Anglické královny byly manželkami vládců Anglie (anglickyqueen consort). Kromě toho existovaly královny ve smyslu samostatných vládkyň (anglicky queen), které nejsou v seznamu níže uvedeny; byly to Matylda Anglická (sporná), Jana Greyová (sporná), Marie I. Tudorovna, Alžběta I., Marie II. Stuartovna (spoluvládkyně) a Anna Stuartovna. Anglické království bylo v době Anniny vlády v roce 1707 sloučeno se Skotskem, a vznikla tak Velká Británie. Titul anglické královny tehdy přestal existovat a Anna Stuartovna se stala první královnou Velké Británie.
V roce 1066 normanský vévoda Vilém porazil Harolda II. v bitvě u Hastingu a stal se novým králem. Jeho manželka Matilda se stala anglickou královnou. Jeho nejmladší syn Jindřich I. ovšem zemřel bez syna a dynastie tak vymřela v roce 1135.
V roce 1135 si Štěpán III. z Blois, syn sestry Jindřicha I. Adély, nárokoval anglický trůn. Jeho sestřenice, císařovna Matylda Anglická, si dědictví nárokovala také. Štěpánova manželka Matylda z Boulogne se stala královnou, ale jejich nejstarší syn zemřel. Dalším králem se stal syn císařovny Matyldy Jindřich II. Plantagenet.
Po smrti vládnoucí královny Alžběty I. se stal anglickým králem skotský král Jakub VI. (Jakub I. Stuart). Jeho potomci s výjimkou interregna v letech 1649–1660 vládli Anglii jako králové do roku 1707, kdy byla ustavena Velká Británie.