Seznam kostelů v Plzni

Seznam kostelů v Plzni zahrnuje nejen římskokatolické kostely, ale i kostely nebo modlitebny dalších církví či církevních společenství v Plzni včetně sborových domů a staveb zaniklých. Plzeňské synagogy jsou uvedeny v samostatném seznamu. Zamýšlené, avšak nezrealizované kostely jsou uvedeny v závěru rovněž jako samostatný seznam.

Historie vzniku kostelů v Plzni

Vznik kostelů na časové ose
Detail klenby katedrály sv. Bartoloměje
Nejstarší kostel v Plzni

Za nejstarší kostel v katastru dnešní Plzně je bezesporu považován kostel svatého Jiří v Doubravce. Jeho vznik je spojován s tzv. Svatovojtěšskou legendou a lety 992–993. Pravděpodobnější vznik kostela je však datován spíše na konec 12. století.[1][2] Druhým nejstarším kostelem v Plzni[2][3] je kostel Všech svatých, který náležel k zaniklé obci Malice a vznikl již před založením města Plzně, tedy před rokem 1295. Krátce po založení Plzně, tehdy Nové Plzně, je započato i budování dnešní katedrály svatého Bartoloměje na centrálním náměstí.[4] V roce 1320 byl na pražském nebo též špitálském předměstí založen dnes již bývalý špitál se stejnojmenným kostelem svaté Máří Magdalény.[5] Do roku 1336 datována první písemná zmínka o františkánském klášteru v Plzni i o kostelu Nanebevzetí Panny Marie,[6] z něhož tou dobou již bylo postaveno presbyterium a pokračovala stavba lodě. K dostavbě kostela došlo v roce 1350.[7] Na místě původní patrně románské sakrální stavby, jejíž pozůstatky jsou snad ve zdivu současného kostela obsaženy,[8] byl vybudován kostel svatého Petra a Pavla v Liticích. První písemná zmínka o něm pochází z roku 1352.[9] Dalším kostelem, jehož přesná doba vzniku není známa, je kostel svatého Jiří v Malesicích. Roku 1384 je však zmiňován již jako farní. Naopak poměrně dobře známá je historie založení kostela svatého Mikuláše, který dal postavit v roce 1406 plzeňský měšťan malíř Vít.[10] Dokončen byl roku 1410.[11] Pravděpodobně v roce 1446 bylo započato s výstavbou dnes již zaniklého kostela[12] v areálu dominikánského kláštera.[13] Trochou nejasností je opředen bývalý kostel svatého Rocha, který je někdy ztotožňován s kaplí či kostelíkem sv. Fabiána a Šebestiána a sv. Anny z roku 1599.[14] V letech 1712 až 1735 byl Jakubem Augustonem[15] vystavěn barokní kostel svaté Anny jako součást tehdejšího kláštera dominikánek. Opět nejistou dobu založení má i kostel Nejsvětějšího Jména Ježíš, zvaný „U Ježíška“. Jisté však je, že roku 1745 až 1746 došlo k první zdokumentované přestavbě již stávajícího objektu.[16] Vznik dalších staveb je datován již na přelom 19. a 20. a především počátek 20. století. 8. září 1896 je otevřen kostel Sboru Karla Farského, 22. října 1911 jako součást kláštera redemptoristů kostel svatého Jana Nepomuckého,[17] 7. října 1906 byl slavnostně svěcen kostel svatého Martina a Prokopa v Lobzích[18] a 30. října 1913[19][20] opět jako součást kláštera, tentokrát nově postaveného kláštera dominikánů na Jiráskově náměstí, kostel Panny Marie Růžencové. Další stavbou otevřenou veřejnosti byl 6. července 1925 Husův chrám,[21] o rok později 28. října 1926 byl položen základní kámen modlitebny Sboru Maranatha[22] a 29. listopadu 1936[23] byl otevřen kostel Korandova sboru na dnešním Anglickém nábřeží.[24] Mezi novodobé svatostánky se pak řadí například kostel Sboru Kristova Kříže na Mikulášském náměstí vysvěcený 11. září 1994,[25] modlitebna Sboru Evangelické církve metodistické Plzeň 1 - Lochotín otevřená 18. prosince 1999,[26] Sál Království vysvěcený dne 23. září 1994[27] i Kulturní, volnočasové a křesťanské centrum Adventistů sedmého dne otevřené v září 2010.[28] Bez zajímavosti jistě není ani vznik buddhistických center.

Seznam kostelů v Plzni

Foto Název Umístění Uživatel
Katedrála svatého Bartoloměje náměstí Republiky Římskokatolická církev
Kostel svatého Jiří Plzeň-Doubravka Římskokatolická církev
Kostel svatého Petra a Pavla Plzeň-Litice Římskokatolická církev
Kostel Všech svatých Plzeň-Roudná Římskokatolická církev
Kostel svatého Jana Nepomuckého Chodské náměstí Římskokatolická církev
Kostel Panny Marie Růžencové Jiráskovo náměstí Římskokatolická církev
Kostel svatého Martina a Prokopa Revoluční ulice Římskokatolická církev
Kostel Nanebevzetí Panny Marie Františkánská ulice Římskokatolická církev
Kostel Nejsvětějšího Jména Ježíš („U Ježíška“) Plzeň Město Plzeň
Kostel svatého Jiří Plzeň-Malesice Římskokatolická církev
Kostel svaté Anny Bezručova ulice Pravoslavná církev
Kostel svatého Mikuláše Mikulášské náměstí Řeckokatolická církev
Sbor Karla Farského Husova ulice Církev československá husitská
Sbor Kristova kříže Mikulášské náměstí Církev československá husitská
Kostel Korandova sboru Anglické nábřeží Českobratrská církev evangelická
Kostel Husův chrám Němejcova ulice Českobratrská církev evangelická
Modlitebna Sboru Maranatha Husova ulice Evangelická církev metodistická
Modlitebna Sboru ECM Plzeň 1 - Lochotín Bolevecká náves Evangelická církev metodistická
Modlitebna sboru Církve bratrské (Plzeň) Doudlevecká ulice Církev bratrská
Modlitebna Obce unitářů v Plzni Tomanova ulice Náboženská společnost českých unitářů
Sborový dům U Svépomoci Církev Ježíše Krista Svatých posledních dnů
Kulturní, volnočasové a křesťanské centrum Malesická ulice Adventisté sedmého dne
Klubové centrum Koterovská ulice Adventisté sedmého dne
Sál království Hrádecká ulice Svědkové Jehovovi
Buddhistická svatyně Francouzská ulice
Centrum buddhismu Diamantové cesty Františkánská ulice

Zaniklé kostely

Kostel sv. Máří Magdalény zanikl za vlády Josefa II. kolem roku 1789 stejně tak jako kostel sv. Rocha,[29] který byl postupem času přestavěn na obytný dům, v jehož zdivu jsou dodnes zachovány fragmenty této svatyně.[30] Při postupné demolici areálu dominikánského kláštera zanikl i kostel sv. Markéty.[31] Na jeho místě vznikl nový justiční palác.

Foto Název Umístění Poznámka
Kostel svaté Máří Magdalény Pražská ulice
Kostel svatého Rocha ulice U sv. Rocha Někdy uváděn jako kostel sv. Fabiána, Šebestiána a Anny[32]
Kostel svaté Markéty Veleslavínova ulice V areálu bývalého dominikánského kláštera v Plzni

Synagogy

Interiér Velké synagogy

Nejstarší synagoga se nacházela patrně nejpozději od roku 1409[33] v severozápadní části středověké Plzně, kde se rozkládala židovská čtvrť, zhruba v místech dnešní hlavní pošty v Solní, tehdejší Židovské ulici. V roce 1504[34] dochází vykázání Židů z Plzně, ovšem synagoga přesto fungovala až do roku 1533,[34] kdy zaniká s celou komunitou. Po roce 1848 je židovské komunitě opět umožněno usazovat se v Plzni.[35] Rostoucí počet jejích členů vedl v letech 1858[36] až 1859 ke vzniku tzv. Staré synagogy,[35] a když kapacita přestala postačovat, v roce 1875[37] vzniká v jejím těsném sousedství tzv. Pomocná synagoga. Konečně v letech 1888 až 1892 byla v Plzni postavena Velká synagoga,[38] která svojí velikostí patří k největším na světě (druhá v Evropě, třetí na světě).[39]

Foto Název Umístění Poznámka
Středověká synagoga Solní ulice zaniklá
Stará synagoga Smetanovy sady
Pomocná synagoga Smetanovy sady
Velká synagoga Sady Pětatřicátníků

Nezrealizované kostely

Potřeba výstavby nových kostelů v Plzni vyvstala především v satelitních obcích připojených k Plzni. První takovou jsou Skvrňany, kde záměr stavby kostela svatého Antonína Paduánského pocházející již z roku 1931 došel nejdále, neboť byla realizována jeho suterénní část. Stavba byla v roce 1944 přerušena a již nebyla obnovena.[40] Dalším záměrem byla výstavba kostela svatého Václava v Doudlevcích. Zde však kvůli 2. světové válce nebylo se stavbou ani započato.[41] Nejrozsáhlejším záměrem byla stavba kostela v Bolevci, jenž měl být součástí zamýšleného areálu ženského kláštera. Kostel měl nést název Farní chrám Panny Marie, Královny České země a svatých patronů českých. I zde záměr přerušila nejprve 2. světová válka a poté celospolečenské změny.[42]

Foto Název Umístění Poznámka
Kostel svatého Antonína Paduánského Plzeň-Skvrňany Realizován pouze fragment stavby
Kostel svatého Václava Plzeň-Doudlevce
Farní chrám Panny Marie, královny České země a svatých patronů českých Plzeň-Bolevec

Odkazy

Reference

  1. ↑ Havlic, s. 53 a násl.
  2. ↑ a b Bělohlávek, s. 31–32
  3. ↑ Rožmberský, s. 3–4
  4. ↑ První dochovaná zmínka o kostelu je však až z roku 1307 viz Bělohlávek, s. 45, Martinovský s. 21
  5. ↑ Kostel je též někdy uváděn jako kaple. Martinovský (s. 21) uvádí jako rok svěcení 1321. Bělohlávek (s. 63) uvádí jako rok založení špitálu 1322 a vznik kostelíka v první polovině 14. století.
  6. ↑ Budilová, s. 12
  7. ↑ Bělohlávek s.64
  8. ↑ Soukup, s. 19
  9. ↑ Bělohlávek, Plzeňská předměstí
  10. ↑ Bělohlávek, s. 43
  11. ↑ Mazný, s. 17
  12. ↑ Poslední zbytky kostela byly zlikvidovány v roce 1802 - Martinovský, s. 110
  13. ↑ Martinovský, s.34
  14. ↑ Bělohlávek, s. 140, 174; rok vzniku je tamtéž udáván i v roce 1598
  15. ↑ Bělohlávek, s. 284
  16. ↑ Hausner
  17. ↑ Teťhal, s. 17–23
  18. ↑ Kostel sv. Martina a Prokopa…, s. 11
  19. ↑ Čepelák, s. 198
  20. ↑ Web Kostel Panny Marie Růžencové…
  21. ↑ Kumpera, s.6
  22. ↑ Dle informační tabule v modlitebně
  23. ↑ Korandův sbor…, s. 4
  24. ↑ Kolaudován byl až v lednu 1937
  25. ↑ Martinovský, s. 552
  26. ↑ Web Plzeň 1 - Lochotín…
  27. ↑ Martinovský,s. 552
  28. ↑ Budova KVK …
  29. ↑ Bělohlávek, s. 274
  30. ↑ Web Kostel svatého Rocha…
  31. ↑ Věž byla zbourána v roce 1793 (Martinovský, s.109), loď v roce 1802 (Martinovský, s. 110).
  32. ↑ Bělohlávek, s. 140, 174
  33. ↑ Koláčná, s. 17
  34. ↑ a b Špirková, s. 12
  35. ↑ a b Špirková, s.18
  36. ↑ Základní kámen však byl položen již 17. června 1857 – Hruška, s. 569.
  37. ↑ Špirková, s.46
  38. ↑ Špirková, s. 46
  39. ↑ Večeřová, s. 121–122.
  40. ↑ Růžička, s. 75–77
  41. ↑ Růžička, s. 78–79
  42. ↑ Růžička, s. 80–82.

Literatura

  • BĚLOHLÁVEK, Miloslav. Plzeňská předměstí. Vyd. 1. Plzeň: Nava, 1997, 134 p. ISBN 80-721-1003-9.
  • BĚLOHLÁVEK, Miloslav, Jaromír KOVÁŘ, Miloslav ŠVÁB a Adolf ZEMAN. Dějiny Plzně I: Od počátků do roku 1788. Plzeň: Západočeské nakladatelství v Plzni, 1965. ISBN nepřiděleno.
  • ČEPELÁK, Václav, Miloslav BĚLOHLÁVEK, Jaromír KOVÁŘ, Václav KUCHYNKA, Václav SPĚVÁČEK, Milada SUCHÁ, Antonín ŠPELDA, Zdeněk UNGERMAN a Václav VODÁK. Dějiny Plzně II: Od roku 1788 do roku 1918. Plzeň: Západočeské nakladatelství v Plzni, 1967. ISBN nepřiděleno.
  • HAJŠMAN, Jan. Panský dvůr a kostel sv. Jiří v Plzni-Doubravce. Vyd. 1. Plzeň: Petr Mikota, 2007, 68 s. Zapomenuté hrady, tvrze a místa (Petr Mikota). ISBN 978-80-86596-94-5.
  • HAUSNER, Tomáš. O Kostelíku. In: Společenství vlastníků jednotek U Ježíška [online]. 2008–2009 [cit. 2012-11-25]. Dostupné z: http://www.ujeziska.cz/index.php?option=com_content&task=category&sectionid=7&id=34&Itemid=48 Archivováno 4. 3. 2016 na Wayback Machine.
  • HAVLIC, Vladimír. Milénium kostela svatého Jiří Doubravce v Plzni: 92 - 1992. Plzeň: Magistrát, 192.
  • HRUŠKA, Martin a Julius KORÁB. Kniha pamětní král. krajského města Plzně od roku 775 až 1870. Plzeň: Nákladem Dědiců Hruškových, 1883. ISBN nepřiděleno.
  • KOLÁČNÁ, Jana. Židé a město Plzeň v raném novověku. Olomouc, 2008. Dostupné z: http://theses.cz/id/uw84gl/33610-177145193.doc. Magisterská diplomová práce. Univerzita Palackého v Olomouci, Filozofická fakulta, Katedra historie. Vedoucí práce Mgr. Radmila Pavlíčková, Ph. D.
  • KUMPERA, Jan. Husův chrám v Plzni. Plzeň: Západní sbor Československé církve evangelické, 2005. ISBN nepřiděleno.
  • DOUŠA, Jaroslav; MARTINOVSKÝ, Ivan, et al. Dějiny Plzně v datech : od prvních stop osídlení až po současnost. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2004. 788 s. (Dějiny českých měst). ISBN 80-7106-723-7. 
  • MAZNÝ, Petr, Vladislav KRÁTKÝ a David RŮŽIČKA. 100 zajímavostí ze staré Plzně III. Vyd. 1. V Plzni: Starý most, 2009, 127 s. ISBN 978-80-87338-02-5.
  • NOVÁ, Vladimíra. Tajemný roudenský Slavín. In: Roudná: Informační zpravodaj občanských sdružení a obyvatel čtvrti Plzeň-Roudná [online]. 29.1.2006 [cit. 2012-12-01]. Dostupné z: http://roudna.unas.cz/view.php?cisloclanku=2006012903
  • RŮŽIČKA, David. Plzeňská tajemství. Plzeň: NAVA, 2009, 116 p. ISBN 978-807-2113-323.
  • ROŽMBERSKÝ, Petr. Kunčin hrádek a kostel Všech svatých v Plzni. Plzeň: Nadace České hrady, 1996. Zapomenuté hrady, tvrze a místa, 9. ISBN 80-238-4707-4.
  • ŘÍMSKOKATOLICKÁ FARNOST PLZEŇ-LOBZY. Kostel sv. Martina a Prokopa: 1906–2006. Plzeň: Římskokatolická farnost Plzeň-Lobzy, 2006. ISBN nepřiděleno.
  • SOUKUP, Jan. Živé kameny litického kostela. Plzeň: Občanské sdružení Přátelé Koinonie, 2010, 63 s. ISBN 978-80-254-9114-0.
  • ŠPIRKOVÁ, Věra. Židovská komunita v Plzni. V Domažlicích: Nakl. Českého lesa, 2000, 119 p. ISBN 80-861-2514-9.
  • TEŤHAL, Vladimír. Dům Boží a brána nebe. Plzeň: Římskokatolická farnost sv. Jana Nepomuckého, Plzeň-Bory, 2011. ISBN nepřiděleno.
  • VEČEŘOVÁ, Petra. Židovské památky v Čechách, na Moravě, ve Slezsku. 1. vyd. Praha: Olympia, 2009, 293 s., [24] s. barev. obr. příl. Navštivte--. ISBN 978-80-7376-142-4.
  • Františkáni v Plzni: 1293–2010. Editor Pavla Budilová. Plzeň: Římskokatolická farnost Plzeň-Severní předměstí, 2011, 141 s. ISBN 978-80-254-8800-3.
  • Korandův sbor 1936–2006: Sborník k 70. letům otevření kostela. Plzeň: Korandův sbor, Farní sbor Českobratrské církve evangelické v Plzni, 2006. ISBN Nepřiděleno.
  • Budova. In: KVK Centrum: Kulturní, volnočasové a křesťanské centrum [online]. 2012 [cit. 2012-12-30]. Dostupné z: http://www.kvkcentrum.cz/budova/
  • Kostel Panny Marie Růžencové a dominikánský klášter v Plzni. In: Klášter dominikánů v Plzni: Římskokatolická farnost Plzeň-Slovany [online]. 2012 [cit. 2012-12-09]. Dostupné z: https://web.archive.org/web/20080509043921/http://plzen.op.cz/PMR_hist.htm
  • Kostel Svatého Rocha – dnešní herna a bar. In: Roudná: Informační zpravodaj občanských sdružení a obyvatel čtvrti Plzeň-Roudná [online]. 26.3.2006 [cit. 2012-12-30]. Dostupné z: http://roudna.unas.cz/view.php?cisloclanku=2006032601
  • Plzeň 1 – Lochotín. In: Evangelická církev metodistická v České republice [online] [cit. 2012-12-30]. Dostupné z: https://web.archive.org/web/20161221090500/http://www.umc.cz/farnosti/plzen-1-lochotin/

Související články

Externí odkazy