Seznam dědiců dánského trůnu uvádí osoby, které byly v daném časovém období považovány za dědice trůnu Dánského království v případě abdikace nebo smrti úřadujícího panovníka. Seznam začíná rokem 1665, kdy byla Královským výnosem uzákoněna primogenitura následnictví v mužské linii. Později se dědické právo změnilo v letech 1852, 1953 a 2009.
Dědicové, kteří se skutečně stali dánským panovníkem, jsou uvedeni tučně.
Oldenburkové, absolutní monarchie 1665–1863
Frederik III. přijal polosalické následnické právo.
Dědic
|
Status
|
Vztah k panovníkovi
|
Stal/a se dědicem/dědičkou
|
Přestal/a být dědicem/dědičkou
|
Další v následnictví vztah k dědici, data
|
Panovník
|
Datum
|
Důvod
|
Datum
|
Důvod
|
Kristián
|
zjevný dědic
|
syn
|
14. listopadu 1665
|
založena dědičná posloupnost
|
9. února 1670
|
stal se králem
|
Jiří bratr
|
Frederik III.
|
Jiří
|
předpokládaný dědic
|
bratr
|
9. února 1670
|
bratr se stal králem
|
11. října 1671
|
králi se narodil syn
|
Anna Žofie sestra
|
Kristián V.
|
Frederik
|
zjevný dědic
|
syn
|
11. října 1671
|
narozen
|
25. srpna 1699
|
stal se králem
|
Jiří strýc (1671–1672, 1673–1675)
|
Kristián Vilém bratr (1672–1673)
|
Kristián bratr (1675–1695)
|
Karel bratr (1695–1697, 1698–1699)
|
Kristián syn (1697–1698)
|
Karel
|
předpokládaný dědic
|
bratr
|
25. srpna 1699
|
bratr se stal králem
|
10. prosince 1699
|
králi se narodil syn
|
Vilém bratr
|
Frederik IV.
|
Kristián
|
zjevný dědic
|
syn
|
10. prosince 1699
|
narozen
|
12. října 1730
|
stal se králem
|
Karel strýc (1699–1701, 1702–1703, 1704–1723)
|
Frederik bratr (1701–1702)
|
Jiří bratr (1703–1704)
|
Frederik syn (1723–1730)
|
Frederik
|
zjevný dědic
|
syn
|
12. října 1730
|
otec se stal králem
|
6. srpna 1746
|
stal se králem
|
Luisa sestra (1730–1735)
|
Kristián VI.
|
Kristián syn (1745–1746)
|
Kristián
|
zjevný dědic
|
syn
|
6. srpna 1746
|
otec se stal králem
|
3. června 1747
|
zemřel
|
Žofie Magdalena sestra
|
Frederik V.
|
Žofie Magdalena
|
předpokládaná dědička
|
dcera
|
3. června 1747
|
bratr zemřel
|
29. ledna 1749
|
králi se narodil syn
|
Vilemína Karolína sestra
|
Kristián
|
zjevný dědic
|
syn
|
29. ledna 1749
|
narozen
|
14. ledna 1766
|
stal se králem
|
Žofie Magdalena sestra (1749–1753)
|
Frederik bratr (1753–1766)
|
Frederik
|
předpokládaný dědic
|
bratr
|
14. ledna 1766
|
bratr se stal králem
|
28. ledna 1768
|
králi se narodil syn
|
Žofie Magdalena sestra
|
Kristián VII.
|
Frederik
|
zjevný dědic
|
syn
|
28. ledna 1768
|
narozen
|
13. března 1808
|
stal se králem
|
Frederik strýc (1768–1805)
|
Kristián bratranec (1805–1808)
|
Kristián
|
předpokládaný dědic
|
bratranec
|
13. března 1808
|
bratranec se stal králem
|
3. prosince 1839
|
stal se králem
|
Ferdinand bratr (1808)
|
Frederik VI.
|
Frederik syn (1808–1839)
|
Frederik
|
zjevný dědic
|
syn
|
3. prosince 1839
|
otec se stal králem
|
20. ledna 1848
|
stal se králem
|
Ferdinand strýc
|
Kristián VIII.
|
Ferdinand
|
předpokládaný dědic
|
strýc
|
20. ledna 1848
|
synovec se stal králem
|
29. června 1863
|
zemřel
|
sporný, nakonec:
|
Frederik VII.
|
Kristián syn sestřenice (1852–1863 zákonem)
|
Kristián
|
předpokládaný dědic
|
bratranec z druhého kolene
|
29. června 1863
|
dědic zemřel
|
15. listopadu 1863
|
stal se králem
|
Frederik syn
|
Glücksburkové
Vzhledem k tomu, že Frederik VII. i jeho strýc Ferdinand byli bezdětní, byla v roce 1852 přijata legislativa, která dánský trůn udělila Kristiánovi Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Glücksburskému, pravnukovi Fridricha V. Polosalické právo se používalo až do roku 1953, kdy byla přijata mužská primogenitura. To trvalo až do roku 2009, kdy byla zavedena absolutní primogenitura.
Dědic
|
Status
|
Vztah k panovníkovi
|
Stal/a se dědicem/dědičkou
|
Přestal/a být dědicem/dědičkou
|
Další v následnictví vztah k dědici, data
|
Panovník
|
Datum
|
Důvod
|
Datum
|
Důvod
|
Frederik
|
zjevný dědic
|
syn
|
16. listopadu 1863
|
otec se stal králem
|
29. ledna 1906
|
stal se králem
|
Valdemar[pozn. 1] bratr (1863–1870)
|
Kristián IX.
|
Kristián syn (1870–1906)
|
Kristián
|
zjevný dědic
|
syn
|
29. ledna 1906
|
otec se stal králem
|
14. května 1912
|
stal se králem
|
Frederik syn
|
Frederik VIII.
|
Frederik
|
zjevný dědic
|
syn
|
14. května 1912
|
otec se stal králem
|
20. dubna 1947
|
stal se králem
|
Knut bratr
|
Kristián X.
|
Knut
|
předpokládaný dědic
|
bratr
|
20. dubna 1947
|
bratr se stal králem
|
5. června 1953
|
změnila se ústava a dědické právo
|
Ingolf syn
|
Frederik IX.
|
Markéta
|
předpokládaná dědička
|
daughter
|
5. června 1953
|
změnila se ústava a dědické právo
|
14. ledna 1972
|
stala se královnou
|
Benedikta sestra (1953–1968)
|
Frederik syn (1968–1972)
|
Frederik
|
zjevný dědic
|
syn
|
14. ledna 1972
|
matka se stala královnou
|
14. ledna 2024
|
matka abdikovala, stal se králem
|
Joachim bratr (1972–2005)
|
Markéta II.
|
Kristián syn (2005–2024)
|
Christian
|
zjevný dědic
|
syn
|
14. ledna 2024
|
otec se stal králem
|
současný dědic
|
Isabella sestra (2024–dosud)
|
Frederik X.
|
Odkazy
Poznámky
Reference
V tomto článku byly použity překlady textů z článků List of heirs to the Danish throne na anglické Wikipedii a Lista de herdeiros ao trono dinamarquês na portugalské Wikipedii.