Seznam okresů v Čechách

Politické okresy Království českého v roce 1893

Toto je úplný seznam politických okresů v Čechách. Zahrnuje všechny bývalé okresy v korunní zemi Čechy (České království) v rámci Rakouského císařství a Rakouska-Uherska.

Příběh

V revolučním roce 1848 došlo k závažným změnám ve struktuře i činnosti rakouské správy. Změny souvisely se zrušením patrimoniální (vrchnostenská) správa (panství) a jejich nahrazením správou státní (zeměpanskou). Dále byla zavedena samospráva, čímž se veškerá správa zdvojkolejnila. Nové správní uspořádání bylo upraveno několika dokumenty: dubnovou ústavou, císařským nařízením č. 268/1849 o nové organizaci soudní, č. 255/1849 o nové organizaci správy a prozatímním zákonem obecním č. 170 ze 17. března 1849. Posledně jmenovaným byla svobodná obec prohlášena za základ svobodného státu. Zcela nově byly zřízeny okresy v čele s okresními hejtmany.

Od roku 1850 byly v předlitavské části rakouského císařství starší velké české kraje nahrazeny politickými (správními) okresy, z nichž každý sestával z jednoho nebo více soudních okresů (pro výkon soudní moci). K definitivnímu utváření politických okresů (něm. politische Bezirke) došlo v roce 1868 v rámci oddělení politické od soudní správy říšským zákonem.[1]

V roce 1868 bylo v Zemích Koruny české 89 politických okresů.[2] Jejich počet se rozdělením obvodů zvýšil na celkem 104 politických obvodů a dvě statutární města Praha a Liberec.

Toto členění až na drobné změny zůstalo v platnosti v Čechách až do roku 1938, tedy i v době tzv. první republiky.

Okresy

Politické okresy se statistikou 1889

Tabulka podrobně obsahuje následující informace (stav k roku 1910 se zohledněním územních změn po tomto roce):

Český název: název okresu v češtině
politický okres (německý název): německý (úřední) název okresu
rozloha v km²: plocha území v km²
počet obyvatel: počet obyvatel okresu
německojazyční: Obyvatelé s německým obcovacím jazykem
českojazyční: Obyvatelé s obcovacím jazykem "českým, moravským nebo slovenským"
Ostatní: Obyvatelstvo s jiným obcovacím jazykem a osoby bez státní příslušnosti
Český název politický okres (německý název) rozloha v km² počet obyvatel německo-jazyční česko-jazyční ostatní
Aš Asch 141,83 44.896 41.265 5 3.626
Ústí nad Labem Aussig 355,78 117.834 108.512 6.392 2.930
Benešov Beneschau 883,60 68.657 127 68.394 136
Horšovský Týn Bischofteinitz 628,96 49.342 38.024 11.154 164
Blatná Blatna 680,72 47.563 12 47.523 28
Český Brod Böhmisch Brod 470,87 48.038 59 47.915 64
Česká Lípa Böhmisch Leipa 640,60 73.493 70.507 2.180 806
Brandýs nad Labem Brandeis an der Elbe (od roku 1908) 303,67 41.928 409 41.385 13
Broumov Braunau 407,78 56.642 42.224 13.583 835
Most Brüx 336,60 101.759 75.342 25.056 1.361
(České) Budějovice Budweis 1.015,27 120.659 24.929 95.317 413
Čáslav Časlau 603,26 64.224 237 63.876 111
Chotěboř Chotěboř 539,07 46.790 284 46.427 79
Chrudim Chrudim 398,94 41.660 30 41.580 50
Dubá Dauba 430,43 25.392 24.379 931 82
Německé Jablonné (v Podještědí) Deutsch Gabel 261,07 31.503 30.927 322 254
Německý Brod (Havlíčkův Brod) Deutschbrod 589,83 50.395 11.506 38.809 80
Duchcov Dux (od roku 1896) 369,85 84.388 61.572 21.420 1.396
Cheb Eger 455,34 69.062 64.030 161 4.871
Loket Elbogen (od roku 1913) 207,62 41.758 40.385 457 916
Falknov (Sokolov) Falkenau 291,59 54.237 52.626 904 707
Frýdlant Friedland 401,06 50.680 48.665 335 1.680
Jablonec nad Nisou Gablonz an der Neiße 210,11 98.991 90.939 6.568 1.484
Kraslice Graslitz 171,66 39.216 38.649 1 566
Vrchlabí Hohenelbe 359,65 45.550 43.275 1.555 720
Vysoké Mýto Hohenmauth 553,25 68.241 705 67.407 129
Hořovice Hořowitz 581,83 74.915 1.041 73.690 184
Humpolec Humpoletz (od roku 1910) 312,24 27.607 16 27.564 27
Jičín Jičin 620,96 69.166 545 68.476 145
Mladá Boleslav Jungbunzlau 568,34 76.989 1.258 75.372 359
Kadaň Kaaden 466,50 42.598 42.100 264 234
Kamenice nad Lipou Kamenitz an der Linde (od roku 1905) 453,20 36.171 8 36.113 50
Kaplice Kaplitz 905,77 53.796 50.840 2.848 108
Karlovy Vary Karlsbad 242,12 78.762 77.107 210 1.445
Karlín Karolinenthal 207,64 69.184 3.538 65.169 477
Kladno Kladno (od roku 1893) 286,34 80.785 1.412 79.172 201
Klatovy Klattau 871,74 78.383 17.211 60.923 249
Kolín Kolin 489,25 73.311 45 73.119 147
Chomutov Komotau 504,00 74.774 71.537 2.058 1.179
Hradec Králové Königgrätz 459,53 74.125 721 73.131 273
Dvůr Králové nad Labem Königinhof an der Elbe 375,86 69.791 18.017 51.260 514
Královské Vinohrady Königliche Weinberge (od roku 1884) 344,93 182.381 8.565 172.305 1.511
Kralovice Kralowitz 657,84 35.242 6.178 29.015 49
Kralupy nad Vltavou Kralup an der Moldau 216,86 32.217 24 32.070 123
(Český) Krumlov Krumau 759,24 61.068 45.161 15.729 178
Kutná Hora Kuttenberg 550,84 64.037 205 63.709 123
Lanškroun Landskron 472,22 68.709 26.830 41.721 158
Louny Laun 358,08 44.699 311 44.304 84
Ledeč (nad Sázavou) Ledeč 651,72 49.839 16 49.790 33
Litoměřice Leitmeritz 628,10 90.740 71.439 18.397 904
Litomyšl Leitomischl 491,86 50.775 14.699 36.014 62
Žlutice Luditz 498,24 28.906 28.232 562 112
Mariánské Lázně Marienbad (od roku 1902) 322,25 31.993 31.656 14 323
Mělník Melnik 413,39 43.137 72 42.892 173
Stříbro Mies 877,91 73.109 59.864 12.938 307
Týn nad Vltavou Moldauthein 254,65 17.008 6 16.990 12
Milevsko Mühlhausen 608,86 37.694 52 37.627 15
Mnichovo Hradiště Münchengrätz 438,86 39.021 2.620 36.250 151
Náchod Nachod (od roku 1899), davor zum Bezirk Neustadt an der Mettau gehörig. 233,32 59.330 320 58.685 325
Nový Bydžov Neubydžow 491,16 57.905 103 57.733 69
Nejdek Neudek (od roku 1910) 242,34 36.314 35.898 5 411
Jindřichův Hradec Neuhaus 711,23 52.409 22.293 30.017 99
Nová Paka Neupaka (od roku 1903) 221,64 64.628 2.661 61.860 107
Nové Město nad Metují Neustadt an der Mettau 445,13 49.634 5.644 43.747 243
Pardubice Pardubitz 785,86 102.055 751 100.996 308
Pelhřimov Pilgram 729,50 52.347 32 52.253 62
Plzeň Pilsen 659,71 156.069 11.763 143.591 715
Písek Pisek 973,62 79.096 289 78.644 163
Planá Plan 561,25 34.285 34.092 73 120
Poděbrady Podiebrad 693,79 82.610 167 82.299 144
Podbořany Podersam 579,17 43.787 42.280 1.350 157
Polička Polička 320,42 34.727 9.904 24.788 35
Polná Polna (1884 aufgelöst) – – – – –
Prachatice Prachatitz 1.094,39 74.058 36.127 37.740 191
Praha Prag (statutární město) 105,10 223.741 18.853 202.067 2.921
Přísečnice Preßnitz (od roku 1902) 56,51 17.501 16.878 45 578
Přeštice Přestitz 517,65 45.298 134 45.101 63
Příbram Příbram/Pribrans 707,63 67.392 114 67.193 85
Rakovník Rakonitz 646,44 51.551 845 50.642 64
Roudnice nad Labem Raudnitz 459,29 53.629 165 53.311 153
Rychnov nad Kněžnou Reichenau an der Kněžna 412,89 53.056 138 52.802 116
Liberec Reichenberg (statutární město a sídlo okresního hejtmanství) 320,24 130.012 118.232 8.485 3.295
Rokycany Rokitzan (od roku 1896) 711,00 59.659 347 59.106 206
Rumburk Rumburg 84,81 29.817 29.220 71 526
Žatec Saaz 403,25 49.452 46.089 2.953 410
Jáchymov Joachimsthal 202,09 18.662 18.408 9 245
Slaný Schlan 549,41 86.720 148 86.407 165
Šluknov Schluckenau 190,84 57.590 55.656 92 1.842
Sušice Schüttenhofen 817,05 53.295 21.379 31.760 156
Sedlčany Selčan/Seltschan 744,93 54.051 34 53.963 54
Semily Semil 313,61 63.046 677 62.259 110
Žamberk Senftenberg 600,04 58.710 27.726 30.581 403
Smíchov Smichow (se sídlem v Praze) 489,22 167.830 5.310 161.403 1.117
Jilemnice Starkenbach 338,14 49.204 10.848 38.243 113
Strakonice Strakonitz 863,29 73.903 69 73.737 97
Tábor Tabor 978,55 79.540 36 79.405 99
Tachov Tachau 621,80 43.441 43.152 26 263
Domažlice Taus 492,16 48.680 8.515 39.946 219
Teplá Tepl 388,51 26.559 26.478 9 72
Teplice-Šanov Teplitz-Schönau 197,30 102.888 86.679 12.851 3.358
Děčín Tetschen 602,83 120.400 115.413 1.490 3.497
Trutnov Trautenau 516,23 85.514 65.694 18.968 852
Turnov Turnau 330,73 48.186 2.571 45.479 136
Varnsdorf Warnsdorf (od roku 1908) 79,38 39.339 37.619 599 1.121
Třeboň Wittingau 800,78 48.825 1.375 47.383 67
Žižkov Zizkov (od roku 1898) 237,99 102.514 1.633 100.333 548

Související články

Literatura

  • Moissl, Konrad: Der politische Bezirk Aussig, umfassend die Berichtsbezirke Aussig und Karbitz. Eine Heimatkunde für Haus und Schule. Aussig, 1887, 383 S.
  • Podlaha, Anton: Der politische Bezirk Beneschau, 1912, 315 S.
  • Just, Josef: Der politische Bezirk Böhm. Leipa. Ein Beitrag zur Heimatskunde für Schule und Haus. Böhm. Leipa, 1879, 139 S.
  • Franz Hantschel: Heimatkunde des politischen Bezirkes Böhm. Leipa, Prag 1911
  • Podlaha, Anton: Der politische Bezirk Böhmisch-Brod, 1909, 235 S.
  • Patzak, Johann: Der politische Bezirk Braunau nebst den wichtigsten Vorbegriffen für den erdkundlichen Unterricht. Braunau, 1872
  • Bernau, Friedrich: Der politische Bezirk Dauba, umfassend die Gerichtsbezirke Dauba u. Wegstädtl. Eine Heimatkunde für Haus und Schule. B. Leipa, 1888, 588 S., část. digitalizováno, viz [1]
  • Gnirs, Anton: Der politische Bezirk Elbogen. Prag, Deutsche Gesellschaft der Wissenschaften und Künste, 1927, 360 S.
  • Lilie, Adolf: Der politische Bezirk Gablonz (Gerichtsbezirke Gablonz und Tannwald). Eine Heimatskunde. Gablonz a. N., 1895, 666 S.
  • Panek, Johann: Der politische Bezirk Hohenstadt. Ein Beitrag zur Heimatskunde für Schule und Haus. Brünn, 1883, 52 S.
  • Cechner, Antonín: Der politische Bezirk Kaplitz. Verlag der Archäologischen Kommission bei der Böhmischen Akademie der Wissenschaften und Künste. Prag, 1929, 495 S.
  • Grumbach, Franz: Der politische Bezirk Karlsbad umfassend die Gerichtsbezirke Karlsbad und Petschau. Karlsbad, Franieck, 1892, 112 S.
  • Vaněk, Ferdinand; Hostaš, Karel; Borovský, F. A.: Topographie der historischen und Kunst-Denkmale. Der politische Bezirk Klattau, Prag, 1905, 252 S. (v digitální podobě)
  • Cechner, Anton: Der politische Bezirk Königgrätz. Prag, 1915, 218 S.
  • Borufka, Joseph: Der politische Bezirk Königinhof. Eine Heimatkunde. Hohenelbe, 1908, 560 S.
  • Podlaha, Antonín: Der politische Bezirk Kralowitz. 1916, 285 S.
  • Matějka, Bohumil: Topographie der historischen und Kunst-Denkmale im Königreiche Böhmen von der Urzeit bis zum Anfange des XIX. Jahrhundertes. Band II. Topographie der historischen und Kunst-Denkmale im politischen Bezirke Laun. Prag, 1897
  • Der politische Bezirk Luditz. Ein Beitrag zur Heimatkunde. Luditz, 1884
  • Kamper, Jaroslav; Wirth, Zdeněk: Der politische Bezirk Mies. Prag, 1911, 389 S.
  • Schwetter, Anton; Kern, Siegfried: Der politische Bezirk Nikolsburg in historischer, statistischer und topographischer Beziehung. ikolsburg, 1884, 310 S.
  • Mareš, František; Sedláček, Jan: Der politische Bezirk Prachatitz, 1914, 413 S.
  • Marcan, Antonín; Šlégl, Adolf: Politický okres přeštický. Vylíčení statistické, kulturní a historické (Der politische Bezirk Prestitz). Prestitz, 1905, 280 S. (česky)
  • Rott, Wenzel: Der politische Bezirk Podersam. Eine Heimatkunde, Prag, 1902, 918 S. (v digitální podobě)
  • Cechner, Anton: Der politische Bezirk Rakonitz, Prag, 1914, 150 S.
  • Matejka, Bohumil: Der politische Bezirk Raudnitz. Topographie der historischen und Kunst-Denkmale. Prag, 1910, 335 S.
  • Podlaha, Anton: Topographie der historischen und Kunst-Denkmale im Königreiche Böhmen von der Urzeit bis zum Anfange des 19. Jahrhundertes. Band 9. Der politische Bezirk Rokytzan. Prag, 1901
  • Hockauf, Anton: Heimatskunde des politischen Bezirkes Rumburg, 1885, 223 S. (v digitální podobě) (12. května 2019)
  • Tutte, Karl: Der politische Bezirk Saaz. Eine Heimatkunde. Saaz, 1904
  • Schmidt, Richard: Der politische Bezirk St. Joachimsthal. Topographie der historischen und Kunst-Denkmale. Prag, 1913
  • Fiedler, Josef: Heimatskunde des politischen Bezirkes Schluckenau. Rumburg: Bezirkslehrerverein, 1898, 488 S. (v digitální podobě) (4. května 2019)
  • Podlaha, Anton: Topographie der historischen und Kunst-Denkmale im politischen Bezirke Selčan. Prag, 1899
  • Nitsche, Franz; Materna, Hermann: Der politische Bezirk Sternberg. Ein Beitrag zur Heimatkunde. Sternberg, 1883, 14 S.
  • Köferl, Josef: Der politische Bezirk Tachau, 1890, 519 S. und Supplement zur Heimatkunde des politischen Bezirks Tachau, 1895, Neuauflage: Geretsried: Lewke, 1985
  • Klement, Franz: Der politische Bezirk Tepl. Ein Beitrag zur Heimatkunde. Tachau, Holub, 1882, 340 S.
  • Russ, Josef: Der politische Bezirk Tepl. Heimatkunde für die Schuljugend. Petschau, 1905
  • Ettelt, Adolf: Der politische Bezirk Trautenau. Ein Beitrag zum erdkundlichen Unterrichte. Trautenau, 1871
  • Demuth, Josef: Der politische Bezirk Trautenau (Gerichtsbezirke: Trautenau, Marschendorf, Schatzlar und Eipel). Trautenau, 1901, 608 S.
  • Podlaha, Anton: Der politische Bezirk Weinberge, 1916, 188 S.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Liste der Bezirke in Böhmen na německé Wikipedii.

  1. ↑ Reichs-Gesetz-Blatt für das Kaiserthum Oesterreich. Jahrgang 1868, XVII. Stück, Nr. 44. „Gesetz vom 19. Mai 1868 über die Einrichtung der politischen Verwaltungsbehörden in den Königreichen …“
  2. ↑ Reichs-Gesetz-Blatt für das Kaiserthum Oesterreich. Jahrgang 1868, XLI. Stück, Nr. 101: Verordnung vom 10. Juli 1868, die Durchführung des Gesetzes vom 19. Mai 1868 (Reichs-Gesetz-Blatt Nr. 44) in Böhmen, Dalmatien, Oesterreich unter und ob der Enns, Steiermark, Kärnthen, Bukowina, Mähren, Schlesien, Tirol und Vorarlberg, Istrien, Görz und Gradiska betreffend.