Seznam kostelů v Plzni zahrnuje nejen římskokatolické kostely, ale i kostely nebo modlitebny dalších církví či církevních společenství v Plzni včetně sborových domů a staveb zaniklých. Plzeňské synagogy jsou uvedeny v samostatném seznamu. Zamýšlené, avšak nezrealizované kostely jsou uvedeny v závěru rovněž jako samostatný seznam.
Nejstarší synagoga se nacházela patrně nejpozději od roku 1409[33] v severozápadní části středověkéPlzně, kde se rozkládala židovská čtvrť, zhruba v místech dnešní hlavní pošty v Solní, tehdejší Židovské ulici. V roce 1504[34] dochází vykázání Židů z Plzně, ovšem synagoga přesto fungovala až do roku 1533,[34] kdy zaniká s celou komunitou.
Po roce 1848 je židovské komunitě opět umožněno usazovat se v Plzni.[35] Rostoucí počet jejích členů vedl v letech 1858[36] až 1859 ke vzniku tzv. Staré synagogy,[35] a když kapacita přestala postačovat, v roce 1875[37] vzniká v jejím těsném sousedství tzv. Pomocná synagoga. Konečně v letech 1888 až 1892 byla v Plzni postavena Velká synagoga,[38] která svojí velikostí patří k největším na světě (druhá v Evropě, třetí na světě).[39]
Potřeba výstavby nových kostelů v Plzni vyvstala především v satelitních obcích připojených k Plzni. První takovou jsou Skvrňany, kde záměr stavby kostela svatého Antonína Paduánského pocházející již z roku 1931 došel nejdále, neboť byla realizována jeho suterénní část. Stavba byla v roce 1944 přerušena a již nebyla obnovena.[40] Dalším záměrem byla výstavba kostela svatého Václava v Doudlevcích. Zde však kvůli 2. světové válce nebylo se stavbou ani započato.[41] Nejrozsáhlejším záměrem byla stavba kostela v Bolevci, jenž měl být součástí zamýšleného areálu ženského kláštera. Kostel měl nést název Farní chrám Panny Marie, Královny České země a svatých patronů českých. I zde záměr přerušila nejprve 2. světová válka a poté celospolečenské změny.[42]
Foto
Název
Umístění
Poznámka
Kostel svatého Antonína Paduánského
Plzeň-Skvrňany
Realizován pouze fragment stavby
Kostel svatého Václava
Plzeň-Doudlevce
Farní chrám Panny Marie, královny České země a svatých patronů českých
↑První dochovaná zmínka o kostelu je však až z roku 1307 viz Bělohlávek, s. 45, Martinovský s. 21
↑Kostel je též někdy uváděn jako kaple. Martinovský (s. 21) uvádí jako rok svěcení 1321. Bělohlávek (s. 63) uvádí jako rok založení špitálu 1322 a vznik kostelíka v první polovině 14. století.
BĚLOHLÁVEK, Miloslav, Jaromír KOVÁŘ, Miloslav ŠVÁB a Adolf ZEMAN. Dějiny Plzně I: Od počátků do roku 1788. Plzeň: Západočeské nakladatelství v Plzni, 1965. ISBN nepřiděleno.
ČEPELÁK, Václav, Miloslav BĚLOHLÁVEK, Jaromír KOVÁŘ, Václav KUCHYNKA, Václav SPĚVÁČEK, Milada SUCHÁ, Antonín ŠPELDA, Zdeněk UNGERMAN a Václav VODÁK. Dějiny Plzně II: Od roku 1788 do roku 1918. Plzeň: Západočeské nakladatelství v Plzni, 1967. ISBN nepřiděleno.
HAJŠMAN, Jan. Panský dvůr a kostel sv. Jiří v Plzni-Doubravce. Vyd. 1. Plzeň: Petr Mikota, 2007, 68 s. Zapomenuté hrady, tvrze a místa (Petr Mikota). ISBN978-80-86596-94-5.
HAVLIC, Vladimír. Milénium kostela svatého Jiří Doubravce v Plzni: 92 - 1992. Plzeň: Magistrát, 192.
HRUŠKA, Martin a Julius KORÁB. Kniha pamětní král. krajského města Plzně od roku 775 až 1870. Plzeň: Nákladem Dědiců Hruškových, 1883. ISBN nepřiděleno.
KOLÁČNÁ, Jana. Židé a město Plzeň v raném novověku. Olomouc, 2008. Dostupné z: http://theses.cz/id/uw84gl/33610-177145193.doc. Magisterská diplomová práce. Univerzita Palackého v Olomouci, Filozofická fakulta, Katedra historie. Vedoucí práce Mgr. Radmila Pavlíčková, Ph. D.
KUMPERA, Jan. Husův chrám v Plzni. Plzeň: Západní sbor Československé církve evangelické, 2005. ISBN nepřiděleno.
DOUŠA, Jaroslav; MARTINOVSKÝ, Ivan, et al. Dějiny Plzně v datech : od prvních stop osídlení až po současnost. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2004. 788 s. (Dějiny českých měst). ISBN80-7106-723-7.
MAZNÝ, Petr, Vladislav KRÁTKÝ a David RŮŽIČKA. 100 zajímavostí ze staré Plzně III. Vyd. 1. V Plzni: Starý most, 2009, 127 s. ISBN978-80-87338-02-5.
NOVÁ, Vladimíra. Tajemný roudenský Slavín. In: Roudná: Informační zpravodaj občanských sdružení a obyvatel čtvrti Plzeň-Roudná [online]. 29.1.2006 [cit. 2012-12-01]. Dostupné z: http://roudna.unas.cz/view.php?cisloclanku=2006012903
RŮŽIČKA, David. Plzeňská tajemství. Plzeň: NAVA, 2009, 116 p. ISBN978-807-2113-323.
ROŽMBERSKÝ, Petr. Kunčin hrádek a kostel Všech svatých v Plzni. Plzeň: Nadace České hrady, 1996. Zapomenuté hrady, tvrze a místa, 9. ISBN80-238-4707-4.
ŘÍMSKOKATOLICKÁ FARNOST PLZEŇ-LOBZY. Kostel sv. Martina a Prokopa: 1906–2006. Plzeň: Římskokatolická farnost Plzeň-Lobzy, 2006. ISBN nepřiděleno.
SOUKUP, Jan. Živé kameny litického kostela. Plzeň: Občanské sdružení Přátelé Koinonie, 2010, 63 s. ISBN978-80-254-9114-0.
ŠPIRKOVÁ, Věra. Židovská komunita v Plzni. V Domažlicích: Nakl. Českého lesa, 2000, 119 p. ISBN80-861-2514-9.
TEŤHAL, Vladimír. Dům Boží a brána nebe. Plzeň: Římskokatolická farnost sv. Jana Nepomuckého, Plzeň-Bory, 2011. ISBN nepřiděleno.
VEČEŘOVÁ, Petra. Židovské památky v Čechách, na Moravě, ve Slezsku. 1. vyd. Praha: Olympia, 2009, 293 s., [24] s. barev. obr. příl. Navštivte--. ISBN978-80-7376-142-4.
Františkáni v Plzni: 1293–2010. Editor Pavla Budilová. Plzeň: Římskokatolická farnost Plzeň-Severní předměstí, 2011, 141 s. ISBN978-80-254-8800-3.
Korandův sbor 1936–2006: Sborník k 70. letům otevření kostela. Plzeň: Korandův sbor, Farní sbor Českobratrské církve evangelické v Plzni, 2006. ISBN Nepřiděleno.
Budova. In: KVK Centrum: Kulturní, volnočasové a křesťanské centrum [online]. 2012 [cit. 2012-12-30]. Dostupné z: http://www.kvkcentrum.cz/budova/
Kostel Svatého Rocha – dnešní herna a bar. In: Roudná: Informační zpravodaj občanských sdružení a obyvatel čtvrti Plzeň-Roudná [online]. 26.3.2006 [cit. 2012-12-30]. Dostupné z: http://roudna.unas.cz/view.php?cisloclanku=2006032601