Seznam panovníků Pěti dynastií a deseti říší

Panovníci Pěti dynastií a deseti říší stáli v letech 907–979 čele čínských států na které se začátkem 7. století rozpadla říše Tchang. V tchangském státu slábla ústřední moc už od povstání An Lu-šana (755–763), a po povstání Chuang Čchaoa (874–884) vojenští guvernéři ťie-tu-š’ spravovali svěřené kraje prakticky nezávisle. Roku 907 byl nakonec sesazen poslední tchangský císař. V severní Číně se poté v rychlém sledu vystřídalo pět režimů, Pozdní Liang (907–923), Pozdní Tchang (923–937), Pozdní Ťin (936–947), Pozdní Chan (947–951) a Pozdní Čou (951–960), přičemž v Šen-si vznikl stát Severní Chan (951–979). Na jihu se zatím ustavilo několik vzájemně soupeřících regionálních států, a sice Rané Šu (907–925) a Pozdní Šu (934–965) v S’-čchuanu; Ťing-nan (924–963) a Čchu (907–951) v centrální části jihu Číny; Wu (907–937), Jižní Tchang (937–976) a Wu-jüe (907–978) na dolním toku Jang-c’-ťiang; Min (909–945) ve Fu-ťienu a Jižní Chan (917–971) na úplném jihu v Kuang-tungu a Kuang-si.

Stabilitu přinesl až nástup dynastie Sung, která roku 960 ovládla sever Číny (kromě Šan-si), a do roku 979 Čínu sjednotila.

Seznamy císařů

Podle čínské tradice císař po smrti obdržel čestné posmrtné jméno. Dalším jménem udělovaným posmrtně bylo chrámové jméno, určené k použití při obřadech v chrámu předků dynastie. Obě jména vyjadřovala charakter vlády a císaře, například zakladatelé dynastií dostávali chrámové jméno Tchaj-cu (太祖, Velký předek, Velký praotec).[1]

Éra vlády je název kratšího či delšího období vlády, shrnující základní směr státní politiky.[1] Ne všichni panovníci deseti říší vyhlásili vlastní panovnickou éru. Někteří používali éry severočínských pěti dynastií, nebo sousedních mocných států, jako výraz své formální podřízenosti (Ťing-nan, Čchu, Wu-jüe, Min), jiní pokračovali v érách zaniklých států (Wu, Severní Chan).

Císařové Pěti dynastií

Seznam císařů Pěti dynastií (907–960)[2]
Jméno Portrét Narození
Úmrtí 		Vláda Éra vlády
posmrtné chrámové příjmení a osobní jméno
Pozdní Liang (907–923)
Šen-wu
神武 		Tchaj-cu
太祖 		Ču Wen
朱溫 		852–912 907–912 Kchaj-pching (開平, 907–910)

Čchien-chua (乾化, 911–912)

– – Ču Jou-kuej
朱友珪 		?–913 912–913 Feng-li (鳳曆, 913)
– – Ču Jou-čen
朱友貞 		888–923 913–923 Čchien-chua (乾化, 913–914)

Čen-ming (貞明, 915–920)
Lung-te (龍德, 921–923)

Ču Jou-čen je též znám jako Poslední císař (末帝, Mo-ti).
Pozdní Tchang (923–936)
Kuang-šeng šen-min siao chuang-ti
光聖神閔孝皇帝 		Čuang-cung
莊宗 		Li Cchun-sü
李存勖 		885–926 923–926 Tchung-kuang (同光, 923–926)
Che-wu chuang-ti
和武皇帝 		Ming-cung
明宗 		Li S’-jüan (李嗣源)
od 927 Li Tan (李亶) 		867–933 926–933 Tchien-čcheng (天成, 926–930)

Čchang-sing (長興, 930–934)

Min-chuang-ti
閔皇帝 		– Li Cchung-chou
李從厚 		914–934 933–934 Jing-šun (應順, 934)
– – Li Cchung-kche
李從珂 		885–937 934–937 Čching-tchaj (清泰, 934–937)
Li Cchung-chou je též znám jako Malý císař (Šao-ti, 少帝), nebo První sesazený císař (Čchien-fej-ti, 前廢帝). Li Cchung-kche dostal od historiků jméno Sesazený císař (廢帝, Fej-ti), nebo Poslední císař (末帝, Mo-ti).
Pozdní Ťin (936–946)
Šeng-wen čang-wu ming-te siao chuang-ti
聖文章武明德孝皇帝 		Kao-cu
高祖 		Š’ Ťing-tchang
石敬瑭 		892–942 936–942 Tchien-fu (天福, 936–943)
Čchu chuang-ti
出皇帝 		– Š’ Čchung-kuej
石重貴 		914–947 942–947 Tchien-fu (天福, 936–943)

Kchaj-jün (開運, 943–947)

Š’ Čchung-kuej je též znám jako Malý císař (Šao-ti, 少帝)
Pozdní Chan (947–951)
Šeng-wen čang-wu ming-te siao chuang-ti
聖文章武明德孝皇帝 		Kao-cu (高祖) Liou Č'-jüan
劉知遠 		895–948 947–948 Tchien-fu (天福, 947)
Čchien-jou (乾祐, 948)
Jin-ti (隱帝) – Liou Čcheng-jou
劉承祐 		930–951 948–951 Čchien-jou (乾祐, 948–951)
Pozdní Čou (951–960)
neužívané pro svou délku Tchaj-cu (太祖) Kuo Wej
郭威 		904–954 951-954 Kuang-šun (廣順, 951-954)
Sien-te (顯德, 954)
neužívané pro svou délku Š’-cung (世宗) Čchaj Žung (柴榮)
později Kuo Žung (郭榮) 		921–959 954-959 Sien-te (顯德, 954-959)
Kung-ti (恭帝) – Čchaj Cung-sün
柴宗訓 		953–973 959-960 Sien-te (顯德, 959-960)

Panovníci deseti říší

Rané Šu, Pozdní Šu

Císařové Raného Šu (907–925)[3]
Jméno Portrét Narození
Úmrtí 		Vláda Éra vlády
posmrtné chrámové příjmení a osobní jméno
Šen-wu šeng-wen siao-te ming-chuej chuang-ti
神武聖文孝德明惠皇帝 		Kao-cu
高祖 		Wang Ťien
王建 		847–918 907-918 Wu-čcheng (武成, 908–910)

Jung-pching (永平, 911–915)
Tchung-čeng (通正, 916)
Tchien-chan (天漢, 917)
Kuang-tchien (光天, 918)

vévoda Šun-čeng
順正公 		– Wang Jen
王衍 		899–926 918-925 Čchien-te (乾德, 919–924)

Sien-kchang (咸康, 925)

Wang Jen je znám jako Poslední vládce Raného Šu (前蜀後主, Čchien Šu chou-ču).

Císařové Pozdního Šu (934–965)[4]
Jméno Portrét Narození
Úmrtí 		Vláda Éra vlády
posmrtné chrámové příjmení a osobní jméno
Wen-wu šeng-te jing-lie ming-siao chuang-ti
文武聖德英烈明孝皇帝 		Kao-cu
高祖 		Meng Č’-siang
孟知祥 		874–934 934 Ming-te (明德, 934–937)
kníže Kung-siao z Čchu (楚恭孝王) – Meng Čchang (孟昶)
původně Meng Žen-can (孟仁贊) 		919–965 934-965 Ming-te (明德, 934–937)

Kuang-čeng (廣政, 938–965)

Meng Čchang je znám jako Poslední vládce Pozdního Šu (後蜀後主, Chou Šu chou-ču).

Ťing-nan

Králové Ťing-nanu (924–963)[5]
Jméno Portrét Narození
Úmrtí 		Vláda Éra vlády
posmrtné chrámové příjmení a osobní jméno
Wu-sin-wang
武信王 		– Kao Ťi-sing (高季興)
do 923 Kao Ťi-čchang (高季昌) 		858–929 924–929 –
Wen-sien-wang
文獻王 		– Kao Cchung-chuej
高從誨 		891–948 929–948 –
Čen-i-wang
貞懿王 		– Kao Pao-žung
高保融 		920–960 948–960 –
Čen-an-wang
贞安王 		– Kao Pao-sü
高保勗 		924–962 960–962 –
Te-žen-wang
德仁王 		– Kao Ťi-čchung
高繼沖 		943–973 962–963 –

Čchu

Králové Čchu (907–951)[6]
Jméno Portrét Narození
Úmrtí 		Vláda Éra vlády
posmrtné chrámové příjmení a osobní jméno
Wu-mu-wang
武穆王 		– Ma Jin
馬殷 		853–930 907–930 –
Cheng-jang-wang
衡阳王 		– Ma Si-šeng
馬希聲 		899–932 930–932 –
Wen-čao-wang
文昭王 		– Ma Si-fan
馬希範 		899–947 932–947 –
Fej-wang
废王 		– Ma Si-kuang
馬希廣 		922–950 947–950 –
Kung-siao-wang
恭孝王 		– Ma Si-e
馬希萼 		900–953 950–951 –

Wu, Jižní Tchang

Dnešní provincii Ťiang-su ovládal ťie-tu-š’ Jang Sing-mi (852–905), kterému roku 902 tchangská vláda udělila titul Wu-wang (吳王, kníže/král z Wu). Nezávislost Wu získalo roku 907,[7] když jeho syn a nástupce Jang Wo neuznal Ču Wenův převrat a novou dynastii Liang. Jang Sing-mi obdržel posmrtné jméno Siao-wu-wang (吳景王), později Wu-ti (武帝) a chrámové jméno Tchaj-cu (太祖).

Králové (od 927 císařové) Wu (902–937)[8]
Jméno Portrét Narození
Úmrtí 		Vláda Éra vlády
posmrtné chrámové příjmení a osobní jméno
Ťing-wang (景王)
později Ťing-ti (景帝) 		Lie-cu
烈祖 		Jang Wo
楊渥 		886–908 907–908 –[pozn. tab. 1]
Süan-wang (宣王)
později Süan-ti (宣帝) 		Kao-cu
高祖 		Jang Lung-jen (楊隆演)
původně Jang Jing (楊瀛), pak Jang Wej (楊渭) 		897–920 908–920 Wu-i (武義, 919–920)[pozn. tab. 1]
Žuej-chuang-ti
睿皇帝 		Jang Pchu
楊溥 		900–939 920–937 Šu-i (順義, 921–926)

Čchien-čen (乾貞, 927–928)
Ta-che (大和, 929–934)
Tchien-cuo (天祚, 935–937)

  1. ↑ a b Do roku 918 užívali králové Wu poslední tchangskou éru Tchien-jou.
Císařové (od 958 králové) Jižního Tchang (937–976; do 939 Velké Čchi, od 971 Ťiang-nan)[9]
Jméno Portrét Narození
Úmrtí 		Vláda Éra vlády
posmrtné chrámové příjmení a osobní jméno
Kuang-wen su-wu siao-kao chuang-ti
光文肅武孝高皇帝 		Lie-cu
烈祖 		Li Pien
李昪[pozn. tab. 1] 		889–943 937–943 Šeng-jüan (昇元, 937–943)
Ming-tao čchung-te wen-süan siao chuang-ti
明道崇德文宣孝皇帝 		Jüan-cung
元宗 		Li Ťing
李璟[pozn. tab. 2] 		916–961 943–961 Pao-ta (保大, 943–957)

Čung-sing (中興, 958)
Ťiao-tchaj (交泰, 958)
– (od 958)[pozn. tab. 3]

– – Li Jü (李煜)
původně Li Cchung-ťia (李從嘉) 		937–978 961–976[10] –[pozn. tab. 3]
  1. ↑ Původně bylo jeho příjmení Li (徐知浩), snad roku 895 mu adoptivní otec změnil jméno na Sü Č’-chao (陟), roku 937 si změnil jméno na Sü Kao (徐誥 ), o dva roky později na Li Pien.
  2. ↑ Původně Sü Ťing-tchung (徐景通), později Sü Ťing (徐璟), nakonec Li Ťing.
  3. ↑ a b Jako výraz podřízenosti používány éry severočínských říší Pozdní Čou a Sung.

Li Ťing je znám jako Prostřední vládce Jižní Tchang (南唐中主, Nan Tang čung-ču). Li Jü je znám jako Poslední vládce Jižní Tchang (南唐後主, Nan Tang chou-ču), nebo Poslední vládce Li (李後主, Li chou-ču).

Wu-jüe

Králové Wu-jüe (907–978)[11]
Jméno Portrét Narození
Úmrtí 		Vláda Éra vlády
posmrtné chrámové příjmení a osobní jméno
Wu-su wang
武肅王 		Tchaj-cu
太祖 		Čchien Liou
錢鏐 		852–932 907–932 Tchien-pao (天寶, 908–912)

– (912–924)[pozn. tab. 1]
Pao-ta (寶大, 924–925)
Pao-čeng (寶正, 926–931)

Wen-mu wang
文穆王 		Š’-cung
世宗 		Čchien Jüan-kuang (錢元瓘)
do 932 Čchien Čchuan-kuan (錢傳瓘) 		887–941 932–941 –[pozn. tab. 1]
Čung-sien wang
忠獻王 		Čcheng-cung
成宗 		Čchien Chung-cuo (錢宏佐)
nebo Čchien Cuo (錢佐) 		928–947 941–947
Čung-sün wang
忠遜王 		– Čchien Chung-cung (錢宏倧)
nebo Čchien Cung (錢倧) 		929–971 947
Čung-i wang
武懿王 		– Čchien Chung-čchu (錢宏俶)
později Čchien Čchu (錢俶) 		929–988 948–978
  1. ↑ a b Jako výraz formální podřízenosti používány éry severočínských říší Pozdní Liang, Tchang, Ťin, Chan, Čou a Sung.

Min

Králové (933–939 a od 941 císařové) Min (909–945)[12]
Jméno Portrét Narození
Úmrtí 		Vláda Éra vlády
posmrtné chrámové příjmení a osobní jméno
Čung-i-wang (閩忠懿王)
později Čao-wu siao chuang-ti (昭武孝皇帝) 		Tchaj-cu
太祖 		Wang Šen-č’
王審知 		862–925 909–925 –[pozn. tab. 1]
S’-cung
嗣宗 		Wang Jen-chan
王延翰 		?–927 925–927 –[pozn. tab. 1]
Čchi-su ming-siao chuang-ti
昭武孝皇帝 		Chuej-cung (惠宗) nebo Tchaj-cung (太宗) Wang Jen-ťün (王延鈞),
později Wang Lin (王鏻) 		?–935 927–935 –[pozn. tab. 1]

Lung-čchi (龍啟, 933–934)
Jung-che (永和,935)

Šeng-šen jing-žuej wen-ming kuang-wu jing-tao ta-chung chuang-ti
神聖英睿文明廣武應道大弘孝皇帝 		Kchang-cung
康宗 		Wang Ťi-pcheng (王繼鵬)
později Wang Čchang (王昶) 		?–939 935–939 Tchung-wen (通文,936–939)
Žuej-wen kuang-wu ming-šeng jüan-te lung-tao ta-siao chuang-ti
睿文廣武明聖元德隆道大孝皇帝 		Ťing-cung
景宗 		Wang Jen-si (王延羲)
později Wang Si (王曦) 		?–944 939–944 Jung-lung (永隆, 939–944)
Kníže Kung-i z Fu
福恭懿王 		Wang Jen-čeng
王延政 		?–951 943–945 Tchien-te (永隆, 943–945)
  1. ↑ a b c Používány éry severočínských říší Pozdní Liang a Tchang.

Wang Jen-čeng byl zprvu císařem státu Jin na severovýchodě minského území, po smrti Wang Jen-siho ovládl jeho zemi a přejmenoval svůj stát na Min.

Jižní Chan

Císařové Jižního Chan (917–971; do 918 Velké Jüe)[13]
Jméno Portrét Narození
Úmrtí 		Vláda Éra vlády
posmrtné chrámové příjmení a osobní jméno
Tchien-chuang ta-ti
天皇大帝 		Kao-cu
高祖 		Liou Jen
劉龑[pozn. tab. 1] 		889–942 917–942 Čchien-cheng (乾亨, 917-924)

Paj-lung (白龍, 925-927)
Ta-jou (大有, 928-942)

Šang-chuang-ti
殤皇帝 		Liou Fen (劉玢)
původně Liou Chung-tu (劉宏度) 		920–943 942–943 Kuang-tchien (光天, 942-943)
Wen-wu kuang-šeng ming-siao chuang-ti
文武光聖明孝皇帝 		Čung-cung
中宗 		Liou Čcheng (劉晟)
původně Liou Chung-si (劉宏熙) 		920–958 943–958 Jing-čchien (應乾, 943)

Čchien-che (乾和, 943–958)

Šang-chuang-ti
殤皇帝 		Liou Čchang (劉鋹)
původně Liou Ťi-sing (劉繼興) 		942–980 958–971 Ta-pao (大寶, 958-971)
  1. ↑ Původní osobní jméno Jen (巖), si kolem 896 změnil na Č’ (陟), zpět na Jen (巖, 911), roku 925 na Kung (龔) a téhož roku na Jen (龑)

Liou Čchang je znám jako Poslední vládce Jižní Chan ( 南漢後主, Nan Han chou-ču).

Severní Chan

Císařové Severní Chan (951–979)[14]
Jméno Portrét Narození
Úmrtí 		Vláda Éra vlády
posmrtné chrámové příjmení a osobní jméno
Šen-wu chuang-ti
神武皇帝 		Š’-cu
世祖 		Liou Min (劉旻), původně Liou Čchung ( 劉崇) 895–954 951–954 –[pozn. tab. 1]
Siao-che chuang-ti
孝和皇帝 		Žuej-cung
睿宗 		Liou Ťün (劉鈞), nebo Liou Čcheng-ťün (劉承鈞) 926–968 954–968 –[pozn. tab. 1]

Tchien-chuej (天會, 957–973)

– – Liou Ťi-en
劉繼恩 		?–968 968 Tchien-chuej (天會, 957–973)
Jing-wu-ti
英武帝 		– Liou Ťi-jüan
繼元 		?–992 968–979 Tchien-chuej (天會, 957–973)

Kuang-jün (廣運, 974–979)

  1. ↑ a b Do 957 pokračovala pozdněchanská éra Čchien-jou.

Liou Ťi-en je znám jako Sesazený císař Severní Chan (北漢廢帝, Pej Chan Fej-ti), nebo Mladý vládce Severní Chan (北漢少主, Pej Chan Šao-ču).

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku List of rulers of China na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b THEOBALD, Ulrich. Chinaknowledge - a universal guide for China studies [online]. Rev. 2011-9-23 [cit. 2014-06-15]. Kapitola Chinese History - titles of rulers and names of persons. [dále jen Theobald]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ Theobald. Rev. 2013-6-22 [cit. 2014-08-22]. Kapitola Chinese History - Rulers of the Five Dynasties 五代 (907-960). 
  3. ↑ Theobald. Rev. 2013-6-22 [cit. 2014-08-22]. Kapitola Chinese History - Former Shu 前蜀 (907-925). 
  4. ↑ Theobald. Rev. 2013-6-22 [cit. 2014-08-22]. Kapitola Chinese History - Later Shu Dynasty 後蜀 (934-965). 
  5. ↑ Theobald. Rev. 2013-6-22 [cit. 2014-08-22]. Kapitola Chinese History - Jingnan 荊南 (Nanping 南平; 924-963). 
  6. ↑ Theobald. Rev. 2013-6-22 [cit. 2014-08-22]. Kapitola Chinese History - Chu Dynasty 楚 (926-951). 
  7. ↑ Mote, F.W. (1999). Imperial China 900-1800. Harvard University Press. p. 14.
  8. ↑ Theobald. Rev. 2013-6-22 [cit. 2014-08-22]. Kapitola Chinese History - Wu Dynasty 吳 (Huainan 淮南; 902-937). 
  9. ↑ Theobald. Rev. 2013-6-22 [cit. 2014-08-22]. Kapitola Chinese History - Southern Tang Dynasty 南唐 (937-975). 
  10. ↑ KURZ, Johannes L. China's Southern Tang Dynasty (937-976). Abington, Oxon; Nex York: Routledge, 2011. ISBN 978-0-415-45496-4. S. 110. (anglicky) 
  11. ↑ Theobald. Rev. 2013-6-22 [cit. 2014-08-22]. Kapitola Chinese History - Wu-Yue Empire 吳越 (907-978). 
  12. ↑ Theobald. Rev. 2013-6-22 [cit. 2014-08-22]. Kapitola Chinese History - Min Dynasty 閩 (909-945). 
  13. ↑ Theobald. Rev. 2013-6-22 [cit. 2014-08-22]. Kapitola Chinese History - Southern Han Dynasty 南漢 (Yue 粵; 917-971). 
  14. ↑ Theobald. Rev. 2013-6-22 [cit. 2014-08-22]. Kapitola Chinese History - Northern Han Dynasty 北漢 (948/51-979). 

Literatura

  • TWITCHETT, Denis; SMITH, Paul Jakov (eds.). The Cambridge History of China, Vol. 5 Part One: The Sung China And Its Precursors, 907-1279 AD. 1. vyd. Cambridge, New York, Melbourne, Madrid, Cape Town, Singapore, Sao Paulo, Delhi: Cambridge University Press, 2009. 1128 s. ISBN 0521812488, ISBN 978-0521812481. (anglicky) 
Pět dynastií a deset říší
Pět dynastií
Deset říší
Témata
Hlavy čínských států
Seznamy hlav říší a států
Tituly: