PROFILPELAJAR.COM

Rondokubismus (neboli obloučkový kubismus), české art deco, styl Legiobanky, národní styl, národní dekorativismus nebo třetí kubistický styl je řada pojmů užívaných pro označení vyhraněného stylu architektury a užitého umění existujícího především během první republiky v Československu.V počátcích byl tento svébytný^[zdroj?] styl historiky umění naprosto opomíjen. První – negativní – reakce pocházejí od funkcionalistických historiků umění, kteří tímto směrem pohrdali, obdobně jako kubismem. K určité rehabilitaci docházelo od 50. let. V 90. letech dochází k snaze umístit tento specificky český styl do evropského kontextu art deco.^[zdroj?]

Architektura

Praha

Pavel Janák – Vila v Hodkovičkách (1921–1922)
Josef Gočár – Legiobanka (1921–1923)^[1]
Pavel Janák – Palác Adria (1923–1924)^[1]
Ladislav Machoň – Vila Josefa a Karla Čapka (1923–1924)
Alois Dryák – Radiopalác (1922–1925)^[1]
Jaroslav Vondrák – Vondrákova vila (1929)^[1]

Pardubice

Pavel Janák, František Kysela – Pardubické krematorium (1921–1923)^[1]
Josef Gočár – Anglobanka (1924–1925) (dnes budova Komerční banky)
Ladislav Machoň – Machoňova pasáž (1924–1925)^[1]
Karel Řepa – Vila Viktora Kříže (1925)

Hradec Králové

Josef Gočár – Anglobanka (1923)

Děčín

Jaroslav Herink – Bytové domy pro Obecně prospěšné, stavební bytové družstvo v Podmoklech n. L. a okolí (1923–1925) (dnes Lidové bytové družstvo v Děčíně)

Liberec

Franz Radetzky – Ruprechtický reprezentativní dům (1929)

Třebíč

Josef Gočár - UP Závody (1922)

Bratislava

Dušan Jurkovič – Legiodomy (1923)
Klement Šilinger – Nájemní dům na Legionářské ulici (1921)

Klement Šilinger – Anatomický ústav lékařské fakulty Univerzity Komenského (1925)
František Krupka – Středoškolský internát (1925)

Užhorod

Obytný dům, náměstí ''Nezávislost'' 17 (1925)

Jugoslávie

V Jugoslávii byl tento architektonický sloh zastoupen jen velmi zřídka, většinou vlivem importu v zemi působících českých architektů^[2] nebo přejímkami od nich od místních architektů. Setkat se s ním lze u několika staveb např. v dnešní srbské metropoli – v Bělehradě.^[3]^[4]

Srbské, chorvatské a slovinské architektonické obci byl rondokubismus jako architektonický styl velice cizí. I po první světové válce zde přežívaly ještě předválečné inspirace, především v podobě historizujících stylů a široce rozšířeného akademismu. Stavby, které v té době vznikaly (např. Palác SANU na ulici Knez Mihajlova v centru Bělehradu) odkazují na architekturu ještě konce 19. století.

Zájem o rondokubismus v prostředí nově vzniklého Království Srbů, Chorvatů a Slovinců, byl iniciován především z hlediska hledání nových dekorativních stylů. Rodící se jugoslávská architektura hledala vlastní identitu a mnohdy se obracela směrem k folklorním motivům.^[5] Vliv rondokubismu se tak prolínal s vlivem několika dalších evropských architektonických škol^[6] a např. v Srbsku s domácím srbsko-byzantským stylem. Čistě nebyl uplatněn na žádné budově, nicméně lze jej vystopovat např. na budově dnešního poštovního muzea v Bělehradě, které bylo dříve budovou ministerstva pošt a kterou projektoval architekt Momir Korunović.^[7] Právě Bělehrad jako hlavní město tehdejší mnohonárodnostní monarchie byl místem, kde probíhal v 20. a 30. letech minulého století velmi čilý stavební ruch a našlo uplatnění velké množství stylů, navíc zde existovala i početná česká komunita (mimo jiné i v oblasti stavitelství a architektury, zastupovali ji např. Jan Dubový nebo Matěj Blecha).

Vystopovat jeho vliv je také možné na továrně Janezovy strojírny v Lublani, resp. na projektu budovy z dubna 1922.^[8]

Sochařství

Užité umění

Odkazy

Reference

↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f Rondokubismus: znáte stavby postavené v tomto českém architektonickém stylu? [online]. [cit. 2022-03-10]. Dostupné online.
↑ Misterije Brašovanovog paviljona (2): Vidite li ratni brod?. nova.rs [online]. [cit. 2023-02-20]. Dostupné online. (srbsky)
↑ KADIJEVIĆ, Aleksandar. O arhitekturi beogradske palate Reunione. In: KORAĆ, Miomir. Zbornik. Bělehrad: Muzej primenjene umetnosti Dostupné online. ISSN 0522-8328. S. 135–136. (srbština)
↑ Jedna po jedna, nestaju zgrade: tužno je što Split ruši arhitekta koji je grad težaka uveo u modernu. Slobodna Dalmacija [online]. [cit. 2023-02-20]. Dostupné online. (chorvatsky)
↑ MIŠIĆ, Biljana. Srednjoevropski uticaji na razvoj beogradske arhitekture 1919–1941.. Bělehrad, 2019 [cit. 2023-02-20]. doktorská práce. Sveučilište u Zadru. Vedoucí práce Aleksandar Kadijević. s. 68. (srbština)
↑ Arhitektura i jugoslovenstvo: Izgradnja vizuelnog identiteta (nepostojeće) nacije. gradnja.rs [online]. [cit. 2023-02-20]. Dostupné online. (srbsky)
↑ KADIJEVIĆ, Aleksandar. Ekspresionizam u beogradskoj arhitekturi 1918-1941. In: Spomeničko nasleđe. Bělehrad: [s.n.] S. 64. (srbština)
↑ EŠD 10600 Ljubljana – Poslopje tovarne Rog, str. 13 (slovinsky). www.secondchanceproject.si [online]. [cit. 2023-02-25]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-04-26.

Literatura

POCHE, Emanuel. Prahou krok za krokem. Praha: Orbis, 1958.
LUKEŠ, Zdeněk; PANOCH, Pavel. Století moderní architektury v Pardubickém kraji. [Pardubice]: Helios, 2006. ISBN 80-85211-19-X.
LUKEŠ, Zdeněk; PANOCH, Pavel. Ve víru modernosti. [Pardubice]: Helios, 2008. ISBN 80-85211-23-8.
LUKEŠ, Zdeněk, et al. Český architektonický kubismus : podivuhodný směr, který se zrodil v Praze. Praha: Galerie Jaroslava Fragnera, 2006. Dostupné online. ISBN 80-239-8368-7.
SELLNEROVÁ, Alena; HANZLÍK, Jan; PAVLÍKOVÁ, Marta. Architektura Podmokel 1900 – 1945 : NPÚ, ÚOP v Ústí nad Labem, 2014. ISBN 978-80-85036-55-8