Jste-li ochotni uvolnit své obrázky památek pod svobodnou licencí, neváhejte je nahrát do úložiště Wikimedia Commons (kliknutím na ikonku fotoaparátu v příslušném řádku tabulky). Obrázky uložené ve Wikimedia Commons můžete pomocí odkazu přidat do tohoto seznamu nebo do článku o příslušné památce, obci atd.
Pokud byly některé části dotčeného území vyčleněny do samostatných seznamů, měly by být odkazy na tyto dílčí seznamy uvedeny v úvodu tohoto seznamu nebo v úvodu příslušné sekce seznamu.
Průčelí domu čp. 931, Merhautova, na pozemku parc. č. 2412/1, katastrální území Černá Pole (610771), obec Brno, část obce Černá Pole, které je evidováno pod rejstříkovým číslem Ústředního seznamu kulturních památek 48575/7-7891, bylo zapsáno podle zákona č. 22/1958 Sb., o kulturních památkách, do státního seznamu nemovitých kulturních památek Jihomoravského kraje pod pořadovým číslem rejstříku 7891 (průčelí domu) dne 8. 2. 1989. Na základě rozsudku Nejvyššího správního soudu č.j. 5 As 157/2019 - 27 ze dne 13. 11. 2020, kde je judikováno, že památka zapsaná dle zákona č. 22/1958 Sb., o kulturních památkách, do státního seznamu kulturních památek po 31. 12. 1987 (u předmětné památky konkrétně až 8. 2. 1989), tzn. za účinnosti zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, kterým byl zákon č. 22/1958 Sb. zrušen, není kulturní památkou, a následných pokynů Ministerstva kultury provedl Národní památkový ústav příslušné změny v Ústředním seznamu kulturních památek a předmět výpisu již není evidován jako kulturní památka. Kulturními památkami byly všechny věci, které naplňovaly znaky uvedené v § 2 odst. 1 zákona č. 22/1958 Sb., o kulturních památkách, byť nebyly zapsány ve státních seznamech kulturních památek, tyto památky tedy byly kulturními památkami v době účinnosti zákona č. 22/1958 Sb., o kulturních památkách, tzn. od 3. 5. 1958 do 31. 12. 1987 včetně.
Poznámka: Dříve uváděné adresy Ryšánkova 931/1, Slepá 931/24 nejsou v RÚIAN registrovány. Adresy s čísly 13a, 13b, 13c, 13d, 13e, 13f, 13g, 13h, 13i, 13j nejsou v RÚIAN zaměřeny, ale všechny jsou umístěny do stejného bodu uvnitř vnitrobloku. Zapsáno do státního seznamu před rokem 1988.
Památková ochrana pouze do 31.12.1987
V době svého vzniku nebývale velkoryse pojatý areál nemocnice představuje ojedinělou, avšak velmi přesvědčivou ukázku funkcionalismu z 50. let 20. století, je nejvýznamnější realizací architekta Bedřicha Rozehnala.
Činžovní dům - soubor domů, z toho jen: průčelí v duchu historizující secese.
Helfertova 504/3. Čtyřpodlažní řadový dům se sedlovou střechou a předzahrádkou lemovanou kovovým ornamentálním plotem. Průčelí o sedmi okenních osách, místy zmnožených.
Helfertova 505/5. Čtyřpodlažní řadový dům se sedlovou střechou a předzahrádkou. Průčelí o čtyřech okenních osách, místy zmnožených, je po stranách zakončeno mělkými rizality. Nad levou polovinou průčelí vystupuje trojúhelný zvalbený štít. V prvním patře mezi rizality lichoběžníkový balkón, ve 2. a 3. patře jsou do střední části fasády jsou v uvedených patrech vloženy čtyři různé lodžie s rozdílně řešeným otvorem, zábradlím i okny v pozadí.
Helfertova 506/7. Čtyřpodlažní řadový dům se sedlovou střechou a předzahrádkou lemovanou kovovým ornamentálním plotem. Průčelí o sedmi okenních osách, místy zmnožených až na 11 os, je po stranách zakončeno mělkými rizality.
Činžovní dům - soubor domů, z toho jen: pozdně historizující uliční průčelí nájemních domů. Téměř intaktně dochovaný uliční tah o výšce zástavby tří podlaží z období pozdního historismu.
Drobného 292/12, Antonína Slavíka. Nájemní dům Franze Pawlu. Rohový 2patrový nájemní dům, jenž má dva samostatné vchody, jeden situovaný do ulice Drobného a druhý do ulice Antonína Slavíka. Do ulice Antonína Slavíka je dům členěn 2+2+2+2+2 okenními osami. (Popis odpovídá společně domům čp. 292 a 2008).
Antonína Slavíka 2008/1, Drobného. Nájemní dům Franze Pawlu. Rohový 2patrový nájemní dům, jenž má dva samostatné vchody, jeden situovaný do ulice Drobného a druhý do ulice Antonína Slavíka. Do ulice Antonína Slavíka je dům členěn 2+2+2+2+2 okenními osami. (Popis odpovídá společně domům čp. 292 a 2008).
Antonína Slavíka 1310/3 Řadový 2patrový nájemní dům o pěti okenních osách, v šíři levých dvou os rizalit, v přízemí s pásovými okny, v rizalitu prvního patra otevřená lodžie se segmentovým obloukem, zdobeným polosloupy s korintskou hlavicí a listovcovým ornamentem a se zábradlím z kruhových terčíků, v rizalitu druhého patra balkon se zábradlím s kruhovými terčíky.
Antonína Slavíka 1312/5. Řadový 2patrový nájemní dům o pěti okenních osách. 1. a 2. patro mají v krajních osách osazeny pravoúhlé balkony v 1. patře s novodobým a ve 2. patře s původním kovovým zábradlím.
Antonína Slavíka 1313/7. Řadový 2patrový nájemní dům o pěti okenních osách. Kordónová římsa odděluje 1. a 2. patro, kde jsou v nárožích na volutových konzolách osazeny pravoúhlé balkony s novodobým kovovým zábradlím.
Antonína Slavíka 1314/9. Řadový 2patrový nájemní dům. Ve 2. a 3. nadzemním podlaží osm pravoúhlých okenních os, ve druhé a sedmé ose pravoúhlý balkón s balustrovým zábradlím.
Antonína Slavíka 1316/11. Řadový 2patrový pětiosý nájemní dům. Ve 2. a 3. nadzemním podlaží symetricky ve střední ose umístěn pravoúhlý balkón na konzolách ukončený balustrovým zábradlím.
Antonína Slavíka 1318/13. Řadový 2patrový sedmiosý nájemní dům. Ve 2. a 3. nadzemním podlaží přes střední tři pravoúhlé okenní osy balkón na volutových konzolách. Krajní části domu, nižší, jsou ukončeny rovnou římsou, střední pole fasády vyšší.
Antonína Slavíka 1320/15. Řadový 2patrový sedmiosý nájemní dům. Ve středním poli se zvedá lichoběžníkový štít.
Antonína Slavíka 1321/17. Řadový 3patrový nájemní dům. Fasáda členěna čtyřmi sdruženými okenními osami. Krajní sdružené osy v rizalitech, před pravý rizalit představena otevřená lodžie z hranolových pilířů.
Antonína Slavíka 503/19, Helfertova 503/1. Nárožní 3podlažní nájemní dům. Přízemí s pásovou bosáží do ulice Antonína Slavíka sedmiosé, pátá osa je trojdílná. V páté ose je ve druhém a třetím nadzemním podlaží vložen balkón na volutových listovým zdobených konzolách s balustrovým zábradlím. V okosené hraně nároží ve 2. a 3. nadzemního podlaží balkón na volutových konzolách s balustrovým zábradlím. Fasáda do ulice Helfertova je osmiosá se shodným architektonickým tvaroslovím, pouze balkón ve 2. nadzemním podlaží je zastavěn do tvaru pravoúhlého arkýře se čtyřdílným pravoúhlým oknem.
Antonína Slavíka 291/2, Drobného 291/10. Nárožní třípodlažní nájemní dům. V okoseném nároží na volutových konzolách vynesený pravoúhlý arkýř, v arkýři do tří stran úzká pravoúhlá okna.
Antonína Slavíka, průčelí dvojice nájemních domů čo. 6 a 8. Původně dva historizující nájemní domy, zasažené při bombardování za druhé světové války. Asanovány, ve vzniklé proluce byly vystavěny garáže. V době zápisu do státního rejstříku již domy neexistovaly, památková ochrana v Památkovém katalogu ukončena k 1. 1. 1989.
Antonína Slavíka 1317/12. Řadový 3podlažní šestiosý nájemní dům. Před 2. a 5. okenní osu představen arkýř, v prvním patře trojboký, ve druhém patře pravoúhlý.
Antonína Slavíka 1319/14. Řadový 3podlažní šestiosý nájemní dům. Před 2. a 5. okenní osu představen půlkruhový arkýř, ve 3. patře zakončený balkonem.
Antonína Slavíka 1751/16, v MonumNetu byl uveden jako součást památky, aktuálně dle Památkového katalogu dům ani průčelí nejsou kulturní památkou, evidenční list výslovně zmiňuje, že zachovalé objekty řady jsou předmětem ochrany vyjma č. 16. Novodobé průčelí nájemního domu postaveného v proluce po objektu zasaženém při bombardování za druhé světové války.
Antonína Slavíka 779/18, Kunzova 779/2. Řadový 3podlažní rohový nájemní dům. Přízemí s pásovou bosáží do ulice Kunzova šestiosé, šestá trojdílná okenní osa se nachází v nárožním rizalitu. Do ulice Antonína Slavíka má dům vložený suterén se třemi pravoúhlými okenními osami a dvěma novodobě zbudovanými garážemi, fasáda je šestiosá, ve čtvrté ose se nachází půlkruhový arkýř, který ve 3. nadzemním podlaží přechází v balkón. Nad nárožím vížka s stanovou stříškou na mansardě.
Poznámka: Dům Antonína Slavíka 1991/10a na parc. č. 3266/1, uváděný na evidenčním listu, zdemolován v roce 2004. Uvedená parcela však však vůbec nesousedí s ulicí a dům na této parcele tedy nemohl mít uliční průčelí, jedná se o parcelu ve vnitrobloku za domy č. 12 a 14, nedaleko samostatného domu Kunzova 1750/6a, který je rovněž celý ve vnitrobloku. Památkově chráněno od 8. února 1989.
Činžovní dům, z toho jen: pozdně historizující průčelí. Dvoupatrový objekt se zvýšeným přízemím s pásovou bosáží v omítce a vstupem prolomeným v přízedním sloupovém portiku. Osmiosé uliční průčelí po stranách v délce jedné okenní osy polygonálně předstupuje.
Řadový činžovní dům, z toho jen: průčelí s výraznými prvky neogotického stylu. Dvoupatrový dům s širokou předstupující bosovanou střední částí s obdélnými čtyřdílnými okny, která je podnoží pro balkon s dekorativním zábradlím ve druhém patře. Po stranách po jedné okenní ose, druhé patro čtyřosé.
Činžovní dům, z toho jen: neorenesanční průčelí. Dvoupatrový objekt se zvýšeným přízemím členěným okny s šambránami s mohutným klenákem a v pravém bočním rizalitu situovaným vstupem s půlkruhovým záklenkem. Osová patrová obdélná předstupující část s velkými sdruženými okny zakončena ve druhém patře balkonem s balustrádou.
Činžovní dům, z toho jen: průčelí. Asymetricky řešená fasáda řadového nájemního domu ve stylu florální secese. Přízemí čtyřosého uličního průčelí s obdélnými dvoudílnými okny na podokenních římsách prolomeno vpravo vstupem s vodorovným nadpražím. Vlevo dvoupatrová obdélná předstupující část o délce jedné okenní osy završena balkonem.
Městský dům, vila Alfreda Löw-Beera, palác Morize Fuhrmanna. Secesní vila z let 1903–1904 podle projektu Alexandra von Neumanna roku s mnoha dochovanými původními konstrukcemi a prvky.
Arnoldova vila. Objekt postavený v roce 1862 pro brněnského stavitele Josefa Arnolda podle jeho vlastního návrhu. V letech 1909–1915 byla vila rozšířena a upravena ve stylu art deco. Stojí v atraktivní lokalitě mezi ulicemi Drobného a Černopolní, v těsné blízkosti vily Tugendhat. Od školního roku 1952/1953 zde funguje mateřská školka, jejíž historie sahá až k roku 1891. Ve svažitém terénu situovaná jednopatrová budova s vysokým suterénním soklem se základní dispozicí tvořenou vazbou podélného dvoutraktu s příčným jednotraktem. Z jihozápadního čelního průčelí dvoutraktu vystupuje rizalit niky nesoucí v patře terasu s bohatě ornamentálně zdobeným litinovým zábradlím mezi zděnými sloupky završenými římsovými hlavicemi, k jihozápadnímu průčelí příčného křídla přiléhá na zděném suterénu posazená dřevěná prosklená veranda s rámy tvarovanými do geometrického ornamentu, před verandu je předsazen balkon s kovovým zábradlím se střídmým secesním dekorem (geometrizující prvky, florální motivy) nesený masivními betonovými konzolami. V půdorysných rozměrech verandy se na severovýchodním průčelí příčného křídla nachází její zděný přízemní protějšek K severovýchodnímu vstupnímu průčelí vily s patrovým rizalitem v šíři jedné osy, přiléhá dřevěná veranda se vstupem do vily, vstup do verandy je přístupný schodištěm krytým předsazenou stříškou nesenou dřevěným hranolovým sloupkem s profilovanou hlavicí. Ze střechy hlavního křídla vyrůstá hranolová věž z hrázděného cihlového zdiva krytá sedlovou stříškou, jejíž pravoúhlé okenní otvory kryjí žaluziové okenice.
Budova zahradního domku je první realizací architekta Ernsta Wiesnera. Byla vybudována v letech 19191920 a je dokladem sloučení tradiční stavební technologie (materiálem je pouze dřevo) s moderně a ekonomicky řešenou půdorysnou dispozicí.
Činžovní dům, z toho jen: průčelí. Asymetricky řešená fasáda řadového nájemního domu vybudovaného v neorenesančním stylu. Třípatrová budova se sedmiosým uličním průčelím a vestavěnou polygonální věžicí prolomenou úzkými obdélnými okny.
Památkově chráněno od 8. února 1989.
Drobného 32 a 34, Schodová 1–6 a portikus (Q37018120)
Činžovní dům - soubor domů, z toho jen: průčelí. Architektonicky hodnotná novorenesanční průčelí nájemních domů, navazujících na významný architektonický soubor 3+3 nájemních domů postavených v čistých formách italské neorenesance podle návrhu Františka Aloise Dvořáka, spojených portikem.
Schodová 305/1, Drobného 305/32
Schodová 306/2, Drobného 306/34
Schodová 1286/6
Schodová 1285/5
Schodová 1284/4
Schodová 1283/3
portikus, Schodová ul.: Trojdílný portikus s balustrádou a bohatou sochařskou výzdobou spojuje dva bloky reprezentativních nájemních domů.
Poznámka: Zápis v MonumNetu vypadal, že soubor tvoří pouze dva domy, čp. 305 a 306. V Památkovém katalogu se pod stejným rejstříkovým číslem objevil podstatně větší soubor. Evidenční list z roku 1987 uváděl pouze dva nároční domy, čp. 305 a 306, spojené sloupovou kolonádou, v závěru popisu památky je však mimochodem uvedeno, že předmětem ochrany jsou i přilehlé jednodušší fasády Schodová 1–5, 2–6. Památkově chráněno od 9. února 1989.
Řadový činžovní dům, sanatorium, Sanatorium dr. Thorsche; Beckmannovo porodnické sanatorium; Hybešova nemocnice. Z toho jen: průčelí. Vilově řešený řadový dům ve stylu pozdní neorenesance ovlivněné prvky geometrické secese. Dvoupatrová budova na soklu, s devítiosým uličním průčelím a s bosovaným přízemím, prvním patrem a nárožími bočních rizalitů. V ose pravého bočního rizalitu rizalit obloukový, po jeho stranách po jedné okenní ose, levý boční rizalit jednoosý.
Činžovní dům, z toho jen: průčelí. Monumentální průčelí nárožního domu s bohatým dekorem ve stylu historizující secese. Nárožní řadový trojpodlažní dům na půdorysu zalamujícím se v tupém úhlu se středovým (nárožním) rizalitem – polygonální, převážně do hmoty domu zapuštěnou věžicí. Obě křídla jsou rozvinuta a pojednána symetricky. Samotná křídla mají rovněž vlastní mělké rizality, akcentované segmentovými štíty odsazenými oblouky, tyto jsou však v rámci křídla situovány mimo osu. Celé průčelí má rytmus okenních os 2+2+2+2+4+2+2+2+2, což však striktně platí jen pro polozapuštěný suterén a zvýšené přízemí, kde však je zároveň v jedné (vnější ose) rizalitu místo okna vstup do křídla budovy. Rytmus os je v případě rizalitů mírně rozvolněn. Po stranách rizalitu jsou potom v úrovni 2. a 3. nadzemního podlaží dvojice oken nahrazeny mělkými loggiemi s předsunutými balkony. Křídla do ulic Erbenovy a Drobného mají nízké sedlové střechy, věžicový rizalit (s atikovou podnoží nad úrovní korunní římsy) je ukončen vysokou kupolí s lucernou.
Činžovní dům - hotel Belveder. Pozdně secesní architektura se symetricky řešeným průčelím v exponované nárožní poloze. Dům na půdoryse písmene V do ul. Drobného čtyřpatrový, do stoupající ul. Erbenovy dvoupatrový se zvýšeným přízemím. Fasády do obou ulic totožně - zrcadlově řešené: osmiosé, s nepravou pásovou bosáží a bočními rizality. Nárožní průčelí čtyřosé, s osovým hlavním vstupem se schodištěm v přízemí, kordonovou římsou oddělující první patro, obdélnými dvoudílnými okny na podokenních římsách a fasádou členěnou geometrickým dekorem a polygonálními rizality po stranách. Ve druhém až čtvrtém patře levého bočního rizalitu do ul. Drobného: lodžie s vysunutým balkónem na konzolách a ohrazeným balustrádou - ve čtvrtém patře kovovým dekorativním zábradlím.
Drobného 312/48 (dříve též Erbenova 312/1)
Erbenova 2022/1a, nově též Erbenova 2022/1, (dříve též Erbenova 2022/1b)
Poznámka: S účinností od 23. 3. 2012 rozšířena ochrana z průčelí na celý dům. Památkový katalog neuvádí čp. 2022, ale uvádí čo. 1a. Památkově chráněno od 8. února 1989.
Rodinný dům - dvojdům, z toho jen: průčelí. Meziválečná architektura s prvky kubismu.
Fišova 398/2, Schodová. Patrový rodinný dům na nároží ulic tvoří polovinu dvojdomu s oboustranně polovalbovou střechou. Levá, boční fasáda (do ulice Fišovy) je o dvou okenních osách, v levé ose ve zvýšeném přízemí předstupuje kvádrový rizalit vstupu zakončený kónickou římsou a valbovou stříškou krytou bobrovkou. Pravá, čelní fasáda (do ulice Schodové) je rovněž o dvou okenních osách. Obě fasády jsou v patře v nároží doplněny trojúhelnými, vzájemně navazujícími kubistickými arkýři s kónickým dnem, prolomenými v hraně vždy širším čtyřdílným, půdorysně zalomeným oknem.
Fišova 400/4. Patrový rodinný dům s průčelím o dvou okenních osách tvoří polovinu dvojdomu s oboustranně polovalbovou střechou.
Poznámka: Památkový katalog k domu čp. 400 přiřazuje naprosto neodpovídající popis, který zřejmě patří k úplně jinému domu - skutečný popis domu čp. 400 je přidružen k popisu domu čp. 398. Památkově chráněno od 8. února 1989.
Vila Tugendhat a zahrada. Jedno z klíčových děl moderní funkcionalistické architektury, postavené podle projektu Ludwiga Mies van der Rohe z let 1929–1930. Výjimečný formálně i technologicky jedinečný architektonický počin.
Volně stojící třípodlažní vila je zasazena ve svažitém terénu a je orientována na jihozápad. V prvním podlaží (suterén) je technické zázemí. Druhé podlaží (přízemí) tvoří především hlavní obytný a společenský prostor se zimní zahradou a terasou a dále kuchyně s příslušenstvím a místnostmi pro personál. Ve třetím podlaží (patro) je hlavní vstup z ulice s průchodem na terasu, vstupní hala, pokoje rodičů, dětí a vychovatelky s příslušenstvím. Samostatně přístupný je byt šoféra s garáží a terasa.
Parkově upravená zahrada organicky navazující na vilu, vybudovaná podle projektu Markéty Roderové-Müllerové.
Poznámka: Od roku 1995 národní kulturní památka, v roce 2001 zapsána mezi světové dědictví UNESCO. Památkově chráněno od 23. března 1964.
Vila, z toho jen: průčelí. Průčelí vily aplikující četné motivy románského a renesančního tvarosloví do celkového obrazu romantického letohrádku. Honosná novorenesanční vilka z roku 1904 s arkádovou lodžií a věžičkou.
Vila Karla Kaisera, z toho jen: průčelí. Průčelí novorenesanční vily Karla Kaisera postavené Josefem Arnoldem s bohatě členěnou hmotou, s nárožní věžičkou.
Rodinný dům - dvojdům, z toho jen: průčelí. Hodnotné secesní průčelí rodinného dvojdomu. Rodinný dům s historicky cenným secesním průčelím. Nejhodnotnější příklad secesní rodinné zástavby Černých Polí z režného cihlového zdiva.
Rodinný dům, z toho jen: průčelí. Radikálně proměněná fasáda secesního domu. Podle původního evidenčního listu samostatně stojící rodinný dům, z jehož přízemní hmoty vyrůstá věžovitý rizalit z úzkými trojúhelníkovými štíty na všech stranách. Cihlové režné zdivo doplněné štukovými nadpražími oken a nárožními kvádry. V polovině 90. let 20. století byl dům zcela přestavěn, došlo k radikální hmotové změně i popření původního výrazu, pohledové cihelné zdivo bylo omítnuto spolu s novými plochami fasád.
Poznámka: Nyní na místě stojí dům čp. 2046. Památkově chráněno od 8. února 1989. Památková ochrana zrušena 8. listopadu 2013.
Rodinný dům, z toho jen: průčelí. Hodnotné secesní průčelí rodinného dvojdomu. Řadové secesní rodinné domy s užitím režného cihlového zdiva a s dekorativním dřevěným rámováním štítu.
Zemský ústav slepců, Vysoká škola zemědělská, Mendelova univerzita v Brně, z toho jen: průčelí. Hodnotné průčelí mohutné školní budovy z meziválečného období, postavené v duchu neoklasicismu.
Brněnská kavárna meziválečného období, ovlivněna zásadami purismu, raného funkcionalismu a holandského hnutí De Stijl; dílo významného brněnského architekta Josefa Kranze. Řadová dvoupatrová budova čtvercového půdorysu s hladkou, plakátovitě pojatou uliční fasádou, které je asymetricky prolamována okenními, vstupními a ventilačními otvory.
Funkcionalistická školní budova představuje vrcholné dílo architekta Mojmíra Kyselky. Z propracovaného funkčního rozvržení vnitřních prostor vychází i formální podoba stavby, projevující se elegantně řešenými fasádami s velkými okny v subtilních rámech.
Německá obecná škola, základní škola, z toho jen: průčelí. Funkcionalistická nárožní stavba dispozičně obměňující podobné projekty školních budov od téhož architekta.
Rodinný dům Karly Ošťádalové, vlastní rodinný dům Josefa Kranze. Funkcionalistický rodinný dům meziválečného období. Dílo brněnského architekta Josefa Kranze, který původně stavěl dům pro Karlu Ošťádalovou, kterou po několika letech pojal za choť. Dům je typologicky příbuzný se sousedním rodinným domem Ivy Markesové (ul. Pfegrova 50), který je však větší a členitější. Samostatně stojící jednopatrový rodinný dům kvadratického tvaru s rovnou střechou, založený na půdoryse příčně orientovaného obdélníka.