Rybník, dříve pod názvem Certlov (německy Zartlesdorf), je místní část obce Dolní Dvořiště v okrese Český Krumlov. Nachází se zhruba 2 km jihozápadně od Dolního Dvořiště.
Historie
První písemná zmínka o vsi se nachází v urbáři rožmberského panství z roku 1379.[3] V roce 1473 se majitelem vsi stal Jan Sudík z Dlouhé a jeho potomkům patřila až do poloviny 17. století, kdy přešla do majetku rodu Muckenberků. V roce 1745 byla ves prodána hraběti Františku Leopoldovi Buquoyovi. Hrabě zde nechal vystavět malý zámeček, který byl zbourán v roce 1979. Ve vsi hospodařil hraběcí velkostatek, který byl v rámci pozemkové reformy v roce 1925 jako tzv. zbytkový velkostatek prodán rodině Laštovkově.[4] Majitel Jakub Laštovka byl do té doby zaměstnán jako šafář na panství Schwarzenberském.[5] Po roce 1945 byl spolu se zámečkem rodině odebrán a předán do družstevní a později do státní péče. Část velkostatku byla zbořena, část různém stadiu rozpadu stojí dodnes. Podobný osud čekal i na velkou většinu původní zástavby obce. V šedesátých a sedmdesátých letech byla část budov zbořena a částečně na jejich místě, částečně na zelené louce postaveny typizované dvojdomky.
Po roce 1850 se ves Certlov stala samostatnou obcí. Teprve roku 1964 byl v obci Rybník, ke které náležela ještě osada Trojany, zrušen zdejší místní národní výbor a Rybník i s osadou Trojany byly připojeny k obci Dolní Dvořiště. Osada Svitanov zanikla.
Územněsprávně byl Rybník v letech 1869–1880 veden pod názvem Zartlesdorf jako osada někdejší obce Horní Kaliště v okrese Kaplice, v letech 1890–1910 pod názvem Cartle, v letech 1921–1930 pod názvem Certlov.[6] V letech 1938 až 1945 byla obec v důsledku uzavření Mnichovské dohody přičleněna k nacistickému Německu, a to pod názvem Zartlesdorf. V roce 1950 byla obec již vedena pod názvem Rybník. Jako část obce Dolní Dvořiště v okrese Český Krumlov je Rybník veden od roku 1961.[6]
Vývoj počtu obyvatel Rybníka[3]
| Rok
|
1869
|
1880
|
1890
|
1900
|
1910
|
1921
|
1930
|
1950
|
1961
|
1970
|
1980
|
1991
|
2001
|
| Počet obyvatel
|
274
|
277
|
235
|
199
|
213
|
196
|
192
|
89
|
164
|
118
|
90
|
76
|
79
|
Svobodné zboží Certlov
„Svobodné zboží Certlov spadající pod správu rožmberského panství leží východně od města Rožmberk, z velké části obklopené územím panství. Jen malá část na východě sousedí s hornorakouským panstvím Freistadt a malá část na severu s územím pod správou prelatury v Krumlově.“
„Majitelem je c. k. komoří Georg Franz August Longueval hrabě Buquoy, svobodný pán z Bauru, který zboží převzal zároveň s panstvím Rožmberk po svém strýci Johannu Josephovi hraběti Buquoyovi (zemř. 12. dubna 1803) (zemské desky).“
„Zboží bylo prodáno roku 1745 tehdejším majitelem Ulrichem Splaltem hraběti Františku Buquoyovi, majiteli panství Rožmberk a od té doby je nepřetržitě v držení rodu.“[7]
Využitelná plocha je dle katastrálního sumáře:
|
|
Dominikál
|
Rustikál
|
Dohromady
|
| Jiter
|
Čtverečných sáhů
|
Jiter
|
Čtverečných sáhů
|
Jiter
|
Čtverečných sáhů
|
| Pole
|
35
|
329
|
54
|
800
|
89
|
1129
|
| Louky
|
28
|
992
|
25
|
1326
|
54
|
718
|
| Rybníky
|
38
|
46
|
–
|
–
|
38
|
46
|
| Pastviny
|
9
|
856
|
2
|
1186
|
12
|
442
|
| Lesy
|
20
|
620
|
1
|
1174
|
22
|
194
|
| V součtu
|
131
|
1243
|
84
|
1286
|
216
|
920
|
„Z toho náleží vrchnosti celý dominikál a z rustikálu 22 jiter a 641 čtverečných sáhů polí a 7 jiter 505 3/6 čtverečných sáhů luk, dohromady 29 jiter 1146 3/6 čtverečných sáhů, v celé sumě tedy 161 jiter, 789 3/6 čtverečných sáhů.
„Přírodní poměry jsou podobné jako v okolních částech panství Rožmberk. Vodstvo sestává z pěti rybníků (Mlýnský, Jandlův, Nový, Plešerův a Laimův), které jsou osazeny kapry. Půda je plodná a vhodná pro pěstování obilnin a dalších zemědělských plodin. Les, zvaný Kronawittet je smrkový a jedlový, a je obhospodařován rožmberským revírníkem sídlícím v Certlově.“
„Součástí panství je pod Rožmberk spadající obec Certlov, 8 hodin jižně od Budějovic, 1 ¼ hodiny východně od Rožmberka, na železnici a ¼ hodiny západně od linecké poštovní silnice, která protíná východní část zboží. Vesnice má 29 domů s 224 německými obyvateli a je přifařena k Dolnímu Dvořišti. Ve vesnici jsou dva menší zámečky obývané dvěma myslivci, několika důchodci a nájemci, jeden poplužní dvůr ve vlastní režii, hospoda a mlýn.“
„Mimo obec leží a) ¼ hodiny jihozápadně tzv. Jandelhof, selský dům, a b) ¼ hodiny severně, k prelatuře Krumlov patřící, ale k Certlovu konkribovaný Plešerův dvůr.“[7]
Doprava
Železniční doprava
Železniční stanice s názvem Rybník leží na mezinárodní železniční trati České Budějovice – Summerau (trať 196), na kterou zde navazuje železniční trať Rybník – Lipno nad Vltavou (trať 195).
Koněspřežná železnice
V roce 1832 byl zahájen provoz na koněspřežné dráze České Budějovice – Linec. V místech, kde je dnešní železniční stanice Rybník (dříve Certlov), která je v katastrálním území Trojany u Dolního Dvořiště, se nacházela železniční stanice Trojany (Trojern). V prostoru železniční stanice Rybník se nachází památník staviteli této železnice – F. A. Gerstnerovi.[8]
Silniční doprava
Přes ves prochází silnice II/163 z Dolního Dvořiště do Vyššího Brodu a Černé v Pošumaví.
Odkazy
Reference
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ a b Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Díl 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 202–203.
- ↑ Lustig, R. – Světnička, F.: Schematismus velkostatků v Čechách. Zprac. R. Lustig a F. Světnička. Praha 1933.
- ↑ Kronika obce Jenín.
- ↑ a b Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 2. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (624 s.). ISBN 80-250-1310-3. S. 457.
- ↑ a b SOMMER, Johann Gottfried. Das Königreich Böhmen : statistisch-topographisch dargestellt. Neunter Band, Budweiser Kreis. Svazek 9. Praha: Friedrich Ehrlich, 1841.
- ↑ pomník F. A. Gerstnera - Památkový Katalog. www.pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2021-08-16]. Dostupné online.
Literatura
- ÚLOVEC, Jiří. Zaniklé hrady, zámky a tvrze Čech. Praha: Libri, 2000. 379 s. ISBN 80-7277-017-9. S. 0.
- ŠANDERA, Hynek; MAŠKOVÁ, Věra. Dolní Dvořiště 1279-1979. Dolní Dvořiště: Místní národní výbor Dolní Dvořiště, 1980.
- ŠANDERA, Hynek; ODLOŽIL, Petr. Dolní Dvořiště a okolí. Dolní Dvořiště: Obecní úřad Dolní Dvořiště, 2004. S. 20.
- TRUHLÁŘ, Josef. Urbář zboží rožmberského z roku 1379. Praha: Dr. Grégr a Ferd. Dattel, 1880. 62 s. S. 0.
Externí odkazy
