Jste-li ochotni uvolnit své obrázky památek pod svobodnou licencí, neváhejte je nahrát do úložiště Wikimedia Commons (kliknutím na ikonku fotoaparátu v příslušném řádku tabulky). Obrázky uložené ve Wikimedia Commons můžete pomocí odkazu přidat do tohoto seznamu nebo do článku o příslušné památce, obci atd.
Pokud byly některé části dotčeného území vyčleněny do samostatných seznamů, měly by být odkazy na tyto dílčí seznamy uvedeny v úvodu tohoto seznamu nebo v úvodu příslušné sekce seznamu.
Dnešní podoba mariánského sloupu se čtyřmi sochami světců (sv. Jana Nepomuckého, sv. Josefa, sv. Prokopa a sv. Antonína Paduánského) na architektonizovaném podstavci a se sloupem se sochou Panny Marie pochází z let 1720–1740, z doby barokizace Strakonic. Sloup obsahuje některé starší části z původního jednoduššího sloupu z roku 1586, jímž je nynější sloup označen. Sloup byl původně na Velkém náměstí. V době okupace ve 40. létech 20. století byl na příkaz německých úřadů rozebrán a přemístěn na Palackého náměstí, kde několik let rozebraný chátral a kde byl později znovu sestaven.
Poznámka: parcelní číslo v MonumNetu neuvedeno Památkově chráněno od roku 1963.
Poznámka: Parcelní číslo v MonumNetu neuvedeno. MonumNet chybně uvádí část Strakonice II. MonumNet uvádí Riegrovo nábřeží. Památkový katalog je zaměřen na nynější dům čp. 79, avšak uvádí údaj, že objekt zanikl. Památkový katalog neuvádí popis ani historii domu. Snímek zachycuje současný dům čp. 79 na rohu ulice U Sv. Markéty a Palackého náměstí. Památkově chráněno od roku 1963. Památková ochrana zrušena 1. ledna 1975.
Kostel sv. Markéty. Sálový orientovaný kostel bez rozlišení presbytáře s hranolovou věží v západním průčelí byl postaven v letech 1580-1583 ve stylu pozdní gotiky s četnými renesančními prvky. V roce 1777 byl kostel barokně upraven, zejména východní průčelí. Cenné interiéry. Památková ochrana se vztahuje též na litinový kříž na kamenném podstavci před východním průčelím kostela.
Poznámka: Parcelní číslo v MonumNetu neuvedeno. MonumNet uvádí ulici Rudé armády. Památkově chráněno od roku 1963.
Měšťanský dům. Klasicistní dům se sousedním domem čp. 45 tvoří tzv. Papežovy domy (název po zámožném měšťanovi - staviteli Gustavu Papežovi). Domy mají vysoké štíty a původní fasádu z poloviny 18. století. V interiéru se dochovaly klenby.
Měšťanský dům. Klasicistní dům se sousedním domem čp. 44 tvoří tzv. Papežovy domy (název po zámožném měšťanovi - staviteli Gustavu Papežovi). Domy mají vysoké štíty a původní fasádu z poloviny 18. století. Cenný interiér včetně konstrukcí - klenby v přízemí i patře. Uspořádání staveb kolmo k náměstí bylo typické pro renesanční a gotickou zástavbu. Výzdoba štítů se spirálovými volutami připomíná stavby jihočeské lidové architektury, selské baroko.
Měšťanský dům U hroznu. Dům renesančního založení byl upraven v období baroka a klasicismu. Uliční průčelí s volutovým štítem a se štukovými prvky (lizénami, rustikou, šambránami) bylo pravděpodobně upraveno na počátku 19. století. Cenné interiéry včetně konstrukcí a dispozice.
Spořitelna městská. Na místě dnešní spořitelny z roku 1906 stával rokokový Hrbkův dům, ve kterém se narodil J. Šmidinger (zakladatel knihovny). Dům má eklektické fasády se secesně neorenesančními prvky, se sgrafitovou výzdobou od V. Malého, s balustrádou a s atikovými štíty.
Měšťanský dům. Patrový dům má renesančně barokní základy, byl přestavěný v klasicismu a radikálně upraven ve 2. polovině 20. století. Dům měl fasádu s renesančními sgrafity, která se nedochovala. Cenné konstrukce v interiéru (klenby) a prvky z 20 let 20. století (zábradlí, dveře).
Masné krámy, doložené k roku 1333, jsou zastřešená úzká ulička z obou stran lemovaná krámky, která si zachovala středověkou půdorysnou dispozici včetně architektury. V barokní době na počátku 18. století byl vchod do uličky z náměstí zakryt branou se štítem. V barokním štítě z roku 1700 je v nízkém reliéfu plasticky znázorněna porážka vola. V tympanonu trojbokého štítu stojí řeznický lev se sekyrou. Současná barevnost vychází z výsledků restaurátorského průzkumu na počátku devadesátých let 20. století.
Městský dům. Dvojdům na náměstí tvořený dvěma samostatnými stavbami byl postaven jako novostavba v roce 1881 v historizujícím slohu. Dům má unikátní jihovýchodní průčelí s lodžií, které je doplněno neorenesančními prvky a bohatě vyřezávanou ornamentální výzdobou.
Měšťanský dům. Pravděpodobně původně renesanční dům na náměstí byl přestavěn po požáru města roku 1864, kdy byl navýšen o patro. Cenný interiér včetně konstrukcí, dochován klenutý průjezd, klenby v suterénu a přízemí, hambalkový krov.
Jiná správní stavba - úřední dům továren na fezy. Patrový úřednický dům továrny na fezy byl postaven v první čtvrtině 19. století v klasicistním slohu. Dům se dochoval v autentickém stavu v exteriéru i interiéru, včetně konstrukcí (klenby). Dům má klasicistní fasády s architektonickými prvky.
Lékárna - stará a činžovní dům. Nárožní budova na náměstí je puristickou stavbou z let 1938–1939, která byla postavena na základech suterénu a přízemí staršího domu. Exteriér čistě puristický, interiér dokládá propojení lékárny a činžovního domu. V interiéru dochovány klenby.
Tělocvična. Patrová rohová budova sokolovny s průčelím orientovaným do ulice Na Stráži byla postavena v neobarokním slohu roku 1896 podle projektu pražského architekta Pražáka. Budova má neobarokní průčelí s bohatou štukovou výzdobou. V interiéru dochován sál s arkádami a štukovým dekorem, klenutá hala a prvky. V 70. letech 20. století byla ke staré budově sokolovny přistavěna na jihu přístavba s tělocvičnou.
Budova bývalé radnice nahradila původní nižší stavbu s věžičkou zničenou požárem. Dvoupatrová budova byla postavena stavitelem Antonínem Albertem v roce 1903 v historizujícím slohu. Jižní průčelí s atikovými štíty zdobí neorenesanční prvky a sgrafitová ornamentální barevná výzdoba od Josefa Bosáčka, podle námětových kartonů Mikoláše Alše. V prvním poschodí je bohatá ornamentální výzdoba proplétajících se úponků, listoví a květů. Druhé poschodí zdobí ornamenty a ve středu mezi okny je znak města a český lev. Oblouková pole věže mají z obou stran okna postavy Spravedlnost a Samosprávy. Poslední restaurace sgrafit byla provedena roku 1992 akademickým malířem Aloisem Martanem, restaurátorem, za asistence akademického malíře Jiřího Čecha, rovněž restaurátora. Budova se stala sídlem gymnázia a do nedávné doby[kdy?] sloužila základní škole. V současnosti[kdy?] je v rekonstrukci a bude[kdy?] opět sloužit jako radnice. Nachází se na Velkém náměstí v těsném sousedství městského úřadu.
Městské opevnění: mezi ulicemi Čelakovského a Havlíčkovou, na severozápadní straně obvodu městského jádra, se nachází poslední dochovaná část městského opevnění, které původně obklopovalo celé jádro města. Dolní město bylo opevněné ve 13. století a to valem a palisádou. Kolem Horního města byly vybudovány kamenné hradby počátkem 16. století. Hradební zeď byla posílena baštami a vstup zajišťovaly dvě vstupní brány. Dochovala se kamenná hradební zeď s torzem polokruhové bašty ze 16. století. Bašta byla využívána pro bytové účely v patře a v přízemí sloužila jako stáj. Dodnes jsou dochovány cihlové žlaby (koryta) v přízemí. V patře byly, podle popisu z roku 1964, tři plochostropé obytné místnosti, přízemí také plochostropé. Vchod jak do stájí tak do patra byl na jihovýchodní straně z Čelakovského ulice. Bašta i hradby těžce utrpěly v rámci nové bytové výstavby. Patro bašty se nedochovalo a celý komplex (bašta i hradby) byl zasypán stavební sutí či odpadem.
Měšťanský dům - zbořeno. Jednalo se o řadový zděný přízemní dům se sedlovou střechou, který byl v nárožním průčelí spojen se sousedním patrovým domem čp. 239 částí klenebního oblouku a dvěma trámy. Vlevo od domku se nacházely vrátka, kterými se vcházelo na přilehlý dvorek za domem. Dispozice domu do ulice byla typická, trojprostorová, světnice s rovným stropem, černá kuchyně klenutá a využívána jako skladiště a komora využívána jako kuchyně.
Poznámka: Zbořen v roce 1975[zdroj?] či 1972 (dle Památkového katalogu). Na jeho místě je dnes situován nový obytný dvojdům, který byl vystavěn v 70. letech 20. století. Popisné číslo obsazeno jiným domem, parcelní číslo v MonumNetu neuvedeno. Snímek zachycuje panelový dům čp. 182 na místě demolovaného objektu. Památkově chráněno od roku 1963. Památková ochrana zrušena 1. ledna 1973.
Měšťanský dům U štiky. Jednalo se o patrový dům se sedlovou střechou, která byla kryta pálenou bobrovkovou krytinou. Dům s barokní fasádou, o dvou okenních osách. Na dům navazovala vpravo branka vedoucí do přilehlého dvora. Interiér přízemí i patra většinou plochostropý, chodba byla klenutá. Dům byl zbořen v roce 1972 a na jeho místě je dnes situován nový obytný dvojdům, který byl vystavěn v 70. letech 20. století. Snímek zachycuje panelový dům čp. 183 na místě demolovaného objektu.
Poznámka: Zbořeno. Umístění ani parcelní číslo v MonumNetu neuvedeno. V současné době je čp. 239 obsazeno domem v Jiráskově ulici. Památkově chráněno od roku 1963. Památková ochrana zrušena 1. ledna 1973.
Bývalý sirotčinec, poté okresní sdružení ČSTV a Šmidingerova knihovna. Intaktně dochovaná budova byla postavena v letech 1911–1913. Jedná se o slohově čistou secesní stavbou, jak v exteriéru, tak interiéru. Dochovány interiérové štuky, výmalba stěn, truhlářské prvky (dveře, okny včetně kování).
Dům u Zeleného orla byl vystavěn pravděpodobně na počátku 18. století. Dům složitého půdorysného rozvržení má do ulice dva barokní štíty a atikový štít nad průjezdem. Cenný víceúrovňový interiér s dochovanou dispozicí, s klenbami v přízemí i patře.
Poznámka: MonumNet uvádí adresu Velké náměstí 171 Památkově chráněno od roku 1963.
Špitál Siebertský/Siebertův ústav, z toho jen: bývalá špitální kaple sv. Martina. Kaple byla postavena v roce 1713 jako součást Siebertova špitálu. Kaple má jednoduchý exteriér, bez zděné věže, pouze se sanktusníkem. V interiéru dochovány klenby. Hlavní prostor kaple je zaklenut valenou klenbou s výsečemi, v patře jsou prolomeny otvory do bývalých oratoří. V roce 1977 byla kaple zrušena, dnes slouží jako zasedací místnost, od roku 1985 jídelna pro Domov důchodců.
Poznámka: parcelní číslo v MonumNetu neuvedeno Památkově chráněno od roku 1963.
Výklenková kaple s polokruhovou nikou vrcholící segmentově vyklenutou římsou byla postavena v první třetině 19. století v klasicistním slohu.
Poznámka: umístění v MonumNetu neupřesněno, parcelní číslo v MonumNetu neuvedeno. V MonumNetu a u Přírůstkového bodu označeno jako boží muka II. MonumNet uvádí ul. Písecká. Uvnitř výklenku obraz. Podle Památkového katalogu „dříve se sochou Jana Nepomuckého v nice“. Památkově chráněno od roku 1963.
Brušákova kaple sv. Jana Nepomuckého. Síňová kaple čtvercového půdorysu s trojúhelným štítem, datovaná do 19. století. Fasády jsou členěny pilastry a římsou, interiér plochostropý. V době svého vzniku stála mezi poli.
Poznámka: umístění neupřesněno, parcelní číslo v MonumNetu neuvedeno Památkově chráněno od roku 1963.
Popraviště - šibenice. Pozůstatky šibenice v podobě kamenných základů šibenice se nacházejí na kopci Šibeník (Šibeňák), cca 1500 m severně od města. Šibenici lze dávat do souvislosti s popravami konanými v raném novověku, písemně zmiňovány ve Strakonicích ve druhé polovině 18. století.
Poznámka: uvedená parcela zahrnuje vrch Šibeník severně od města Památkově chráněno od 14. prosince 2006.
Zaniklá ves Častavín (původně zapsána do rejstříku jako Častovín), archeologické stopy. Raně středověké slovanské sídliště leží na terase na levém břehu Otavy, na východní straně je vymezené korytem Řepického potoka ústícího zde do řeky. Na ploše sídliště nejsou patrné žádné zahloubené ani vyvýšené objekty. Sídliště objevil ve 30. letech 20. století archeolog B. Dubský, který zde na bývalém Pixově poli prozkoumal kulturní vrstvu o síle až 50 cm s nálezy keramiky a zvířecích kostí. Uvádí rovněž několik ohnišť ohraničených kameny. Rozsah sídliště, který archeolog B. Dubský stanovil podle výskytu tmavé kulturní vrstvy, je asi 150–100 m. Ve druhé polovině 20. století zde při opakovaných povrchových průzkumech byly získány též zlomky keramiky z mladší doby kamenné.
Poznámka: parcela pp. 860/20 neexistuje (mohlo by jít o pp. 860/2), 861/29 neexistuje. Ostatní parcely se nacházejí v lokalitě V Lapáčku jižně od objektu Písecká čp. 1292, při řece Otavě a železniční trati na Řepice. Památkově chráněno od roku 1963.
st. 1/1: zámek (čp. 1), děkanství, purkrabství, stodola, bývalý pivovar, severní hradba, bašta, studna,
st. 1/2: kapitulní síň s ambity,
st. 1/3: věž Jelenka,
st. 1/4: hradní palác (čp. 50),
st. 1/5: věž Rumpál, západní hradba s ochozem,
st. 2: kostel sv. Prokopa
st. 3/1: severní hradba
st. 4: bývalá hospodářská budova (Hradební čp. 3), západní brána, švédská branka,
st. 5: pozůstatky bývalé hospodářské budovy,
st. 6/1: špýchar (původně chráněno souběžně jako 37146/3-3961 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD),
st. 6/4: sklepy,
pp. 5/1: zahrada,
pp. 6/1, 6/2, 6/3, 812, 813: hradní příkop
pp. 814: kamenný stolec
pp. 7/1, 7/2, 9, 469/1, 470
Románsko-gotický hradní areál s příkopem byl založen v první polovině 13. století Bavory ze Strakonic na soutoku řek Otavy a Volyňky a patří k nejstarším v Čechách. Došlo zde ke spojení středověké šlechtické hradní architektury s církevní komendou.
Poznámka: národní kulturní památka Památkově chráněno od roku 1963.
Poznámka: Záznam pod původním číslem zmizel z MonumNetu beze stopy, sýpka zahrnutá do areálu hradu 35221/3-3945 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) Památkově chráněno od roku 1963.
Zemědělský dvůr Panský. Dvůr Blatsko bývalého panského velkostatku byl postaven již ve středověku, přestavěn a upraven v baroku, klasicismu a zejména ve 20. století. Uzavřený panský dvůr s budovami kolem téměř obdélného dvora, v mírném svažitém terénu. Dvůr tvoří obytné a hospodářské budovy a brána s volutovým štítem, s datací 1693. Dochované klenby ve stáji.
Poznámka: Parcelní číslo v MonumNetu neuvedeno, ulice v MonumNetu neuvedena. Památkově chráněno od roku 1963.
Busta F. L. Čelakovského od Vojtěcha Šípa (Q38139110)
ano
Kategorie „Bust of František Ladislav Čelakovský (Strakonice) “ na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
Pomník v podobě busty F. L. Čelakovského, strakonického rodáka, byl zhotoven roku 1924 akademickým sochařem Vojtěchem Šípem z Plzně. Byl postaven z péče místního Klubu čsl. turistů a slavnostně odhalen 15. 6. 1924 na místě, kde autor F. L. Čelakovský pravděpodobně tvořil Pomněnky vltavské a Růži stolistou. Pomník je zastavením naučné stezky Podskalí.
Rýžoviště zlata se nachází v přírodní rezervaci Bažantnice, na břehu Otavy. Rozsáhlý rýžovnický areál je tvořený několika poli sejpů. Sejpy převážně dosahují výše 1–1,5 m, místy i 2 m. Mezi nimi se nachází množství jam i struh, některé jsou zatopené.
Poznámka: MonumNet uvádí pp. 401/1, 401/2 (dvě nesouvisející parcely), ale Památkový katalog zaměřuje památku na parcelu pp. 408/1. Památkově chráněno od 12. října 1990.
Výklenková kaplička s obrazem Nejsvětější Trojice (Q38139099)
ano
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
Výklenková kaplička s obrazem Nejsvětější Trojice s prvky zlidovělé barokní architektury byla postavena v první polovině 19. století. Kaple s polokruhovou nikou, kde býval obraz, je završena volutovým štítem.
Poznámka: parcelní číslo neuvedeno Památkově chráněno od roku 1963.
Pomník F. L. Čelakovského od Břetislava Bendy (Q38139074)
ano
Kategorie „Statue of František Ladislav Čelakovský in Strakonice “ na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
Pomník obětem revolučních bojů v roce 1945 je připomínkou události na 5. května 1945. Kamenný podstavec s deskou byl odhalen pravděpodobně v roce 1949.
Poznámka: Podle MonumNetu se má nacházet na parcele pp. 43/63 v k. ú. Strakonice v části Strakonice I v ulici 5. května při čp. 245. Čp. 245 v části Strakonice I se nachází zcela jinde a parcela pp. 43/63 v k. ú. Strakonice neexistuje. V části Strakonice II se skutečně v ulici 5. května nachází čp. 245 a parcelní číslo pp. 43/63 má souběžná železniční trať směrem na Pracejovice. Památkově chráněno od roku 1963.
Pomník padlým v první světové válce z roku 1916 od Antonína Bílka, bratra sochaře a architekta Františka Bílka. NPÚ původně evidoval jako autora Františka Bílka.
Původně gotický kostel sv. Václava založený v letech 1300–1310 Bavorem III. byl přestavěn v renesanci a baroku. Barokní přestavba z let 1720–1730 je dílem pražského architekta A. Luragha.
Rýžoviště zlata, archeologické stopy. Pozůstatky po těžbě zlata v ploché nivě řeky Otavy jsou tvořeny několika skupinami rýžovnických sejpů a jednotlivými zavodněnými tůněmi, které vznikly vytěžením zlatonosného materiálu. Rýžovnický areál dosud není datován do konkrétního časového období.
Pravěké a středověké rýžoviště zlata u Modlešovic představuje jeden z největších a nejvýznamnějších areálů povrchové těžby zlata v jižních Čechách. Sejpy vytvářejí asi 1000 m dlouhý pás o šířce 40–200 m.
Venkovská usedlost: obytná budova, stodola, kolna, chlév, ohradní zeď s vraty. Usedlost na severovýchodní straně návsi je tvořena patrovým stavením s křídlovým štítem a s fasádami, které jsou již ovlivněny historizujícím tvaroslovím, kolmo navazujícím obytným domem s průjezdem a ve dvoře hospodářskými budovami. Celý areál je v podstatě na pokraji havarijního stavu, přestože na obytném stavení byla v nedávné době opravena střecha. Některá okna byla zazděna a na bočním traktu byl vyzděn nový štít.
Venkovská usedlost: obytné stavení čp. 28, špýchar, chlévy, brána. Usedlost na západní straně návsi datovaná do 19. století. Areál tvoří patrové stavení s křídlovým štítem a kapličkovou nikou, klenutá brána, sýpka završená křídlovým štítem s maltézským křížem ve vrcholu a hospodářské budovy ve dvoře.
Barokní poutní kostel Panny Marie s ambity byl vystaven velkopřevorem maltézského řádu F. Althanem v letech 1771–1774 na místě původní kaple z roku 1749. Hodnotný barokní exteriér i interiér. Podnětem ke vzniku poutního místa na Podsrpu byl nález sochy Panny Marie Bolestné.
Poznámka: parcelní číslo v MonumNetu ani v Památkovém katalogu neuvedeno. Památkově chráněno od roku 1963.
Zděná patrová budova fary se sedlovou střechou z roku 1786 má dochované křídlové štíty s pilastry a štukovými prvky. Interiéry převážně plochostropé, část valeně klenutá. Areál doplňuje hospodářský objekt a ohradní zeď s bránami.
Návesní kaple s lidovými barokními prvky byla postavena na počátku 19. století, roku 1812. Obdélná kaple s trojbokým závěrem je završena v průčelí volutovým štítkem se slunečními hodinami a kovovou zvoničkou.
Poznámka: parcelní číslo v MonumNetu neuvedeno. Památkově chráněno od roku 1963.
zámek, nádvoří zámku, kaple, východní terasa s ohradní zdí, st. 31
zbytky hradu, st. 32
st. 245 bez staveb
park, pp. 1/1, 236/2, 606/1
Zámek byl postaven jezuity kolem roku 1720 v barokním slohu na místě staršího hradu z druhé poloviny 13. století, zničeného za třicetileté války. V zámku dochována barokní kaple. Zámek obklopen krajinářským parkem z 2. poloviny 19. století.
Poznámka: Na návrší severovýchodně od obce Památkově chráněno od roku 1963.
Dvoupatrová sýpka ze 16. století pod zámkem Střela, při hlavní silnici. Je ve špatném stavebně-technickém stavu. Interiér klasický s trámovými stropy a prkenným záklopem. Okna sýpková s kamenným ostěním.
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.JPG)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
,_Strakonice.jpg)
.jpg)
_(28).jpg)
.jpg)
.jpg)
,_kapli%C4%8Dka.JPG)
