Seznam budov na Senovážném náměstí v Praze je přehled 35 budov na náměstí, které v roce 1348 jako Senný trh založil římský a český král Karel IV. spolu s Koňským a Dobytčím trhem na Novém Městě Pražském.

Nejstarší budovou je kostel sv. Jindřicha a Kunhuty. Ze středověku pochází také Jindřišská věž. Ostatní budovy jsou mnohem mladší. Fasádu ve stylu historismu (pozdní klasicismus, novorenesance) z druhé poloviny 19. století má patnáct domů (č. o. 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 13, 17, 18, 19, 20, 30), to znamená, že tento styl převládá. Secesní průčelí z počátku 20. století mají 3 domy (č. o. 10, 11, 12). Architekturu z období před 1. světovou válkou ve stylu moderny a novoklasicismu s prvky geometrické secese mají čtyři domy (č. o. 14, 26, 28, 31–33). Fasádu upravenou ve 20. letech 20. století ve stylu novoklasicismu a purismu má 6 domů (č. o. 15, 16, 21, 23, 24, 29) a ve stylu novoklasicismu a rondokubismu tři domy (č. o. 22, 25, 27).

Převládají nájemní (činžovní) domy, některé budovy byly značně upraveny, takže nechybí kancelářské prostory. Překvapivý může být počet peněžních ústavů a jím blízkých institucí – Hypoteční banka (č. o. 13), Ústřední svaz českých nemocenských pokladen (č. o 22), Pojišťovací banka Slavia (č. o 23), Pivovarská banka (č. o. 25), Agrární banka (č. o. 26), Plodinová burza (č. o. 30) a Pojišťovací (Asekurační) spolek průmyslu cukrovarnického (č. 31–33).

Při stavbě objektů na Senovážném náměstí se několikrát uplatnili architekti a stavitelé Josef Blecha starší (1841–1900), Matěj Blecha (1861–1919), Emil Králíček (1877–1930), Alfred Kirpal (1832–1897) a Josef Zasche (1871–1957).

Budovy na severní straně jsou vyznačeny zeleně, na jižní žlutě, na západní červeně. Budovy uprostřed jsou bez barevného vyznačení.

Budovy na Senovážném náměstí v Praze, jejich převládající styl na průčelí
Číslo orientační	Číslo popisné	Fotografie	Současný nebo vžitý název (položka na wikidatech)	Období výstavby nebo poslední výrazné přestavby	Převládající architektonický styl	Architekt	Památková evidence	Poznámky
			Kostel svatého Jindřicha a Kunhuty (Q1742709)	2. polovina 14. století	gotika		39829/1-1050 (PkMIS)
			Jindřišská zvonice (Q1599796)	1472–1476,[1] regotizace 1879[1]	pozdní gotika	regotizace Josef Mocker[1]	39829/1-1050 (PkMIS)
1	995		Nárožní nájemní dům	1889;[2] nástavba 1923[2]	novorenesance	Josef Blecha st.;[2] nástavba Max Spielmann[2]		Probační a mediační služba
2	994		Elbogenův palác (nájemní dům U Slavíčků)	1873–1874[3][4]	novorenesance[3]	Alex Linsbauer[5][4] (stavitel Alfred Kirpal)[4][3]		Výbor dobré vůle – Nadace Olgy Havlové
3	993		Nájemní dům U Bílého koníka	1891–1892;[6] nástavba 1921[6] nebo 1923[2]	novorenesance	Josef Blecha st.;[2][6] nástavba Max Spielmann[2][6]
4	1588		Nájemní dům (Q107723124)	2. pol. 70. let 19. století[7]	pozdní klasicismus a novorenesance[7]	nezjištěný
5	1463		Nájemní dům (Q107723145)	kolem 1860[8]	pozdní klasicismus[8]	nezjištěný
6	1464		Nájemní dům (Q107723197)	60. léta 19. století[8]	pozdní klasicismus[8]	nezjištěný
7	1465		Nájemní dům (Q31831729)	1867[9]	pozdní klasicismus	Josef Svoboda[9]	41451/1-2111 (PkMIS)
8	992		Nárožní nájemní dům	1866–1867[6]	pozdní klasicismus[6]	Antonín Vondráček[2][6]		Velvyslanectví Filipínské republiky
9	1585		Nárožní nájemní dům (Q38036944)	1872[10]	novorenesance[10]	Václav Sigmund[10]	41449/1-2110 (PkMIS)	Státní úřad pro jadernou bezpečnost[11]
10a (10)	2088 (1984)		Nájemní dům (Q31831879)	1903[12]	secese s prvky historismu	Emil Králíček[13] (pro stavební firmu Matěje Blechy)[13]	49801/1-2256 (PkMIS)	Historický Ústřední sekretariát Republikánské strany zemědělského a malorolnického lidu
11	1985		Nájemní dům (Q38036833)	1902–1903[12]	rostlinná secese	Josef Podhajský[12][14][15]	13420/1-2293 (PkMIS)	Plastická výzdoba Celda Klouček[12][16]
12	1986		Votočkův nájemní dům (Q102046893)	1902–1903[17]	secese s prvky historismu	Emil Králíček[13] (pro stavební firmu Matěje Blechy)[13][17]		Plastická výzdoba Celda Klouček[16][17]
13	991		Hotel Carlo IV. (Q31831798)	1889–1890[18][16] plány (realizace asi před 1894)	novorenesance	Achille Wolf[18][16][19][20][21] (realizace Alois Elhenický)[21]	41019/1-1831 (PkMIS)	Původně Hypoteční banka,[1] později budova poštovních úřadů
14	1015		Palác Pražské železářské společnosti (Q61718369)	1906–1908[22]	novoklasicismus s prvky pozdní secese	Josef Zasche[22][23]
15	987		Designhotel 987 (Q65926753)	20. léta 20. století[24]	novoklasicismus	Adolf Foehr[24]		Interiéry hotelu navrhlo studio Znamení čtyř.[24]
16	1565		Nájemní dům (Q107718682)	20. léta 20. století (?)	jednoduchý prvorepublikový styl činžovních domů
17	1628		Nájemní dům (Q31831770)	1885[25]	novorenesance	Josef Blecha st.[25]	40055/1-1197 (PkMIS)
18	984		Nájemní dům Francká zahrada (Q107718699)	1871[26]	pozdní klasicismus[26]	nezjištěný
19	1375		Nájemní dům (Q38036839)	50. léta 19. století[27]	klasicismus[27]	nezjištěný	49967/1-2236 (PkMIS)	Trinity Bank
20	982		Nájemní dům U Kominíků (U Maternů)	1870–1871[28]	novorenesance[28] (s později přidaným secesním dekorem)	Alfred Kirpal[28]
21	981		Hotel Zlatá váha (Q107549336)	1867[28] nebo 1868,[24] 1920[28]	pozdní klasicismus a novorenesance, novoklasicistní úpravy	Václav Šalanda[28]		Dříve dům U Zlaté váhy, Špottovo sanatorium
22	980		Budova Nemocenské pokladny (Q107718772)	1867,[16] 1923–1925[29][16]	novoklasicismus a rondokubismus[29]	František Havel (původní nájemní dům),[16] Rudolf Jonáš (plány přestavby ve 20. letech 20. století)[16][24][29]		Původně nájemní dům,[16] Ústřední svaz českých nemocenských pokladen, Českomoravská hypoteční banka,[16] zdravotnické zařízení
23	978		Bankovní dům Slavia (Q107718834)	1920–1921[16][30] a 1928–1929[30]	novoklasicismus	František Krásný[16][30][31]		Banka Slavia, Dům Československých odborů
24	977		Dům Hospodářského družstva statkářů (Q107718869)	1924–1926[30]	novoklasicismus s prvky art deco	Bohumír Kozák[32][30]		Československý svaz mládeže, Socialistický svaz mládeže, od roku 1998 Česká rada dětí a mládeže, Junák – český skaut
25	872		Pivovarská banka (Q107718584)	1888[33], 1921–1922[34]	rondokubismus[34]	Rudolf Tereba,[35] Theodor Petřík[36][34] a Václav Pilc[34]
26	871		Agrární banka	1913–1914[34]	novoklasicismus[34]	Jaroslav Libánský[34]
27	870		Nájemní dům	20. léta 20. století	rondokubismus
28	869		Dům U Tří jezdců (Q23929343)	1906[37][38]–1907[38] nebo 1908[37]	pozdní (geometrická) secese	Josef Zasche[39][38][37]
29	866		Přístavba Plodinové burzy	1928–1929[40]	novoklasicismus[40]	Bohumil Hübschmann[20][40]	41012/1-1826 (PkMIS)	V budově bývalo Ústřední loutkové divadlo (Kleine Bühne, Divadlo mladých pionýrů, divadlo U Jindřišské věže, Divadlo Minor).[20]
30	866		Plodinová burza (Q26837128)	1892[41] nebo 1893[40]–1894[41][40]	novorenesance	Bedřich Ohmann[39][20][41][40]	41012/1-1826 (PkMIS)	Dříve Dům Čs. Televize
31–33	976		Cukrovarnický (Cukerní) palác (Q19730483)	1912–1915[42][43] nebo 1916[44]	bavorský novoklasicismus s prvky pozdní secese	Theodor Fischer,[42][43] půdorysy Josef Zasche,[42][43] realizace Matěj Blecha[44]	12366/1-2194 (PkMIS)	Dříve sídlo Investiční a poštovní banky,[1] od roku 2022 hotel Andaz Prague.

• BAŤKOVÁ, Růžena (a kol.). Umělecké památky Prahy: Nové Město, Vyšehrad, Vinohrady (Praha 1). Praha: Academia, 1998. 840 s. ISBN 80-200-0627-3. 
• EDERER, Antonín. Náměstí, trhy a plácky staré Prahy. 1. vyd. Praha: Milpo, 2002. 160 s. ISBN 80-86098-24-9. S. 119–120. 
• LUKEŠ, Zdeněk. Praha moderní. Velký průvodce po architektuře 1900–1950. Historické centrum. Praha: Paseka, 2012. 236 s. ISBN 978-80-7432-204-4. 
• LUKEŠ, Zdeněk. Praha na prahu moderny. Velký průvodce po architektuře 1850–1900. Praha: Paseka, 2017. 272 s. ISBN 978-80-7432-844-2. 
• LUKEŠ, Zdeněk. Psí vycházky 4: ze Senovážného náměstí na Karlovo náměstí. Praha: NLN, 2015. 168 s. ISBN 978-80-7422-383-9. 
• VLČEK, Pavel (a kol.). Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách. Praha: Academia, 2004. ISBN 80-200-0969-8. 

• Senovážné náměstí (Praha)