Název Dobrš vznikl přidáním přivlastňovací přípony -j z osobního jména Dobrcha a znamenalo tedy „Dobrchův dvůr“.[p. 1][4] Dříve byl název občas mylně spojován se slovem „debř“ či „*dobř“ – dolina.[4] První záznamy z druhé poloviny 14. století mluví o farnosti Dobrss, v roce 1390 Dobrz či Doberz, roku 1407 Debrz, v průběhu 16. století se ustálil spřežkový pravopisDobrss, u kterého je v roce 1603 doložena varianta s interpunkcí Dobrš (Václav Koc z Dobrše a na Dobrši). Na konci 18. století se vesnice uváděla jako Dobrsch, Dobrž či Dobeß, v polovině 19. stoletíčeskyDobř a německyDobrsch, v letech 1851–1923 pak byla úředně označována jako Dobrž. Za německé okupace v letech 1939–1945 byl kromě českého názvu Dobrš uváděn i německý Dobersch.[4]
Po stránce výslovnostní prodělal název určité změny, kde r mezi souhláskami b a š bylo původně neslabikotvorné, což jej činilo obtížně vyslovitelným, nahradilo se (jak bylo v jihozápadočeském nářečí běžné) jednodušším e – v Dobši, do Dobše, od kterého bylo odvozeno jméno (ta) Dobeš.[4][5] Přídavná jména tvořena od místního jména zněla dobeský, dobeskej či dobeští. Později taktéž vznikl klasický tvar se slabikotvorným r (v Dobrši, na Dobrši), který je v současnosti užíván oficiálně.[4]
Historie
Dobršské sídliště vzniklo zřejmě již v raném středověku. Strategická poloha vesnice i obou kostelů je možným předpokladem pro existenci hradiště.
První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1352.[6] Další z roku 1377, kdy Přibík z Dobrše, nazývaný Kocík, ustanovil faráře ke zdejšímu kostelu. Přibík je také nejstarším známým členem rodu Koců z Dobrše, kteří zde sídlili až do roku 1607.
Obyvatelstvo
Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[7][8]
Rok
1869
1880
1890
1900
1910
1921
1930
1950
1961
1970
1980
1991
2001
2011
2021
Počet obyvatel
387
419
400
400
398
320
291
187
180
135
114
77
68
52
56
Počet domů
33
57
57
58
63
60
61
59
48
45
39
48
29
32
39
Obecní správa
Při sčítání lidu v letech 1850–1963 Dobrš byla samostatnou obcí, se kterým patřila nejprve do okresu Strakonice, ale v roce 1950 v okrese Vimperk. Od roku 1964 je částí obce Drážov opět v okrese Strakonice.[9]
Pamětihodnosti a zajímavosti
Dobršská tvrz je původně gotická věžovitá stavba. Roku 1421 byla zničena a roku 1561 znovu postavena. V 16. a 17. století byla déle přestavována.
Kaple svatého Jana a Pavla ležící na návrší nad Dobrší je původně románský kostel postavený kolem roku 1230, který až druhotně nabyl charakteru zvonice. Podle pověsti koupil místní zvon pražský arcibiskup Václav Chlumčanský. Původně jej hodlal věnovat do Hoštic u Volyně, ale když vyzval tamní občany, aby si pro něj přijeli do Prahy, otázali se, kolik dostanou od cesty. To biskupa rozčílilo natolik, že zvon raději věnoval Dobrši.
V Dobrši je také možné navštívit Dobršskou vyhlídku. Průvodce po místních pamětihodnostech přes léto dělá Ludvík Rezek, znalec obecní historie.[10][11]
↑Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN80-250-1310-3. S. 248.
↑Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
↑Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 86.
↑ Ohlédnutí za kulturní sezónou 2010 v Dobrši. S. 1. Volné listy dobršské [online]. Sdružení pro obnovu Dobrše, 2010-12. Roč. 14, čís. 1, s. 1. Dostupné online.
↑KONEČNÝ, Vratislav. Medvědí hlava v kostele, obří zvon a renesanční zámek v pošumavské Dobrši. Novinky.cz [online]. Borgis, 2015-09-27 [cit. 2023-02-14]. Dostupné online.
Literatura
ŠORM, Antonín. Pověsti o českých zvonech. Praha: V. Kotrba, 1926.