PROFILPELAJAR.COM

Saturejka
	Saturejka horská (Satureja montana)
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae);
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta);
Oddělení	krytosemenné (Magnoliophyta);
Třída	vyšší dvouděložné (Rosopsida);
Řád	hluchavkotvaré (Lamiales);
Čeleď	hluchavkovité (Lamiaceae);
Podčeleď	Nepetoideae;
Rod	saturejka (Satureja); L., 1753
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Saturejka (Satureja) je rod rostlin z čeledi hluchavkovitých (Lamiaceae), zahrnující okolo 40 druhů rozšířených v mírných a subtropických oblastech Starého světa. Mnohé jsou používány jako léčivé rostliny a koření.

Popis

Jsou to jednoleté, dvouleté nebo vytrvalé aromatické byliny a polokeře dosahující výšky 15 až 50 centimetrů. Listy jsou čárkovité či úzce kopinaté, vstřícné, 1–3 cm dlouhé, celokrajné či mělce zubaté. Oboupohlavné květy tvoří chudé lichopřesleny; kalich je zvonkovitý a mírně dvoupyský, koruna dvoupyská, bílé, růžové nebo světle fialové barvy. Ze čtyř tyčinek jsou dvě kratší a dvě delší. Květy jsou opylovány hmyzem, plodem jsou hladké, vejčité tvrdky.^[1]

Ekologie a rozšíření

Zástupci rodu se vyskytují především v teplejších mírných a subtropických oblastech Starého světa, s těžištěm areálu od Středomoří po Kavkaz a dále ve Střední Asii a severozápadní Číně. V Evropě je původních asi 12 druhů, z toho ve střední Evropě a potažmo české květeně žádný; některé zde mohou přechodně zplaňovat ze zahrad. Jejich obvyklým biotopem jsou suché křoviny (makchie, garrigue), travnaté meze a pastviny či kamenité a skalnaté svahy s nezapojenou vegetací, často na vápencových podkladech.

Taxonomie a systematika

V rámci čeledi hluchavkovitých patří do její největší podčeledi Nepetoideae a v ní dále do tribu Mentheae a subtribu Menthineae spolu s dalšími aromatickými bylinami. Lektotypem rodu je saturejka zahradní (S. hortensis).^[2] Taxonomické uspořádání rodu není doposud jednoznačně vyjasněno. Je součástí složité skupiny rodů Satureja – Micromeria – Acinos – Clinopodium, mezi nimiž docházelo a stále dochází k mnoha přesunům jednotlivých druhů. Do jiných rodů byli na základě molekulárních studií vyčleněni též všichni tropičtí zástupci.^[3]^[4]^[5]

Vybraní zástupci

Saturejka horská (Satureja montana)
Saturejka zahradní (Satureja hortensis)
Saturejka srstnatá (Satureja pilosa)
Satureja parnassica
Satureja cuneifolia
Satureja spicigera
Satureja thymbra^[6]^[7]

Využití

Saturejka je používána jako druh koření. Používá se nať. Je součástí provensálského koření a také směsi koření s názvem čubrica, která je oblíbená v balkánské kuchyni pro přípravu mletých i jiných mas, zapékané zeleniny, do slaných pomazánek, polévek a luštěninových pokrmů. V gastronomii se přidává do luštěnin, k bramborům, slaným pomazánkám. Dále do uzenin, k zelenině, zejména k zelí a kapustě. Tímto způsobem je používán především druh saturejka horská a saturejka zahradní.

Aromatické listy obsahující vonné silice (mj. karvakrol, cymol) se užívají též v lidovém léčitelství na žaludeční potíže, mají antibakteriální a antiseptické účinky. Vyrábějí se z nich též bylinné likéry. Saturejky rovněž patří k medonosným rostlinám, některé druhy jsou pěstovány jako okrasné rostliny.^[8]

Pěstování

V českých podmínkách je poměrně běžně pěstována saturejka zahradní, méně často saturejka horská; další druhy zde nejsou spolehlivě mrazuvzdorné. Vyžadují vesměs lehké, živinami spíše chudší, dobře propustné a provzdušněné půdy a chráněné, plně osluněné stanoviště.

Galerie

Satureja thymbra
Satureja spicigera
Satureja montana subsp. illyrica
Saturejka horská, kultivar 'Coerulea'

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Bohnenkräuter na německé Wikipedii.

↑ Tomšovic P. (2000): Satureja L. – saturejka. – In: Slavík B., Chrtek J. jun. & Štěpánková J. (eds), Květena České republiky 6, p. 646, Academia, Praha.
↑ Tropicos | Name - !Satureja L.. www.tropicos.org [online]. [cit. 2019-06-21]. Dostupné online.
↑ Christian Bräuchler, Olof Ryding, Günther Heubl: The Genus Micromeria (Lamiaceae), a Synoptical Update. In: Willdenowia. Band 38, Nr. 2, 2008, S. 363–410, DOI:10.3372/wi.38.38202.
↑ Manfred A. Fischer, Karl Oswald, Wolfgang Adler: . 3.vydání. Land Oberösterreich, Biologiezentrum der Oberösterreichischen Landesmuseen, Linz 2008, ISBN 978-3-85474-187-9.
↑ SATUREJA CUNEIFOLIA Ten. – saturejka | BOTANY.cz [online]. [cit. 2019-06-21]. Dostupné online.
↑ ONDREJ.ZICHA(AT)GMAIL.COM, Ondrej Zicha;. BioLib: Biological library. www.biolib.cz [online]. [cit. 2019-06-21]. Dostupné online.
↑ Satureja L. | Plants of the World Online | Kew Science. Plants of the World Online [online]. [cit. 2019-06-21]. Dostupné online.
↑ SATUREJA MONTANA L. – saturejka horská | BOTANY.cz [online]. [cit. 2019-06-21]. Dostupné online.