Seznam největších zvonů v Česku uvádí zvony sestupně podle hmotnosti až do hodnoty 3000 kg. U zvonů zhruba od pátého místa je pořadí nejednoznačné, neboť i pro jeden zvon mohlo být publikováno více různých údajů (může jít o odhady, přesné i nepřesné přepočty historických váhových jednotek, obvykle centýřů, údaje reálně zjištěné například při vážení v době válečných rekvizic, nebo historicky správné, ale chybně interpretované – například množství kovu použité k odlití zaměněné za hmotnost zvonu). Část seznamu obsahující zvony pod čtyři tuny pravděpodobně není kompletní.
Hradec Králové, severní červená věž katedrály svatého Ducha. Nápis: „Vergente anno Jesu Christi ab incarnatione MCCCCXCVI quem Hradecenses agebant molestum ex corruptione aeris, hujatibus pestem hominibus attulit maxime diebus sub cane, commitante magna inudantione urbis in circuitu, dum prata minime visa sunt, senatores dictae urbis coram se vocatis canulatoribus Andrea dicto Ziaczek et Wenceslao sibi comite fusionem istius campanae admiserunt in honorem Dei Omnipotentis, beatae Mariae virginis, suigue nominis pro decore.“[10] Průměr dle děkanství královéhradeckého 159 cm,[10] podle Braniše 179 cm.[11]
Prostějov, Kostel Povýšení svatého Kříže.[14] Též zvaný hrubý. Vysvěcen 10. října 1698 olomouckým světícím biskupem Ferdinandem Schröfferem. Nápisy (A) PER SIGNVM S: CRVCIS DE INIMICIS NOSTRIS LIBERA NOS DEVS NOSTER, (B) FÜRSTEN RICHTER / H: CHRISTIAN A: NEYMAN / PURGERMEISTER / H: IOHANN B: HAUZEFKA / H: SIGMUNDT A: WIEMICKO / H: MARTIN HORDIBORSKI / H: MATTHIAS F: MACHANEK / SCHEPFEN / IOHANN KLAUBER / CHRISTIAN HOLZINGER / GEORG BROKESS / TOBIAS SHVLTZ / LORENTZ PRESTINAR / GINDRIZICH GAHODA / IOHANN GEORG HEROLT / GEORG RICHNOWSKI / STADT RICHTER / VALENTIN ERNST WINTER, (C) JOHANN B. MELLACK GOSS MICH IN PRINN A. 1698.[15]
Kurdějov, zvonice u kostela sv. Jana Křtitele. Hmotnost 60 vídeňských centů,[20] tj. 3360 kg[21] Webové stránky obce uvádějí hmotnost kolem 6 tun[22] (záměna vídeňských centů za metrické centy). Nápis: GOTT ALLEIN DIE EHR. DES 1606 IAR. RICHTER IACOB KNECHTEL DIE ELTERN. VALTIN VMLAUF GORG / IOANNES TRINCKEL. FRIDRICH MECKEL. ANDRE SIROWSKI. MATTHES SVMERSTEIN. GEORG. SCHOPER/ IOANNES EIL CASPAR KIEDEL.[21]
Horšovský Týn, zvonice. Odlit z původního zvonu z roku 1584 na podnět Viléma z Lobkovic.[29] Podle Rybičky měl dosahovat 62 centýřů,[26] což by odpovídalo asi 3472 kg.
Olomouc, katedrála svatého Václava, střední renezanční věž v průčelí tehdejší katedrály; ve své době největší zvon na Moravě. Zničen při požáru 1803.[30]
Olomouc, zvonice kostela svatého Mořice; ve své době největší zvon na Moravě, od roku 1589 (odlití zvonu svatý Václav) druhý největší zvon Moravě. Zničen při požáru 20. – 21. července 1709, který se rozšířil z dílny podkováře Jana Grosse.[30]
Jindřichův Hradec, věž u kostela Nanebevzetí Panny Marie; ve své době druhý největší zvon v Čechách.[31] Podle Rybičky vznikl v poslední čtvrtině 15. století z peněz odkázaných měšťanem Hanušem Knaurem roku 1461 a měl vážit kolem 200 centýřů, po poškození a přelití (1719) byl již menší, znovu byl přelit 1767 Ambrožem Kacnerem.[26] Zanikl při požáru 19. května 1801.[31] Podle muzea Jindřichohradecka měl vážit zhruba 8000 kg. Podle archiváře Františka Teplého se dárce jmenoval Guttnauer (zkomoleně Gnauer) a nechal ulít zvon z 60 metrických centů mědi a 15 centů cínu, zemřel den po sepsání odkazu.[32]
Olomouc, zvonice kostela svatého Mořice; vznikl přelitím zvonu Maria z roku 1722 poškozeného používáním. Před zavěšením na věž byl vystaven na Jubilejní výstavě ve Vídni. Rozbit na věži při prvoválečných rekvizicích. Úlomek uložen v olomouckém muzeu.[30]
Olomouc, zvonice kostela svatého Mořice; vznikl jako náhrada rekvírovaného zvonu Maria z roku 1888. Na zvon se vybralo 179 500 Kč od 1120 dárců. Naposledy zvonil 18. května 1942, rekvírován (předán olomouckému magistrátu) 15. června 1942, téhož roku rozbit na hřbitově zvonů na pražských Maninách.[30]
Kadaň, kostel Povýšení svatého Kříže. Zvon měl dosahovat 106 centýřů,[26] což by odpovídalo přinejmenším 5900 kg. Zanikl při požáru 11. října 1811. Šlo o několikáté přelití „obřího“ zvonu Zuzana z roku 1507, který praskl a byl poprvé přelit již 1512. Krátce nato se část odlomila, ale sloužil až do požáru 1635. Následovalo přelití Vojtěchem Arnoldem. Jeho zvon zanikl při požáru 11. října 1811. 6. února 1819 byl nahrazen zvonem Karla Bellmanna (výše).
Polná, věž Tábor, mezi lety 1700–1707 přesunut do kostela Nanebevzetí Panny Marie, 4. srpna 1863 roztaven požárem. Uvedená hmotnost 96[35] nebo 97[26] centýřů odpovídá 5376–5432 kg.
České Budějovice, původně na Hodinové věži sv. Mikuláše, 1576 přenesen na Černou věž. 1617 opraven Valentinem Arnoldem. Po prasknutí 21. března 1723 přelit.
Polná, věž Tábor, mezi lety 1700–1707 přesunut do kostela Nanebevzetí Panny Marie,[26] 4. srpna 1863 roztaven požárem. Uvedená hmotnost 63 vídeňských centýřů[42] odpovídá 3 528 kg.
Svatý Kopeček, jižní věž baziliky Navštívení Panny Marie. Rekvírován.[47] Podle Františka Johna vznikl zvon svatá Marie až v roce 1705 a již roku 1714 byl přelit Jiřím Františkem Reimerem (Q110584242) (který mohl být i autorem zvonu původního). Přelitý zvon dosahoval průměru 180 cm a měl podle historických pramenů vážit (jen) 45 centýřů 35 liber a podle rekvizičních záznamů z roku 1916 2450 kg.[48]
K významným zvonům, u kterých dostupné prameny neuvádějí hmotnost, ale které mohly dosahovat více než tří tun, patří:
Osanna v Hradci Králové, předchůdce zvonu Augustin, zničený požárem 1407[51]
Zuzana v Kadani z roku 1507 a stejnojmenný (přelitý) z roku 1512 (zničený požárem 1635), předchůdci Zuzany od Vojtěcha Arnolda a svaté Anny od Karla Bellmanna
Bartoloměj v Plzni (cca 4–5 t) z roku 1838 (po požáru věže 6. února 1835)[40] od Václava Pernera, rozbit 1854 z rozmaru arciděkana Antonína Hlavana[36]
Odkazy
Poznámky
↑Jméno zvonu se neuvádí. Latinský nápis na zvonu v překladu: Ke cti Boha všemohoucího a jeho rodičky Panny Marie, svatého Tomáše apoštola, slavná knížata Jošt a Prokop ... markrabata moravská, 1393[5]
↑Uvedena hmotnost 130 „centů“, pravděpodobně centýřů. 1 centýř = 56 kg, tj. 7280 kg
↑ŠTEFL, Jiří. V Praze se rozezněl Zvon #9801. Symbolicky nahrazuje zvony, které odvezli nacisté a vyrobili z nich zbraně. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2022-08-29 [cit. 2022-09-23]. Dostupné online.
↑FLODROVÁ, Milena. Kostel sv. Tomáše a klášter augustiniánů-eremitů [online]. Rev. 2019-04-29 [cit. 2020-05-13]. Dostupné online.
↑Statutární město Jihlava. Kostel sv. Jakuba Většího [online]. Jihlava, 2020 [cit. 2020-06-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-19.
↑Dov. Zvon Zuzana [online]. luzs.cz [cit. 2020-06-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-22.
↑MAZAL, Jiří. Z historie zvonů farnosti kostla Matky Boží před Týnem v Praze [online]. Staletá Praha, 2013 [cit. 2020-06-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-20.
↑FOŠUM, Jiří. Zvony z produkce Petra Manouška na přelomu 20. a 21. století [online]. 2016 [cit. 2020-06-18]. Dostupné online.
↑ abcBRANIŠ, Josef. Zvon. In: MRŇÁVEK, Josef. (Osmá) Roční zpráva české realné školy „Matice školské“ v Českých Budějovicích za školní rok 1892. České Budějovice: nákladem vlastním, 1892. S. 24–26.
↑Farnost Povýšení sv. Kříže Prostějov. Farní kostel Povýšení svatého Kříže [online]. Farnost Povýšení sv. Kříže Prostějov [cit. 2023-05-09]. Dostupné online.
↑ abcdefghijRYBIČKA, Antonín. O českém zvonařství. Praha: Královská česká společnost nauk, 1885. Kapitola Hora Kutná, s. 30, 43, 45, 48, 52, 54, 60, 66, 73.
↑Chodsko.net. Horšovský Týn - zvonice [online]. Ing. Josef Johánek, Domažlice [cit. 2022-01-05]. Dostupné online.
↑ abcdeŠOPEK, Čenda. Smutný osud zvonu Maria. Z historie zvonů na věži olomouckého kostela sv. Mořice. olomoucky.rej.cz [online]. Olomoucký REJ, 2017-01-21 [cit. 2023-05-08]. Dostupné online.
↑ abMuzeum Jindřichohradecka. Historický vývoj objektu [online]. Muzeum Jindřichohradecka [cit. 2022-01-02]. Dostupné online.
↑ O zvonu jménem Kňour. Hradec žije [online]. Hradec žije, 2020-04-28 [cit. 2022-01-17]. Dostupné online.
↑Oblastní muzeum a galerie v Mostě. Oblastní muzeum a galerie v Mostě na Facebooku [online]. Oblastní muzeum a galerie v Mostě, 2021-12-08 [cit. 2022-01-17]. Dostupné online.
↑ abVESELÁ, Dana. Plzeňané se poprvé složili na zvony už před 180 lety. Plzeňský deník [online]. VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2015-02-05 [cit. 2022-01-17]. Dostupné online.
↑Zvony. Praha 7 - Holešovice, 2012 [cit. 2022-01-17]. 54 s. školní projekt. Gymnázium Přírodní škola. Vedoucí práce Vít Novotný, Magdalena Bartáková. s. 19. Dostupné online.
↑ abŠTROBL, Miroslav. Osudy zvonů kostela sv. Jakuba v Kutné Hoř. dobryinfo.cz [online]. Dobrý INFO, 2016-09-20 [cit. 2022-01-15]. Dostupné online.
↑ Historie zvonů kostela sv. Jakuba aneb Co je na logu. Zvon pro Jakuba [online]. Farnost Kutná Hora, 2016-07-13 [cit. 2022-01-15]. Dostupné online.
↑ abZvon pro Bartoloměje. Zvon pro Bartoloměje - Historie [online]. katedralaplzen.org [cit. 2022-01-17]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.
↑ Desítky zvonů z věží zmizely nadobro. E15.cz [online]. CZECH NEWS CENTER a.s. [cit. 2022-01-07]. Dostupné online.
↑BĚLOHLÁVEK, Miloš. Zvonaři, kostelní zvony a jejich osudy na území historického Loketska a českého Chebska. Praha, 2021 [cit. 2022-01-18]. 72 s. Diplomová práce. Univerzita Karlova. Vedoucí práce Petr Kubín. s. 31. Dostupné online.
↑MAZAL, Jiří. Z historie zvonů farnosti kostela Matky Boží před Týnem v Praze. In: Staletá Praha. Praha: [s.n.], 2013. ISSN0231-6056. Ročník / číslo XXIX / 1. S. 35.
↑Římskokatolická farnost Svatý Kopeček u Olomouce. Zvony [online]. svatykopecek.cz [cit. 2022-01-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2022-01-18.
↑NECHVÁTAL, Bořivoj. Zvony, zvonice a zvonkohra na Vyšehradě. In: Macháček Jiří, Kouřil Pavel. Archaeologia historica. 45 / 1., ročník / číslo vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2020. ISSN0231-5823. S. 284.
↑Bazilika sv. Petra a Pavla, obraz „Dešťové“ madony, kaple P. Marie Šancovské, chrámový betlém, historie zvonů v bazilice, historie varhan. (Archivovaná kopie) [online]. Vyšehradská kapitula [cit. 2023-05-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.