Sekretariát ústředního výboru Komunistické strany Číny 中国共产党中央委员会书记处
Základní informace
Typ	výkonný orgán politbyra ústředního výboru Komunistické strany Číny
Založení	leden 1934
Sídlo	Čung-nan-chaj, Peking
Vedení
Výkonný tajemník	Cchaj Čchi
Složení
Členové	Cchaj Čchi Š’ Tchaj-feng Li Kan-ťie Li Šu-lej Čchen Wen-čching Liou Ťin-kuo Wang Siao-chung

Sekretariát ústředního výboru Komunistické strany Číny (čínsky v českém přepisu Čung-kuo Kung-čchan-tang Čung-jang Wej-jüan-chuej Šu-ťi-čchu, pchin-jinem Zhōngguó Gòngchǎndǎng Zhōngyāng Wěiyuánhuì Shūjìchù, znaky 中国共产党中央委员会书记处) je skupinou cca 5–10 členů ústředního výboru Komunistické strany Číny, která je částí užšího vedení Komunistické strany Číny tvořeného ještě politbyrem a stálým výborem politbyra. Sekretariát je výkonným orgánem politbyra a stálého výboru politbyra, je zodpovědný za realizaci rozhodnutí politbyra (resp. stálého výboru), koordinuje jejich provádění a dohlíží nad jejich plněním. V rámci určeném rozhodnutími politbyra řídí rutinní chod strany. Členové sekretariátu mají obvykle zároveň důležité funkce v aparátu strany, případně i ve státní správě.

Nejvyšším orgánem Komunistické strany Číny je její sjezd, od konce 70. let 20. století svolávaný v pětiletých intervalech. Delegáti sjezdu volí ústřední výbor, jako širší vedení strany (19. ústřední výbor zvolený na XIX. sjezdu roku 2017 má 207 členů a 171 kandidátů). Ústřední výbor na svém prvním zasedání na závěr sjezdu volí užší vedení strany – politbyro, ústřední vojenskou komisi a stálý výbor politbyra a schvaluje složení sekretariátu. V praxi je volba členů sekretariátu výsledkem neformálních konzultací ve vedení strany.

V různých dobách byla váha sekretariátu v systému vedoucích orgánů KS Číny různá, od konce 80. let 20. století funguje uspořádání, v němž každodenní politická rozhodnutí provádí stálý výbor politbyra scházející se jednou týdně, sekretariát zajišťuje jejich vykonání a koordinaci, přičemž se oba orgány zodpovídají politbyru, které se schází zhruba jednou měsíčně a schvaluje a určuje zásadnější politická rozhodnutí.^[1]

Poprvé vznikl sekretariát v lednu 1934 prakticky přejmenováním stálého výboru politbyra, jako několikačlenná skupina členů politbyra řídících stranu mezi jeho zasedáními, v podmínkách občanské války zřídkavých. Pojmy „ústřední sekretariát“ a „stálý výbor politbyra“ byly používány střídavě a zaměnitelně.^[2][3] 6. zasedání ústředního výboru v září–listopadu 1938 přijalo usnesení o výstavbě a organizaci stranických orgánů, v nichž mimo jiné určilo a zpřesnilo kompetence a pravomoce politbyra a sekretariátu, o stálém výboru politbyra se nezmiňovalo. Nadále se pak pro nejužší vedoucí skupinu uvnitř politbyra nepoužíval termín „stálý výbor politbyra“, označování byli již jen jako „ústřední sekretariát“.^[3] Tento stav trval do VII. sjezdu KS Číny roku 1945 (s tím, že během 7. zasedání ústředního výboru v letech 1944–1945 pravomoci sekretariátu a politbyra převzalo pětičlenné předsednictvo zasedání) a i po něm až do VIII. sjezdu KS Číny roku 1956.^[3]

Administrativní potřeby politbyra a stálého výboru politbyra/sekretariátu zajišťoval obslužný aparát, kancelář, v čele s generálním sekretářem (mi-šu-čang) ústředního výboru, kterým byl od srpna 1941 Žen Pi-š’. Po jeho smrti v říjnu 1950 úřad generálního sekretáře ÚV převzal Liou Šao-čchi.^[3] V dubnu 1954 proběhla reorganizace, během níž se generálním sekretářem ÚV stal Teng Siao-pching a byl povýšen status zástupců generálního sekretáře, když tito s Tengem vytvořili konferenci generálního sekretáře. Zástupci generálního sekretáře se od dubna 1954 stali Li Fu-čchun, Jang Šang-kchun, Tchan Čen-lin, Ma Ming-fang, Sung Žen-čchiung, Liou Lan-tchao, Lin Feng, Li Süe-feng a Chu Čchiao-mu.^[3][4]

Na VIII. sjezdu KS Číny byly přijaty nové stanovy, podle nichž bylo nově zvolené vedení strany reorganizováno – ústřední výbor ze svého středu zvolil politbyro, nejužší vedení strany bylo přejmenováno z ústředního sekretariátu na stálý výbor politbyra a reorganizací konference generálního sekretáře vznikl nový orgán, sekretariát, který měl za úkol snížit pracovní zatížení stálého výboru, když převzal realizaci a kontrolu rozhodnutí stálého výboru a politbyra a rozhodování rutinních záležitostí. Sekretariát se skládal z tuctu tajemníků a několika kandidátů sekretariátu, v jeho čele stál Teng Siao-pching s titulem generálního tajemníka (cung-šu-ťi) sekretariátu ÚV KS Číny, resp. generálního tajemníka ústředního sekretariátu KS Číny (Čung-kuo kung-čchan-tang čung-jang šu-ťi-čchu cung-šu-ťi).^[3]

Během kulturní revoluce (1966–1976) sekretariát přestal existovat, obnoven byl v únoru 1980.^[3] V 80. letech pod vedením tehdejšího generálního tajemníka Chu Jao-panga si přisvojil velký vliv, částečně i na úkor stálého výboru a politbyra, což po odvolání Chu Jao-panga (v lednu 1987) vyústilo v přesnější stanovení kompetenci sekretariátu a posílení kontroly politbyra nad sekretariátem.^[1]

V čele sekretariátu stál od února 1980 opět generální tajemník ústředního sekretariátu KS Číny, od XII. sjezdu roku 1982 generální tajemník ÚV KS Číny (Čung-kuo kung-čchan-tang čung-jang wej-jüan-chuej cung-šu-ťi, stojící současně v čele strany), od XIII. sjezdu roku 1987 řízení práce sekretariátu přešlo na nejvýše postaveného z tajemníků, takzvaného prvního či výkonného tajemníka.

Období 1934–1956 je uvedeno ve Stálý výbor politbyra ústředního výboru Komunistické strany Číny.

• 8. sekretariát: po VIII. sjezdu, od září 1956: Teng Siao-pching (do 1968, generální tajemník sekretariátu), Pcheng Čen (do května 1966), Wang Ťia-siang, Tchan Čen-lin, Tchan Čeng (do září 1962), Chuang Kche-čcheng (do září 1962) a Li Süe-feng
  • od května 1958 i Li Fu-čchun a Li Sien-nien
  • od září 1962 i Lu Ting-i (do srpna 1966), Kchang Šeng a Luo Žuej-čching (do srpna 1966)
  • od května 1966 i Tchao Ču (do ledna 1967) a Jie Ťien-jing
  • od srpna 1966 i Sie Fu-č’ a Liou Ning-i
  • kandidáti sekretariátu od září 1956: Liou Lan-tchao, Jang Šang-kchun (do května 1966) a Chu Čchiao-mu

IX. sjezdem (duben 1969) byl sekretariát zrušen.

• 11. sekretariát: od února 1980 Chu Jao-pang (generální tajemník sekretariátu), Wan Li, Wang Žen-čung, Fang I, Ku Mu, Sung Žen-čchiung, Jü Čchiou-li, Jang Te-č’, Chu Čchiao-mu, Jao I-lin, Pcheng Čchung a Si Čung-sün (od června 1981)

• 12. sekretariát: po XII. sjezdu, od září 1982: Chu Jao-pang (generální tajemník ÚV), Wan Li, Si Čung-sün (do září 1985), Teng Li-čchün, Jang Jung (zemřel v lednu 1983), Jü Čchiou-li, Ku Mu (do září 1985), Čchen Pchi-sien, Chu Čchi-li a Jao I-lin (do září 1985)
  • od září 1985 i Čchiao Š’, Tchien Ťi-jün, Li Pcheng, Chao Ťien-siou a Wang Čao-kuo^{[pozn. 1]}
  • kandidáti sekretariátu od září 1982: Čchiao Š’ (od září 1985 člen sekretariátu) a Chao Ťien-siou (od září 1985 členka sekretariátu)

• 13. sekretariát: po XIII. sjezdu, od listopadu 1987: Chu Čchi-li (do června 1989, výkonný tajemník), Čchiao Š’, Žuej Sing-wen (do června 1989) a Jen Ming-fu (do června 1989)
  • od června 1989 i Li Žuej-chuan (výkonný tajemník) a Ting Kuan-ken
  • od listopadu 1989 i Jang Paj-ping
  • kandidát sekretariátu od listopadu 1987: Wen Ťia-pao

• 14. sekretariát: po XIV. sjezdu, od října 1992: Chu Ťin-tchao (výkonný tajemník), Ting Kuan-ken, Wej Ťien-sing, Wen Ťia-pao a Žen Ťien-sin
  • od září 1994 i Wu Pang-kuo a Ťiang Čchun-jün

• 15. sekretariát: po XV. sjezdu, od září 1997: Chu Ťin-tchao (výkonný tajemník), Wej Ťien-sing, Ting Kuan-ken, Čang Wan-nien, Luo Kan, Wen Ťia-pao a Ceng Čching-chung

• 16. sekretariát: po XVI. sjezdu, od listopadu 2002: Ceng Čching-chung (výkonný tajemník), Liou Jün-šan, Čou Jung-kchang, Che Kuo-čchiang, Wang Kang, Sü Cchaj-chou a Che Jung

• 17. sekretariát: po XVII. sjezdu, od října 2007: Si Ťin-pching (výkonný tajemník), Liou Jün-šan, Li Jüan-čchao, Che Jung, Ling Ťi-chua a Wang Chu-ning

• 18. sekretariát: po XVIII. sjezdu, od listopadu 2012: Liou Jün-šan (výkonný tajemník), Liou Čchi-pao, Čao Le-ťi, Li Čan-šu, Tu Čching-lin, Čao Chung-ču, a Jang Ťing

• 19. sekretariát: po XIX. sjezdu, od října 2017: Wang Chu-ning (výkonný tajemník), Ting Süe-siang, Jang Siao-tu, Čchen Si, Kuo Šeng-kchun, Chuang Kchun-ming a Jou Čchüan

• 20. sekretariát: po XX. sjezdu, od října 2022: Cchaj Čchi (výkonný tajemník), Š’ Tchaj-feng, Li Kan-ťie, Li Šu-lej, Čchen Wen-čching, Liou Ťin-kuo a Wang Siao-chung

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Secretariat of the Communist Party of China na anglické Wikipedii.

• MILLER, A. L. Xi Jinping and the Party Apparatus. China Leadership Monitor [online]. Hoover Institution, Stanford University, Stanford, CA, 2008-6-17 [cit. 2020-6-21]. Roč. 2008b, čís. 25. Dostupné online. ISSN 1542-4200. (anglicky) 

Sekretariát ústředního výboru Komunistické strany Číny
Sekretariát 8. (1956–1969) • 11. (1977–1982) • 12. (1982–1987) • 13. (1987–1992) • 14. (1992–1997) • 15. (1997–2002) • 16. (2002–2007) • 17. (2007–2012) • 18. (2012–2017) • 19. (2017–2022) • 20. (2022– ) volebního období

Komunistická strana Číny
Ideologie a politika	marxismus-leninismus • maoismus • socialismus s čínskými rysy
Ústřední orgány	sjezd • ústřední výbor • ústřední komise pro kontrolu disciplíny (tajemník) • ústřední poradní komise (1982–1992)
Ústřední výbor	orgány ÚV předseda (1945–1982) • místopředsedové (1956–1982) • generální tajemník (seznam) • stálý výbor politbyra • politbyro • sekretariát • ústřední vojenská komise (předseda) • generální sekretář aparát ÚV oddělení organizační • propagandy • jednotné fronty • mezinárodních vztahů komise duchovní civilizace • finanční a ekonomická • institucionální organizace • komplexního prohloubení reforem • kyberprostoru • národní bezpečnosti • politická a právní • zahraničních věcí další hlavní kancelář • politický výzkumný úřad • stranická škola • Žen-min ž’-pao volební období 1. • 2. • 3. • 4. • 5. • 6. • 7. • 8. • 9. • 10. • 11. • 12. • 13. • 14. • 15. • 16. • 17. • 18. • 19. • 20.
Sjezdy	I. (1921) • II. (1922) • III. (1923) • IV. (1925) • V. (1927) • VI. (1928) • VII. (1945) • VIII. (1956/58) • IX. (1969) • X. (1973) • XI. (1977) • XII. (1982) • XIII. (1987) • XIV. (1992) • XV. (1997) • XVI. (2002) • XVII. (2007) • XVIII. (2012) • XIX. (2017) • XX. (2022)