padl v bitvě u Lehnice.
- Anna Lehnická okolo 1201–04 23. červen 1265 1241–1242 Dcera českého krále Přemysla Otakara I. Krátká regentská vláda.
4. Boleslav II. Lysý Romantická podoba Boleslava II. na vyobrazení z 19. století okolo 1220–25 26. prosinec 1278 1241–1248 Syn Jindřicha II. Roku 1248 si rozdělil Vratislavsko s bratrem Jindřichem III. a stal se lehnickým (lehnicko-hlohovským) knížetem.
4. Měšek Lubušský kolem 1223–27 1242 1241–1242 Syn Jindřicha II.
5. Jindřich III. Bílý okolo 1227–30 3. prosinec 1266 [4] 1248–1266 Syn Jindřicha II.
5. Vladislav Slezský okolo 1237 24. či 27. duben 1270 [5] 1248–1270 Syn Jindřicha II. Spoluvládce Jindřicha III. Také arcibiskup salcburský, biskup pasovský a vratislavský, probošt vyšehradský a kancléř český.
- Přemysl Otakar II. kolem 1233 26. srpen 1278 1270–1273 Král český, vévoda rakouský, štýrský a korutanský, markrabě moravský. Po smrti Vladislava Vratislavského regentem mladého Jindřicha IV.
6. Jindřich IV. Probus kolem 1257–58 23. červen 1290 1266–1290 Syn Jindřicha III. Také krakovský kníže.
7. Jindřich V. Tlustý okolo 1245–50 22. únor 1296 1290–1296 Syn Boleslava II. Také kníže javorský a lehnický.
- Boleslav I. Surový okolo 1252–56 9. listopad 1301 1296–1301 Regent a strýc Boleslava III. Javořsko-svídnický kníže.
- Jindřich I. z Vrbna ? 23. září 1319 1301–1302 Regent. Vratislavský kníže-biskup.
- Václav II. 27. září 1271 21. červen 1305 1302–1305 Regent. Český a polský král.
8. Boleslav III. Marnotratný 23. březen 1291 21. květen 1352 1296–1311 Syn Jindřicha V.
9. Jindřich VI. Dobrý 18. březen 1294 24. listopad 1335 [6] 1311–1335 Poslední Piastovec na vratislavském stolci. Poté vládli v letech 1335–1742 Vratislavsku čeští králové (viz Seznam českých panovníků).

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Książęta wrocławscy na polské Wikipedii.

  1. ↑ ŽÁČEK, Rudolf. Dějiny Slezska v datech. Praha: Libri, 2004. 546 s. ISBN 978-80-7277-172-1. S. 38. Dále jen Dějiny Slezska v datech. 
  2. ↑ Dějiny Slezska v datech, s. 44
  3. ↑ Dějiny Slezska v datech, s. 45
  4. ↑ Dějiny Slezska v datech, s. 48
  5. ↑ Dějiny Slezska v datech, s. 49
  6. ↑ FUKALA, Radek. Slezsko. Neznámá země Koruny české. Knížecí a stavovské Slezsko do roku 1740. České Budějovice: Veduta, 2007. 344 s. ISBN 978-80-86829-23-4. S. 78.