PROFILPELAJAR.COM

Sarov ; Саров
	Sarovský klášter
	; znak
Poloha
Souřadnice	54°56′ s. š., 43°19′ v. d.
Nadmořská výška	160 m n. m.
Časové pásmo	UTC+3
Stát	Rusko
Federální okruh	Povolžský
Oblast	Nižněnovgorodská
	; Nižněnovgorodská oblast na mapě Ruska
	Sarov Město na mapě Nižněnovgorodské oblasti
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	232 km²
Počet obyvatel	94 080 (2014 ▲)
Hustota zalidnění	380,5 obyv./km²
Správa
Vznik	1691
Oficiální web	adm.sarov.com
Telefonní předvolba	+7 83130
PSČ	607181, 607188, 607189, 607190
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sarov (rusky Саро́в) je uzavřené město v Nižněnovgorodské oblasti v Rusku. Jde o jedno z center ruského výzkumu nukleárních technologií a dodnes je nepřístupné pro cizince bez zvláštního povolení. Žije zde necelých 100 tisíc lidí.

Větší část města leží na území Nižněnovgorodské oblasti, i když menší část spadá pod oblast Mordvinsko.

Název

V letech 1946 až 1970 neslo město jméno Arzamas-75 (rusky Арзамас-75), později do roku 1991 Arzamas-16. V tomto období se v některých dokumentech objevil i krycí název Gorkyj-130 (Горький-130). Do roku 1995 neslo město pojmenování Kremlov (Кремлёв). Tajné názvy se často měnily a jsou známy i další: KB11, Moskva centrum – 300.

Historie

Město založili roku 1310 Tataři pod názvem Sary Kylyč. Příchod Rusů je spjat s poustevníkem Fedosijem, který se zde roku 1664 usadil. Jeho poustevna zůstala trvale obývána a počátkem 18. století poblíž ní vznikl klášter. Nejznámějším zdejším poustevníkem je Serafim Sarovský.

Během ruské občanské války klášter zpustl a v roce 1928 byl předán do správy NKVD. Ta zde zřídila dětský trestný pracovní tábor. V roce 1938 přebral vedení pracovního průmyslového tábora Lidový komisariát. Na základě jeho rozhodnutí se začala výroba tříštivě trhavých 152mm dělostřeleckých nábojů a granátů. V letech 1942–1943 se během druhé světové války v Sarově vyráběla děla pro reaktivní střely kaťuša. V roce 1946 bylo město vybráno J. B. Charitonovem a Igorem Kurčatovem jako tajný objekt na výrobu jaderné zbraně.

29. srpna 1949 na Semipalatinském jaderném polygonu úspěšně proběhla zkouška historicky první sovětské atomové bomby – RDS-1. 12. srpna 1953 úspěšně proběhla i zkouška první vodíkové bomby – RDS-6s. V tomto období se stal Sarov známým jako jaderný štít SSSR a později Ruska. Sarov i v současnosti hraje významnou roli v obranné politice Ruska. Je městem, ve kterém se nachází významné vědeckovýzkumné středisko Ruska Technopark Sarov. V jeho institucích pracuje dnes přibližně 24 000 lidí.

Odkazy

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Sarov na slovenské Wikipedii a Саров na ruské Wikipedii.

↑ Ruský federální zákon 248-ФЗ Moskva: Правительство Российской Федерации, 2014-07-21 [cit. 2014-11-05]. (rusky)

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Sarov na Wikimedia Commons

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.