Související informace naleznete také v článku SK Slavia Praha.
Tento článek se podrobně zabývá sestavou a zápasy SK Slavia Praha v sezoně 2012 - 2013. V této sezoně SK Slavia Praha neobhajuje žádnou trofej z předchozí sezony 2011/12 a třetí rok v řadě se neprobojovala do Evropských pohárů.
Oproti předchozím sezonám Slavia neměla rezervní tým, nýbrž juniorský tým, který nastupoval v nově vzniknuvší lize juniorů.
Krátce po skončení minulé sezony, doznala personální stránka klubového i týmového vedení velkých změn. Generálním manažerem se, namísto rezignuvšího Miroslava Platila, stal úspěšný "hokejový" manažer Zbyněk Kusý. Jeho prvním krokem bylo angažování nového trenéra, který by nahradil Martina Poustku, kterému skončila krátkodobá "krizová" smlouva. Na post nového hlavního kouče byl angažován bývalý trenér FK Teplice a mimo jiné i české fotbalové reprezentace, Petr Rada.
Ani ten však nedotáhl své angažmá k úspěšnému konci a po 25. kole rezignoval. Oficiálním důvodem byla nespokojenost fanoušků a z ní pramenící negativní atmosféra v klubu.[1] 30. dubna 2013 ho vystřídal Michal Petrouš, který přišel z juniorského týmu a který "A-tým" trénoval už v roce 2011.
Slavia nastupovala ve dvou soutěžích. Účinkování v Poháru České pošty bylo neúspěšné, když tým vypadl už ve 3. kole s druholigovým týmem FK Ústí nad Labem. V Gambrinus lize si díky dobrým výsledkům v závěru soutěže oproti minulým sezonám polepšila a nakonec obsadila 7. místo.
Podrobný popis sezony
Květen/Červen
Na samém začátku letní přestávky, prakticky ihned po skončení ligové soutěže, nastalo v klubu období velkých změn, zejména v realizačním týmu Slavie. Jako první odešel, z postu hlavního trenéra, Martin Poustka, kterému skončila smlouva.[2]
O týden později následovala první překvapivá zpráva. Prezident a majitel klubu, Aleš Řebíček, obdržel rezignaci Generálního manažera Miroslava Platila. Ještě větším překvapením bylo oznámení jeho nástupce. Tím se stal Zbyněk Kusý, dlouholetý manažer hokejového týmu HC ČSOB Pojišťovna Pardubice, který s tímto týmem 3x zvítězil v Extralize a v roli manažera získal i mnoho reprezentačních úspěchů.[3].Jedním z prvních kroků tohoto muže, bylo přivedení nového trenéra. Výběr padl na trenéra FK Teplice, Petra Radu, který byl však pod platnou smlouvou a klub ho musel vyplatit nemalou částkou 5 milionů korun.Ve funkci asistenta skončil dlouholetý člen realizačního týmu, Petr Vrabec. Rada si za nové asistenty zvolil trenéra gólmanů Martina Vaniaka a svého předchůdce Martina Poustku, kterému se splnilo přání, zůstat nadále v klubu.
Mezitím byla ještě představiteli sestupujícího Bohemians 1905 oznámena zpráva, že následující sezonu nebudou působit v Synot Tip Aréně, ale odehrají ji v Ďolíčku.[4] Současné působení na jednom stadionu byl jeden z nejpalčivějších problémů fanouškových zástupců obou klubů, který byl tímto defakto vyřešen.
Nově složený tým, vedeny Petrem Radou se poprvé představil 23. června v přátelském utkání proti druholigovéČáslavi. Představení to bylo velmi dobré a po výsledku 4:0 mohla převládat spokojenost. To spolu s dobrou týmovou náladou vydržela i po tradičním turnaji v Čelákovicích. Slavia zde nejprve po penaltách vyřadila Mladou Boleslav a ve finále porazila 2:0 FK Baumit Jablonec. Po loňském posledním místě, tentokrát v turnaji (poprvé od roku 2009) zvítězila a odvezla si Zlatý pohár starosty města.[6]
Červenec
Zabránit tomu, aby fotbalisté "usnuli na vavřínech", pomohla porážka 2:4 od FC Hradec Králové, která přišla 3. července. Rychlá reakce však měla za následek dvě výborná představení na dalším tradičním turnaji v Nové Včelnici. Po drtivém semifinálovém vítězství 6:0 nad 1. FK Příbramí, na kterém se gólem podílel i navrátilec Karol Kisel, přišlo i finálové vítězství nad Českými Budějovicemi. Vítězství v obou tradičních turnajích znamená fakt, že Slavia prožívala jednu z nevydařenějších příprav za poslední roky a zároveň naději do startu sezony.[7]
O dva dny později se podařil vedení klubů hned dvojitý zásah. Nejprve dotáhlo do úspěšného konce přestup již třetí slovenské posily, obránce Martina Juhara (přišel z AC Sparta Praha) a poté získalo na roční hostování i žádaného jabloneckého útočníka Jana Vošahlíka.[8] Oba o svých kvalitách přesvědčili hned v prvním utkání v sešívaném dresu, a to proti druholigovémuFK Varnsdorf. Martin Juhar zaznamenal hattrick a jeho kolega Vošahlík se velkou měrou podílel na třech brankách svého týmu. Slavia nakonec svého soupeře porazila v tomto utkání vysoko 5:0.[9]
V konečné sestavě a s pozitivním výhledem, odcestovala Slavia na tradiční letní herní soustředění, tentokrát do italského kraje Trentino, kde jí čekaly dva duely s italskými soupeři. Tím prvním byl zástupce Serie B, AS Varese 1910, který se v minulém roce umístil na solidním, leč nepostupovém, 5. místě. Na gól se čekalo dlouho, ale do vedení se v 65. minutě, zásluhou Stanislava Vlčka, dostali sešívaní. To ale nevydrželo dlouho a vzápětí srovnal Damonte na konečných 1:1.
I ve druhém utkání, proti Parma FC, která skončila v Serii A na skvělém 8. místě, se sešívání dostali do vedení, a to ve 14. minutě zásluhou Štěpána Koreše. Soupeř krátce po přestávce otočil na 2:1, ale sešívaní se slepenými góly Kisela a Vošahlíka, který vsítil první gól v novém dresu, dostali znovu do vedení. Soupeř stihl ještě vyrovnat, ale výsledek 3:3 se zástupcem Serie A byl rozhodně úspěchem.[10]
V pondělí 30. července 2012 uzavřela Slavia, svým domácím zápasem s FC Vysočina Jihlava, úvodní kolo Gambrinus ligy. Úvodní poločas byl doslova studenou sprchou a o poločasové přestávce byl stav skóre 0:3 v neprospěch sešívaných. Krátce po pauze stáhnul trenér Rada ze hřiště kapitána Lukáše Jarolíma a na jeho pozici nastoupil novic Jan Vošahlík. A premiéra to byla vskutku povedená. Dvěma góly pomohl srovnat stav zápasu na konečných 3:3, spolu s Karolem Kiselem odvrátili potupnou domácí porážku a vybojovali první ligový bod.[11]
Srpen
Zkraje měsíce začal v Edenu trénovat bývalý hráč sešívaných Rudolf Skácel. Na otázku, zdali se do týmu vrátí, však vedení klubu odpovědělo záporně s tím, že zájem není ani z jedné strany a hráč prý s klubem pouze trénuje v době, kdy si hledá angažmá.[12] Zároveň s tím se rozhodlo o tom, že klub neposílí ani David Jarolím a Michal Švec, kteří tu rovněž v minulosti působily.[13]
K utkání druhého kola cestoval tým do Ostravy, kde ho proti místnímu Baníku dostal do vedení v 17. minutě Karol Kisel. Domácí sice otočily, ale zápas vyrovnal Milan Nitrianský. Slavia mohla rozhodnout, ale Kisel v samém závěru druhý gól nepřidal a utkání skončilo 2–2.[14]
I ve třetím kole musela Slavia obracet nepříznivé skóre a opět z toho byla pouze remíza. Po šťastném gólu Michala Ordoše, reprezentujícího hostující tým SK Sigma Olomouc, který otevřel ve 12. minutě skóre, oplatil stejnou mincí střelec domácích Karol Kisel, jehož střelu tečoval olomoucký Michal Vepřek. Nejprve byl za střelce označen Kisel, ale po více než měsíci byly statistiky upraveny a gól označen za vlastní.[15] Do konce utkání v té době scházelo více než 60 minut, ale sešívaní z místy drtivého tlaku již další gól nevytěžili a po třech kolech tak měla Slavia na kontě pouhé tři body a ani průběžné 11. místo nevyvolávalo důvody ke spokojenosti trenéra Rady, jenž prohlásil, že Slavia si zasloužila v utkání zvítězit.[16][17]
To si ovšem nemohl dovolit po utkání v Mladé Boleslavi, kde působili sešívaní bezzubým dojmem a z omezeného množství brankových příležitostí nedokázala skórovat. Na druhé straně se po nedůrazu na hranici vápna prosadil Ondřej Kúdela a Slavia po prohře 0–1 vyšla poprvé v sezoně bodově naprázdno.[18]
Totálním opakem bylo klání 5. kola se Zbrojovkou Brno, které se netradičně, kvůli koncertu Red Hot Chili Peppers v Eden Aréně, konalo už ve čtvrtek. Netradiční termín červenobílým sedl přímo na tělo a fanoušci i hráči si tak mohli spravit chuť po předchozích ztrátách. Skóre otevřel v 9. minutě Milan Škoda a o deset minut později ho napodobil Karol Kisel. Po poločasové pauze se ještě trefili postupně Jaromír Zmrhal (první gól v kariéře), Martin Latka a znovu Karol Kisel, který svým pátým (po úpravě čtvrtým) gólem v pěti utkáních upravil na konečných 5–0. Totální rozklad soupeře ještě lemovala dlouhá řada neproměněných šancí včetně několika zásahů brankové konstrukce.[19][20]
Po vydařeném utkání se Zbrojovkou, zamířila Slavia na hřiště mistra minulého ročníku, týmu FC Slovan Liberec, a nezanechala špatný dojem. Koncovka však na rozdíl od minulého utkání vázla a když branku nedokázal vstřelit ani soupeř, zrodila se remíza 0–0, která vzhledem k tomu, že Slavia měla více šancí, mrzela více červenobílé.[23][24] V utkání 7. kola, kdy tým přivítal v Edeneu FK Teplice, už branky padaly, a to do sítě hostí. V 61. minutě byl za faul na Milana Škodu vyloučen teplický kapitán Petr Lukáš a Slavia přesilovku dvakrát využila. Prosadili se netradiční střelci Milan Nitrianský a Ondřej Petrák a červenobílí díky nim zvítězili 2–0.[25]
O pouhé čtyři dny později už bylo na programu soutěže malé pražské derby, kdy Slavia zavítala Na Julisku, domácí stánek Dukly Praha. V utkání těchto soupeřů mnoho branek nepadá, přesněji, od návratu Dukly do 1. ligy nepadl ještě žádný. Obě dosavadní střetnutí skončily 0–0. A nejinak tomu bylo i tentokrát. Několik slibných šancí bylo na obou stranách, ale konečný stav byl potřetí v řadě 0–0.[26]
V sobotu 29. září se v Eden Aréně konalo 278. derby pražských "S", čili na domácí stadion sešívaných zamířila AC Sparta Praha. Ta se po osmi odehraných kolech nacházela na 3. příčce Gambrinus ligy, Slavia byla sedmá. V derby je známé, že favorit nevyhrává a tak je vždy velmi atraktivní. Do ochozů se vtěsnalo 15 654 diváků, čili nejvyšší domácí návštěva v sezóně. V prvním poločase dominovaly hlavně obrany obou celků, a ta tak skončila bez branek. Přesto se urodilo několik zajímavých šancí na obou stranách, tu asi největší měl ve 20. minutě Ondřej Petrák. Do druhé půle vstoupila lépe Sparta, ale postupně se iniciativa přesunula na druhou půli hřiště. V 72. minutě si na centr Hubáčka naskočil Martin Latka a míč skončil v síti. Slavia už vedení 1–0 udržela a poprvé na novém stadionu dokázala svého největšího rivala v lize porazit. Podařilo se jí to až v 5. utkání a celkově poprvé po sedmi utkáních od vítězství 4–1 na Letné v mistrovské sezoně 2008/09.[27]
Září tak bylo pro celek z Vršovic poměrně úspěšné, když ze čtyř utkání vytěžil 8 bodů při skóre 3–0 a celkově neinkasoval pět utkání v řadě.
Říjen
Nadšení fanoušků po výhře v derby skončilo již druhý říjnový den. Slavia v rámci 3. kola ligového poháru přijela do Ústí nad Labem k utkání s tamním druholigovým celkem, a přestože po brankách Koreše a Škody Slavia dvakrát vedla, ústecký tým dokázal vždy záhy střelecky odpovědět. Utkání tak dospělo k penaltovému rozstřelu. Zatímco domácí proměnili všech pět svých pokutových kopů, za Slavii Karol Kisel ve čtvrté sérii zklamal a FK Ústí nad Labem tak postoupilo do 4. kola poháru na úkor Slavie. Touto prohrou pro tým navíc skončila série utkání bez obdrženého gólu, jež trvala pět ligových a jeden pohárový zápas.[28]
Pouze o tři dny později sehrála Slavia ligový zápas v Uherském Hradišti. Tým oslabený o Ondřeje Petráka a jediného střelce derby Martina Latku prohrál na půdě Slovácka 3-0, když konečný výsledek z penalty pečetil bývalý hráč Slavie Ladislav Volešák.[29] Tento výsledek se týmu podařilo odčinit čtvrtou domácí výhrou v řadě již v dalším ligovém kole, jež po reprezentační přestávce sehrál proti Příbrami, kterou porazil brankami Nitrianského a Škody 2:1.[30] K poslednímu zápasu měsíce října pak Slavia jela na domácí půdu Jablonce, který před začátkem kola vedl ligovou tabulku. Před slabou návštěvou a televizními kamerami Slavia dokázala i bez nemocného Karola Kisela vybojovat bod za bezbrankovou remízu.[31]
Klub
Realizační tým
Pouhé dva dny po skončení ligového ročníku 2011/12, skončilo angažmá hlavního trenéra Martina Poustky, který byl už třetím mužem na tomto postu během sezóny. Krátce na to ho nahradil Petr Rada, kterého přivedl již nový generální manažer Zbyněk Kusý. Realizační tým doznal pod jeho vedením několika změn. Na postu asistenta skončil Petr Vrabec, který ho zastával několik let. Novými asistenty Petra Rady byli jmenováni, právě Martin Poustka a trenér brankářů Martin Vaniak. 30. května 2013 došlo na trenérském postu ke změně. Petra Radu nahradil na pozici trenéra vrátivší se Michal Petrouš. Jeho asistentem se stal Ivo Knoflíček.
Domácí sada dresů nese tradiční barvy klubu prvně uvedené již v roce 1896 a od roku 1956 jsou prakticky neměnné. V této sezoně jsou to, stejně jako v minulosti, dresy Umbro, které mají prvorepublikovýretrodesign.[33] Pro tuto sezonu byla pro venkovní dres zvolena kombinace barev, kterou Slavia užívá již od sezony 2008/09. Tento set je téměř zcela černý s červeným a bílým pruhem na prsou. Brankářský dres je totožný s venkovní sadou dresů užívanou v minulých dvou sezónách. Alternativně, zejména v kombinaci s venkovními dresy, je v užívání celožlutá kombinace, kterou Slavia taktéž již užívala v minulosti.
Poslední úprava: 1. června 2013. Vysvětlivky: † = odehrál pouze podzimní část, ± = odehrál pouze jarní část.
Základní sestava
Sestavuje se pouze z utkání Gambrinus ligy. Nejdůležitějším faktorem je počet startů v základní sestavě v soutěži. V případě rovnosti počtu duelů, rozhoduje pozdější start v základní sestavě.
Poznámky: Sestava: K. Čontofalský - M. Nitrianský , M. Bortel , M. Dobrotka , M. Čonka - M. Gecov (46. J. Zmrhal), M. Juhar , O. Petrák , T. Mičola (90. V. Šimeček) - D. Škutka (67. M. Škoda), J. Vošahlík
Poznámky: Sestava: Čontofalský - Nitrianský (46. Dostál), Petrák, Hubáček (78. Škutka), Čonka - Gecov - Vošahlík, Zmrhal, Mičola - Kisel - Fenin (67. Škoda). Poslední utkání, které vedl v roli hlavního kouče Petr Rada, 30. dubna na svůj post rezignoval. V pozici ho vystřídal Michal Petrouš.
Poznámky: Sestava: Čontofalský – Dostál, Bortel, Hubáček, Čonka (66. Koreš) – Vošahlík (75. Mičola), Juhar, Kisel, Zmrhal, Gecov – Škoda (60. Škutka). Michal Petrouš zažil první utkání po návratu na post hlavního trenéra.