Až do 1. ledna 1980 platilo ve švédském nástupnickém právu následnictví v mužské linii. Potomci ženského pohlaví přišli na řadu teprve poté, když neexistoval žádný mužský následník. Ve švédské historii tak existují pouze tři královny, které byly rovněž panovnicemi. Teprve v roce 1979 byl změněn v roce 1810 vyhlášený Successionsordning (Nástupnický řád) a ustoupilo se od přednosti mužských následníků. Dosavadní následnictví po meči bylo nahrazeno primogeniturou. Korunní princezna Viktorie Švédská tak stojí na prvním místě následníků švédského trůnu.
Role
Role královny jako manželky krále byla čistě ceremoniální povahy. Královna však musela od období reformace – stejně jako všichni ostatní členové královské rodiny – být "čisté evangelické víry". Postavení na dvoře záviselo do značné míry na její osobnosti. Po smrti manžela si obvykle ovdovělá královna podržela svůj titul; zůstala většinou součástí dvorského protokolu a hrála dále ceremoniální roli.
Etymologie
Označení drottning pro královnu se vyskytuje pouze ve skandinávských jazycích. Jde o ženskou formu slova drott (starošvédsky drott, islandskydróttinn, staroněmecky truhtin), jímž se dříve ve Skandinávii označoval lenní kníže nebo malý král. Tento výraz přežíval v mužské podobě Drost až do pozdního středověku jako označení vysokého úředníka. Ten byl ve Švédsku definitivně zrušen teprve v roce 1809.
.jpg)
