Sefardská výslovnost hebrejštiny
Sfaradim|Sefardská výslovnost hebrejštiny zahrnuje množství variací výslovnosti hebrejského jazyka od západní Afriky až po Irák a Orient. Často se pod termínem „sefardská výslovnost“ myslí veškerá neevropská výslovost hebrejštiny, především pak orientálních Židů (kromě jemenských, jejichž výslovnost má jiné kořeny.
Původ
Sefardská výslovnost navazuje na výslovnost palestinskou a to jak ve výslovnosti konsonantů, tak i vokálů, čímž se odlišuje od výslovnosti jemenské i aškenázské. Palestinská výslovnost pravděpodobně přešla do Itálie, odtud se rozšířila rovnoměrně mezi aškenázské a sefardské Židy. Zhruba v pol. 10. století se ujímá jako výslovnost španělských Židů. Po reconquistě v 15. století je výslovnost již ovlivněna jak jazykem ladino, tak i arabštinou a po rozptýlení sefardských Židů do zemí Středomoří a do Nizozemí rovněž i tamními jazyky.
Jako palestinský dialekt (a tudíž považovaný za „původnější“) byla sefardská výslovnost s menšími obměnami zvolena jako výslovnost moderní hebrejštiny v Izraeli. V současnosti pod vlivem izraelské hebrejštiny přejímá tuto výslovnost řada světových obcí, včetně aškenázských.
Charakteristické znaky
Jedním z nejcharakterističtějších znaků sefardské hebrejštiny, který se projevuje i v moderní hebrejštině, je vyslovování šva. V řadě případů je ševa vysloveno (nebo spíše nevysloveno) jako neznělé (quiescent) a to i v případech, kdy v biblické hebrejštině je takové ševa charakterizováno jako znělé (mobile). Další zajímavou odlišností je rozlišování třené a ražené výslovnosti u všech konsonantů, kterých se to týká (bet, gimel, dalet, kaf, pe, tav), ovšem pouze při čtení biblického textu – v tradiční výslovnosti textu Mišny se rozdíl mezi třenou a raženou výslovností konsonantů gimel, dalet a tav ztrácí.
Konsonanty
Sefardská výslovnost hebrejštiny po najetí kurzorem na znak IPA se objeví jeho definice, po kliknutí na ikonku reproduktoru jeho zvuková ukázka
|
Evropské komunity používající
|
Afroasijské komunity používající
|
|
ladino
|
italštinu
|
nizozemštinu a portugalštinu
|
arabštinu
|
aramejštinu
|
perštinu
|
gruzínštinu
|
Písmeno
|
Přepis v ČJ
|
IPA
|
Zvuková ukázka
|
Přepis v ČJ
|
IPA
|
Zvuková ukázka
|
Přepis v ČJ
|
IPA
|
Zvuková ukázka
|
Přepis v ČJ
|
IPA
|
Zvuková ukázka
|
Přepis v ČJ
|
IPA
|
Zvuková ukázka
|
Přepis v ČJ
|
IPA
|
Zvuková ukázka
|
Přepis v ČJ
|
IPA
|
Zvuková ukázka
|
א
|
’ (ráz)
|
ʔ |
|
’ (ráz)
|
ʔ |
|
’ (ráz)
|
ʔ |
|
’ (ráz)
|
ʔ |
|
’ (ráz)
|
ʔ |
|
’ (ráz)
|
ʔ |
|
h
|
h |
|
בּ
|
b
|
b |
|
b
|
b |
|
b
|
b |
|
b
|
b |
|
b
|
b |
|
b
|
b |
|
b
|
b |
|
ב
|
v
|
v |
|
v
|
v |
|
b
|
b |
|
b
|
b |
|
v, b
|
v, b |
|
v, b, w
|
v, b, w |
|
v
|
v |
|
גּ
|
g
|
g |
|
g
|
g |
|
g
|
g |
|
g
|
g |
|
g
|
g |
|
g
|
g |
|
g
|
g |
|
ג
|
g
|
g |
|
g
|
g |
|
ch, h
|
ħ |
|
gh, ġ
|
ɣ |
|
gh, ġ
|
ɣ |
|
gh, ġ
|
ɣ |
|
g
|
g |
|
דּ
|
d
|
d |
|
d
|
d |
|
d
|
d |
|
d
|
d |
|
d
|
d |
|
d
|
d |
|
d
|
d |
|
ד
|
d
|
d |
|
d
|
d |
|
d
|
d |
|
d
|
d |
|
dz
|
ð |
|
d
|
d |
|
d
|
d |
|
ה
|
h, (ráz)
|
h, ʔ |
|
h, (ráz)
|
h, ʔ |
|
h
|
h |
|
h
|
h |
|
h
|
h |
|
h
|
h |
|
’ (ráz)
|
ʔ |
|
ו
|
v
|
v |
|
v, w
|
w |
|
v
|
v |
|
v, w
|
w |
|
v, w
|
w |
|
v, w
|
w |
|
v
|
v |
|
ז
|
z
|
z |
|
z, ṣ, dz, c
|
z, sʕ, ð, ʦ |
audio chybí
|
z
|
z |
|
z
|
z |
|
z
|
z |
|
z
|
z |
|
z
|
z |
|
ח
|
ch, h
|
ħ |
|
ch, h
|
ħ |
|
ch, h
|
ħ |
|
ch, h
|
ħ |
|
ch, h
|
ħ |
|
ch, h
|
ħ |
|
ch, h
|
ħ |
|
ט
|
t
|
t |
|
t
|
t |
|
t
|
t |
|
t, ṭ
|
tˤ |
|
t, ṭ
|
tˤ |
|
t
|
t |
|
t
|
t |
|
י
|
j
|
j |
|
j
|
j |
|
j
|
j |
|
j
|
j |
|
j
|
j |
|
j
|
j |
|
j
|
j |
|
כּ
|
k
|
k |
|
k
|
k |
|
k
|
k |
|
k
|
k |
|
k
|
k |
|
k
|
k |
|
k
|
k |
|
כ
|
ch
|
x |
|
ch
|
x |
|
ch
|
x |
|
ch
|
x |
|
ch
|
x |
|
ch
|
x |
|
ch
|
x |
|
ל
|
l
|
l |
|
l
|
l |
|
l
|
l |
|
l
|
l |
|
l
|
l |
|
l
|
l |
|
l
|
l |
|
מ
|
m
|
m |
|
m
|
m |
|
m
|
m |
|
m
|
m |
|
m
|
m |
|
m
|
m |
|
m
|
m |
|
נ
|
n
|
n |
|
n
|
n |
|
n
|
n |
|
n
|
n |
|
n
|
n |
|
n
|
n |
|
n
|
n |
|
ס
|
s
|
s |
|
s
|
s |
|
s
|
s |
|
s
|
s |
|
s
|
s |
|
s
|
s |
|
s
|
s |
|
ע
|
’ (ráz)
|
ʔ |
|
’, c
|
ʕ |
|
’, c
|
ʕ |
|
|
|
|
|
|
|
’ (ráz)
|
ʔ |
|
k, q
|
q |
|
פּ
|
p
|
p |
|
p
|
p |
|
p
|
p |
|
p, f
|
p, f |
|
p, f
|
p, f |
|
p
|
p |
|
p
|
p |
|
פ
|
f
|
f |
|
f
|
f |
|
f
|
f |
|
f
|
f |
|
f
|
f |
|
f
|
f |
|
p
|
p |
|
צ
|
c
|
ʦ |
|
c
|
ʦ |
|
c
|
ʦ |
|
s, ṣ
|
sʕ |
audio chybí
|
s, ṣ
|
sʕ |
audio chybí
|
s, ṣ
|
sʕ |
audio chybí
|
s, ṣ
|
sʕ |
audio chybí
|
ק
|
k
|
k |
|
k
|
k |
|
k
|
k |
|
k, q
|
q |
|
k, q
|
q |
|
k, q
|
q |
|
k
|
k |
|
ר
|
r
|
r |
|
r
|
r |
|
r
|
r |
|
r
|
r |
|
r
|
r |
|
r
|
r |
|
r
|
r |
|
שׂ
|
s
|
s |
|
s
|
s |
|
s
|
s |
|
s
|
s |
|
s
|
s |
|
s
|
s |
|
s
|
s |
|
שׁ
|
š
|
ʃ |
|
š
|
ʃ |
|
š
|
ʃ |
|
š
|
ʃ |
|
š
|
ʃ |
|
š
|
ʃ |
|
š
|
ʃ |
|
תּ
|
t
|
t |
|
t
|
t |
|
t
|
t |
|
t
|
t |
|
t
|
t |
|
ת
|
t
|
t |
|
d
|
d |
|
t
|
t |
|
th, ṯ
|
θ |
|
th, ṯ
|
θ |
|
t
|
t |
|
t
|
t |
|
Vokály
Výslovnost vokálů v sefardské hebrejštině po najetí kurzorem na znak IPA se objeví jeho definice, po kliknutí na ikonku reproduktoru jeho zvuková ukázka
|
jméno vokálu
|
znak vokálu
|
Sefardská hebrejština
|
ševa nach |
ְ
|
prázdný vokál |
|
ševa na |
ְ
|
v perštině a; jinak e nebo ə |
|
chatef segol |
ֱ
|
e nebo ə |
|
chatef patach |
ֲ
|
a |
|
chatef kamec |
ֳ
|
o |
|
chirek |
ִ
|
i |
|
chirek male |
י ִ
|
i |
|
cere |
ֵ
|
e |
|
cere male |
י ֵ
|
e |
|
segol |
ֶ
|
e |
|
patach |
ַ
|
a |
|
kamec |
ָ
|
a |
|
cholem |
ׂ
|
o |
|
cholem male |
וֹ
|
o |
|
kibuc |
ֻ
|
u |
|
šurek |
וּ
|
u |
|
Související články
|
|