Jan Hellich studoval na pražském Akademickém gymnáziu a jako dědic rodinné lékárny v Poděbradech vystudoval farmacii na pražské univerzitě. Byl synovcem malíře a kustoda Národního muzeaJosefa Vojtěcha Hellicha a zajímal se o další vědní obory, zejména o archeologii. Od roku 1889 se podílel na archeologickém výzkumu Poděbradska a publikoval v odborných časopisech Památky archeologické a místopisné a Prehistorický obzor. Byl spolupracovníkem a blízkým přítelem zakladatele české archeologie Josefa Ladislava Píče. Zasedal v poděbradské městské radě (od roku 1877), v okresní radě (1891–1919) a v letech 1883–1896 byl starostou Poděbrad.
Byl předsedou Občanské záložny a předsedou Spolku pro postavení jezdecké sochy krále Jiřího z Poděbrad. V roce 1902 založil okresní muzeum v Poděbradech. Základem se stala jeho rozsáhlá sbírka archeologických a přírodovědných nálezů i národopisných památek. Shromáždil a zpracoval také velké množství písemností z městských a zámeckých archivů.
Byl členem Přírodovědeckého a Archeologického sboru Národního muzea a Archeologické komise České akademie věd a umění a Kruhu pro pěstování dějin umění. V letech 1912–1913 vykonával funkci inspektora pravěké sbírky Národního muzea, roku 1916 se stal předsedou prehistorické sekce archeologického sboru Národního muzea. Během války vedl v letech 1916–1918 na Poděbradsku a Nymbursku dokumentační a záchranné práce při rekvizicích zvonů. Jako památkář byl v letech 1908–1931 státním konservátorem. Byl zvolen prvním předsedou v roce 1919 nově založeného Svazu československých museí.
Byl také redaktorem Věstníku Poděbradska a připravoval obsáhlé dílo Paměti města a bývalého panství poděbradského, ve kterém shromáždil poznatky o topografii a historii jednotlivých domů.
Dílo
Hellich, J. 1892: Archeologický výzkum ve středních Čechách, Památky Archeologické 15, s. 689–704
Hellich, J. 1897: Archeologický výzkum ve středních Čechách, Památky archeologické 18, 671–694
Hellich, J. 1901: Libice, knížecí sídlo Slavníkovo. Zvláštní otisk z Historických rozhledů. Poděbrady
Hellich, J. 1906: Pravěk, in: „Poděbradsko“, obrazu minulosti i přítomnosti, Poděbrady
Jan Hellich, 1915, Žárové hroby mladšího období římského u Piněva blíže Poděbrad, Praha
Jan Hellich, 1919 Žárové hroby typu lužického v Pečkách na dráze [3]
Jan Hellich, Příběhy havéřovského kostelíčka Nanebevzetí P. Marie za mostem v Poděbradech, Poděbrady 1922
Hellich J., Průvodce sbírkami Hellichova muzea v Poděbradech, Poděbrady 1931
↑ Jan Hellich, žárové hroby typu Lužického v Pečkách. www.pecky-virtualne.cz [online]. [cit. 2014-08-20]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-08-21.
↑ Baila: Jan Hellich. baila.net [online]. [cit. 2014-08-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-08-21.
Literatura
Lubomír Slavíček (ed.), Slovník historiků umění, výtvarných kritiků, teoretiků a publicistů v českých zemích a jejich spolupracovníků z příbuzných oborů (asi 1800-2008), Sv. 1, s. 405, Academia Praha 2016, ISBN978-80-200-2094-9
Josef Ladislav Píč (ed.), Archeologický výzkum ve středních Čechách, který roku 1889–1892 společnou prací podnikli A. Formánek, J. Hellich, et. al., J. Otto, 1893, 308 s.
Petr Šorm, Jan Hellich a jeho Topografie města Poděbrad, Vlastivědný zpravodaj Polabí / Vinduška, Jan, Poděbrady : Polabské muzeum v Poděbradech, 2010, 183 s., fot. 41, s. 93–123, ISBN978-80-86772-53-0
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jan Hellich na Wikimedia Commons
.jpg)
