Vila Löw-Beer
Uliční průčelí vily
Základní informace
Sloh	secesní architektura
Architekti	Alexander Neumann, Rudolf Baumfeld a Norbert Schlesinger
Výstavba	Desetiletí od 1900 (1903–1904)
Poloha
Adresa	Brno-sever, Černá Pole, Česko Česko
Ulice	Drobného
Souřadnice	49°12′22″ s. š., 16°36′49″ v. d.
Další informace
Rejstříkové číslo památky	41917/7-6987 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vila Löw-Beer je secesní vila v Brně-Černých Polích postavená v letech 1903 až 1904 podle návrhu architekta Alexandra von Neumanna pro průmyslníka Moritze Fuhrmanna. Vilu obývala v letech 1913 až 1939 rodina Alfreda a Marianny Löw-Beerových, rodičů Grety Tugendhatové.^[1] Vila i zahrada vily jsou přístupné veřejnosti.

Vila se nachází na adrese Drobného 22 (dříve Sadová – Parkstrasse), na území městské části Brno-sever v katastrálním území Černá Pole na parcele č. 3326. Patří k ní i přilehlá zahrada (parc. č. 3328) a celnice - zahradní domek (parc. č. 3327). Původně k táhlému svažitému pozemku patřily i pozemky č. 3365 a 3366, na kterých se rozkládá vila Tugendhat se zahradou. Majitel nemovitosti Alfred Löw-Beer daroval v roce 1929 horní část pozemku své dceři Gretě, která si na něm společně s manželem Fritzem Tugendhatem nechala vybudovat rodinný dům – dnes světoznámou vilu Tugendhat.

Od 60. let 19. století vznikala na svazích Černých Polí nad lužáneckým parkem první vilová kolonie v Brně. Urbanistický koncept Heinricha von Ferstela začal naplňovat stavitel Josef Arnold, který v letech 1860-1863 vystavil první čtyři vily – Kaiserovu, Arnoldovu, Giskrovu a Adamčikovu vilu. Na počátku 20. století vilovou zástavbu mezi ulicemi Černopolní a Drobného doplnily činžovní domy stavitele Františka Aloise Dvořáka v ulici Antonína Slavíka, Helfertově a Schodové. V 1. polovině 20. století se Černá Pole stala díky individuální a družstevní rodinné výstavbě jednou z nejvyhledávanějších brněnských rezidenčních čtvrtí.^[2]

Vilu si nechal v roce 1903 postavit továrník Moritz Fuhrmann (1850–1910). Podle obecního věstníku pro zemské hlavní město Brno byly v jednopatrové vile čtyři byty celkem se 14 pokoji a 7 kabinety, třemi kuchyněmi, dvěma koupelnami a 6 toaletami. Krajní osy uličního průčelí budovy předstupují ve výrazných rizalitech. V pravé ose je hlavní vstup do chodby (průjezdu). Ta doplňuje třítraktovou dispozici, jejíž jádro tvoří centrální hala s horním prosvětlením. Členitějšímu zahradnímu průčelí je předloženo schodiště s terasou. Uliční i zahradní průčelí jsou vyzdobena secesním vegetabilním štukovým dekorem a ve spodní partii pásovou rustikou. Podobný dekor je užit i na stěnách a stropech v interiérech včetně truhlářských konstrukcí. Secesní rostlinné motivy jsou také na keramické dlažbě a litinovém zábradlí schodiště. Autorem projektu byl vídeňský architekt Alexander Neumann (1861-1947). Po Fuhrmannově smrti prodali v srpnu 1913 jeho dědicové vilu za 290 tisíc korun textilnímu podnikateli Alfredu Löw-Beerovi (1872-1939). Nový majitel nechal ve 30. letech dům částečně stavebně upravit (především prostor centrální schodišťové haly). Autorem úprav byl vídeňský architekt Rudolf Baumfeld (1903-1988).

Po emigraci rodiny a smrti Alfreda Löw-Beera zabavila vilu v roce 1940 německá okupační správa pro potřeby tajné státní policie (gestapa). Po roce 1945 nebyl objekt navrácen původním majitelům, nýbrž znárodněn a v roce 1954 převeden do majetku československého státu. V letech 1962-2012 zde sídlil Domov mládeže. Od roku 2001 je v majetku Jihomoravského kraje a ve správě Muzea Brněnska, příspěvkové organizace. Součástí areálu vily je i celnice - zahradní domek, což je utilitární stavba, která v minulosti sloužila skutečně jako celnice a po postavení vily jako konírna, garáž či obydlí správce vily.^[3]

Vila je od roku 1958 kulturní památkou (r. č. ÚSKP ČR 41917/7-6987).^[4]

V letech 2013 a 2014 se uskutečnila kompletní památková obnova objektu (nová střešní krytina, oprava krovů, nové rozvody – kanalizace, plyn, elektřina; nové ústřední vytápění, sanace vlhkého přízemí, opravy dveří a oken, restaurátorské práce, nová venkovní fasáda atd.). Objekt celnice byl v roce 2014 rovněž rekonstruován pro potřeby návštěvníků vily; v přízemí je umístěna kavárna Celnice a v patře komorní galerie Celnice.

Vila je pro veřejnost otevřená od ledna 2016. Návštěvníci v ní najdou expozici nazvanou "Židé na Moravě. Vila a její obyvatelé". Ta mapuje kompletní historii židovského osídlení regionu od prvních zmínek po současnost a také rodinnou historii židovské podnikatelské rodiny Löw-Beer. Kromě stálé expozice vila nabízí krátkodobé výstavy, koncerty, divadelní představení a jiné kulturní akce.

Součástí programové nabídky je imerzivní pátrací hra V kůži tajného agenta.^[5]

Účastníci hry se ocitnou v kůži bývalého agenta Secret Intelligence Service a postupně vyřeší záhadu zmizení brněnského textilního magnáta Alfreda Löw-Beera z dubna 1939. Hra vytváří komfortní a inspirativní prostředí, díky němuž jsou návštěvníci vtaženi do atmosféry a kontextu dějinných událostí spojených s životem rodiny, která v domě žila až do vypuknutí německé okupace. Hra zavede účastníky do původních půdních prostor vily, které nejsou v běžném provozu přístupné. Obohacena je autorskými audiovizualními vstupy, množstvím autentických rekvizit a graficky upravených dobových tiskovin^[6].

V roce 2021 byla hra V kůži tajného agenta oceněna porotou Gloria musaealis^[7] v kategorii Muzejní počin roku.^[8]

• 
  Pohled na vilu ze zahrady (parku)
• 
  Vstupní hala
• 
  Vstupní hala
• 
  Prosklený strop vstupní haly
• 
  Schodiště s ozdobným zábradlím
• 
  Ochoz v 1. patře
• 
  Knihovna
• 
  Jídelna
• 
  Lustr v hale
• 
  Muzeální exponát – historický vytloukací stroj na výrobu žakárových karet

• Černoušková, Dagmar. Arnoldova vila nad Lužánkami. K první vilové kolonii v Brně. In: Čermáková, Jana – Červená, Radana – Jordánková, Hana – Loskotová, Irena – Šibíčková, Jitka (eds.). A VŮBEC… Utajený sborník Mileně Flodrové k 75. narozeninám. Brno 2010, s. 394-427, 574-575.
• Černoušková, Dagmar. Genius loci svahu nad lužáneckým parkem. K první vilové kolonii v Brně. In: 67. Bulletin Moravské galerie v Brně. Brno 2011, s. 70-79.
• Černoušková, Dagmar. Löw-Beerova vila v Brně. In: Sedlák, Jan a kol. Slavné brněnské vily. Praha 2006, s. 27-28.
• Svobodová, Petra – Hanák, Jaromír. Historie a současnost vily Löw-Beer v Brně. In: Sborník Muzea Brněnska 2014. Brno 2014, s. 125-140.

• Vila Ernsta Löw-Beera (Brno-Pisárky)
• Löw-Beerovy vily ve Svitávce
• Vila Löw-Beer (Půlpecen)
• Vila Tugendhat

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Vila Löw-Beer na Wikimedia Commons
• Oficiální stránky
• Vila Löw-Beer v Encyklopedii dějin města Brna
• FAJKUSOVÁ, Anna. U Löw-Beerů pozvou do křesla z Tugendhat. Brněnský deník [online]. 2014-08-09 [cit. 2015-01-12]. Dostupné online.
• OBRAZEM: Slavná Löw-Beerova vila září novotou. Česká televize [online]. 2015-01-06 [cit. 2015-01-12]. Dostupné online. Archivováno 15. 1. 2015 na Wayback Machine.
• Vila Löw-Beer – Toulavá kamera [online]. Česká televize, 2016-03-13 [cit. 2019-05-09]. Dostupné online.