Prvním vládcem Verony se stal Ezzelino III., když byl roku 1226 zvolen podestou obce a podařilo se mu úřad převést do trvalého držení rodu. Ve Veroně Scaligerové nechali během svého mnohaletého působení vystavět hrad a most Ponte Scaligero. U kostela Santa Maria Antica, jehož farnost patřila k části města, kde bylo sídlo rodu, stojí tři jezdecké náhrobky patřící Cangrandemu I., který je zde zpodobněn jako usmívající se rytíř, Mastinovi II. a Cansignoriovi.[2]
Jde o rozsáhlou soustavu asi 60 hradů a opevněných měst, které ve 30. letech 14. stol. ovládali Scaligerové, a které jsou rozptýlené po jejich državách od Padovy až ke Gardskému jezeru. Do dnešní doby se z hradů zachovala zhruba polovina, zbytek pak v podobě dobře rozpoznatelných zřícenin. Vykazují typické znaky tehdejší fortifikační architektury, například snahu o vyrovnaný půdorys (většinou na základě obdélníka), ať už šlo o hrady nebo o opevnění měst.[1]
Odkazy
Reference
↑ abADAMEC, Jaromír. Castelli degli Scaligeri. Země světa. 1.5.2022, roč. 21, čís. 6, s. 36–41. Dostupné online.
↑KOVÁČ, Peter. Úsvit renesance. Dvorské umění císaře Fridricha II. Bamberský a Magdeburský jezdec.. Praha: Petr Kováč - Ars Auro Prior, 2010. ISBN978-80-904298-2-6. S. 212–213.