Salvatore Pennacchio

Jeho Excelence
Salvatore Pennacchio
Titulární arcibiskup Montemarana
Apoštolský nuncius v Polsku
CírkevŘímskokatolická církev
Jmenování8. května 2010 (Indie)
13. listopadu 2010 (Nepál)
PředchůdceCelestino Migliore
Heslo„Nolite timere“
ZnakZnak
Svěcení
Kněžské svěcení18. září 1976
světitel Antonio Cece
Biskupské svěcení6. ledna 1999
světitel Jan Pavel II.
1. spolusvětitel Giovanni Battista Re
2. spolusvětitel Francesco Monterisi
Vykonávané úřady a funkce
Zastávané úřady
  • v textu
Zúčastnil se
  • -
Osobní údaje
ZeměItálieItálie Itálie
Datum narození7. září 1952 (72 let)
Místo narozeníMarano, Itálie
NárodnostItalská
Alma materPapežská církevní akademie
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mons. Salvatore Pennacchio (* 7. září 1952 Marano) je italský arcibiskup a apoštolský nuncius v Polsku.

Život

Narodil se 7. září 1952 v Maranu. Na kněze byl vysvěcen dne 18. září 1976 Antoniem Cece. Navštěvoval Papežskou církevní akademii. Dne 15. dubna 1979 vstoupil do diplomatických služeb Svatého stolce. Papež Jan Pavel II. ho jmenoval dne 28. listopadu 1998 apoštolským nunciem Rwandy a titulárním arcibiskupem Montemarana. Na biskupa byl vysvěcen 6. ledna 1999 Janem Pavlem II. a spolusvětitelé byli Giovanni Battista Re a Francesco Monterisi. Dále také působil jako : apoštolský nuncius Kambodže (2003-2010), Singapuru (2003-2010), Thajska (2003-2010), apoštolský delegát Bruneje (2003-2010), Laosu (2003-2010), Malajsie (2003-2010), Myanmaru (2003-2010) a v letech (2010-2016) v Indii a Nepálu.

Dne 6. srpna 2016 jej papež František jmenoval nunciem v Polsku.

Arcibiskup Salvatore Pennacchio mluví anglicky, francouzsky a španělsky.

Biskupská genealogie

Následující tabulka obsahuje genealogický strom, který ukazuje vztah mezi svěcencem a světitelem – pro každého biskupa na seznamu je předchůdcem jeho světitel, zatímco následovníkem je biskup, kterého vysvětil.[1] Rekonstrukcím a vyhledáním původu v rodové linii ze zabývá historiografická disciplína biskupská genealogie.

  1. Scipione Rebiba
  2. Antonio Santorio
  3. Girolamo Bernerio, O.P.
  4. Galeazzo Sanvitale
  5. Ludovico Ludovisi
  6. Luigi Caetani
  7. Ulderico Carpegna
  8. Paluzzo Paluzzi Altieri Degli Albertoni
  9. Benedikt XIII.
  10. Benedikt XIV.
  11. Klement XIII.
  12. Henry Benedict Stuart
  13. Lev XII.
  14. Chiarissimo Falconieri Mellini
  15. Camillo Di Pietro
  16. Mieczyslaw Halka Ledóchowski
  17. Jan Maurycy Pawel Puzyna z Kosielsko
  18. Sv. Józef Bilczewski
  19. Bolesław Twardowski
  20. Eugeniusz Baziak
  21. Jan Pavel II.
  22. Salvatore Pennacchio

Reference

  1. ↑ SODANO, Angelo. Ordinazione episcopale di Mons. Dominique Mamberti: Omelia del cardinale Angelo Sodano. L'Osservatore Romano. 2002-07-03, s. 4. Dostupné online [cit. 2022-10-30]. (italsky) 

Externí odkazy