Seznam poděbradských soch, pomníků a památníků obsahuje existující i zaniklé poděbradské sochy, plastiky, symboly, kenotafy, křížky a pamětní desky (PD), které připomínají významné události, osobnosti, lokality nebo epochy.
Seznam
Seznam není kompletní. Datum odpovídá datu odhalení (pokud je známo), případně datu umístění. Adresa pak nejbližšímu domu v ulici, ve které (nebo u které) je objekt umístěn.
Busta od akademického sochaře Jana Pichla je umístěna na domu, kde žila matka Franze Kafky Julie Kafková (roz. Löwy). Franz Kafka v domě často pobýval.
Busta Ludvíka Kuby
Busta na hrobu Ludvíka Kuby na poděbradském hřbitově.
Připomíná letce, který zahynuli v prosinci 1945 při leteckém neštěstí. Dne 14. prosince 1945 se ve sněhové vánici zřítil letoun Siebel Si-204D. Osm osob na palubě zahynulo.[2]
Deska připomíná 216 obětí holocaustu z řad poděbradských Židů, které ve své knize Židé v Poděbradech a okolí identifikovala Blanka Rozkošná. Grafickou podobu zpracovala Radka Folprechtová.[5] Odhalení se účastnili předseda pražské židovské obce František Bányai a vrchní zemský a pražský rabín Karol Sidon.[6]
Pamětní deska vznikla přičiněním Nezávislé jednoty legionářů v roce 1937. Umístěna byla na druhém zámeckém nádvoří. Později byla desítky let uložena v depozitáři Polabského muzea. Obnovená deska byla odhalena dne 25. října 2018.[9]
Pamětní deska věnovaná památce komunisty popravené političky Milady Horákové.[10] Desku v roce 1990 odhalil Václav Havel. Deska vznikla z iniciativy místního sboru Církce československé husitské a převším faráře Josefa Šamánka.[12]
Pamětní deska připomíná transport poděbradských Židů do koncentračního tábora dne 9. června 1942. Desku odhalili starosta Poděbrad Jaroslav Červinka, místostarosta Miroslav Holas a ředitel domova Jaromír Novák.[16]
Pamětní deska z roku 1969 je umístěna na průčelí katolické fary. Připomíná zakladatele českého ovocnářství Matěje Rösslera. Hlavní autor Milan Havlíček. Materiál: žula, slitiny hliníku.
Kovová plaketa umístěná na budově školního statku v Malém Zboží. Připomíná jeho zakladatele, kterým byl renesanční stavitel Giovanni Battista Aostalli de Sala.
Kovová plaketa připomíná stavitele domu lesního radu Jana Friče. Později v něm žila první poděbradská dětská lékařka a regionální historička Jarmila Hellichová.
V parku v sousedství lázeňského domu Libuše na veřejném prostranství se nachází pomníček Pepy Černého – zakladatele mezinárodního chodeckého závodu Praha - Poděbrady z roku 1929.
Pískovcový pomník je náhrobkem lékaře Františka Boučka, který byl zakladatelem první poděbradské nemocnice. Obsahuje bronzovou plaketu od sochaře Bohuslava Schnircha. Je to pozůstatek zrušeného starého hřbitova.
Rudé laminátové srdce bylo přibližně roku 1960 umístěno do lázeňského parku na místo, kde předtím stál oblíbený trpaslík.[18] Do veřejného prostoru před ZŠ Václava Havla jej roku 2016 vrátil umělec Lukáš Kladívko.
Postavena na připomínku nebezpečí, které městu hrozilo roku 1757, kdy po porážce v bitvě u Kolíně kolem města procházela poražená pruská armáda. Byla několikrát povalena a znovu obnovena. Kulturní památka.
Socha z hořického pískovce. Sochař Karel Samohrd ji vytvořil roku 1934 pro umělecko-hospodářskou výstavu v Hořicích. V 60. letech byla koupena městem Poděbrady a umístěna do lázeňského parku. Kvůli poničení vandaly byla odstraněna. Roku 2017 byla opravena (mimo jiné doplnění ztracené hlavy a ruky) sochařovou pravnučkou Vlastou Samohrdovou a vrácena zpět do parku.
Socha byla zhotovena místním sochařem Josefem Bergmanem. Originál je vystaven na radnici a na původním místě sochy byla umístěna kopie. Starší kopie ze 60. let 20. století je vystavena v Turistickém informačním centru. Kulturní památka.
Zároveň s odhalením busty byla přilehlá starší část lázeňského parku přejmenována na Park Julia Fučíka.[20] Po roce 1989 byla busta odstraněna a park přejmenován.
Keramická fontána. Odstraněna při revitalizaci parku po roce 2003.
Socha Krásná Galathea
Lázeňský park
Mramorová socha od sochaře Marquerose byla zapůjčena Národní galerií.[18] V parku již není.
Socha sv. Barbory
Na Vinici
1758
Barokní socha od poděbradského sochaře Josefa Bergmanna stála v ústí ulice Na Vinici. Roku 1870 ji porazili a zničili splašení koně.[21]
Socha sv. Gotharda
Husova
1761
Barokní socha od poděbradského sochaře Josefa Bergmanna (původně možná součást Mariánského sloupu). Údajně byla roku 1868 stržena vichřicí, pravděpodobně ale byla poškozena opilci.[21]
↑Památník 100. výročí založení Československé republiky [online]. Město Poděbrady [cit. 2020-05-05]. Dostupné online.
↑ abcPomník vojákům Československé armády [online]. Spolek pro vojenská pietní místa [cit. 2017-05-18]. Dostupné online.
↑HRABĚTOVÁ, Jana. Poděbrady – Město mého srdce III. – Obrázky z kulturních dějin. Praha: Nakladatelství Ostrov, 2013. 336 s. ISBN978-80-86289-78-6. Kapitola Poděbrady lázeňským městem, s. 271.
↑KUBELKA, Aleš; BÁRTOVÁ, Veronika. V Poděbradech poctí židovské oběti holocaustu [online]. Poděbradské noviny [cit. 2018-01-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-01-28.
↑KUBELKA, Aleš. Poděbrady si důstojně připomněly pohnuté židovské osudy [online]. Poděbradské noviny [cit. 2018-01-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-01-28.
↑Pamětní deska Milada Horáková [online]. Spolek pro vojenská pietní místa [cit. 2017-05-18]. Dostupné online.
↑Pamětní deska legionářům [online]. Město Poděbrady, 2018-10-16 [cit. 2018-12-17]. Dostupné online.
↑ abcdefgKenotaf rodina Šternova [online]. Spolek pro vojenská pietní místa [cit. 2017-05-18]. Dostupné online.
↑Poděbrady: Pamětní deska Josefu Mašínovi a Zdeně Mašínové [online]. Pamětní místa na komunistický režim [cit. 2018-01-27]. Dostupné online.
↑Poděbrady: Pamětní deska Miladě Horákové [online]. Pamětní místa na komunistický režim [cit. 2018-01-27]. Dostupné online.
↑Poděbrady: Pamětní deska Milanu Paumerovi [online]. Pamětní místa na komunistický režim [cit. 2018-01-27]. Dostupné online.
↑ Známé tváře se vrátily na poděbradské gymnázium. Jejich jména zvěčnili napořád. Nymburský deník [online]. Deník, rev. 2018-10-24 [cit. 2020-05-05]. Dostupné online.
↑SCHOLZOVÁ, Barbora. Otakar Vondrovic: lékař s absolutním hudebním sluchem [online]. Poděbradské noviny [cit. 2018-12-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-12-18.
↑ FOTO: Pamětní deska u lázeňského Luxoru připomíná osud poděbradských Židů. Nymburský deník [online]. Deník, rev. 2022-06-20 [cit. 2022-06-21]. Dostupné online.
↑HRABĚTOVÁ, Jana. Poděbrady – Město mého srdce III. – Obrázky z kulturních dějin. Praha: Nakladatelství Ostrov, 2013. 336 s. ISBN978-80-86289-78-6. Kapitola Poděbrady lázeňským městem, s. 322.
↑ abcHRABĚTOVÁ, Jana. Poděbrady – Město mého srdce III. – Obrázky z kulturních dějin. Praha: Nakladatelství Ostrov, 2013. 336 s. ISBN978-80-86289-78-6. Kapitola Poděbrady lázeňským městem, s. 303.
↑HRABĚTOVÁ, Jana. Poděbradské „poklady“ 5. díl [online]. Poděbradské noviny [cit. 2018-01-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-01-25.
↑HRABĚTOVÁ, Jana. Poděbrady – Město mého srdce III. – Obrázky z kulturních dějin. Praha: Nakladatelství Ostrov, 2013. 336 s. ISBN978-80-86289-78-6. Kapitola Poděbrady lázeňským městem, s. 323.
↑ abHRABĚTOVÁ, Jana. Poděbradské „poklady“ 7. díl [online]. Poděbradské noviny [cit. 2018-01-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-01-27.