První písemná zmínka o obci pochází z 2. března1268, kdy bylo jméno obce Na Hirzowe (Na Hirzově, německy Hirschau) uvedeno na darovací listině krále Přemysla Otakara II. jeho purkrabímuHirzovi.[5] V letech 1938 až 1945 byla obec v důsledku uzavření Mnichovské dohody přičleněna k Německé říši jako součást župy Oberdonau. V roce 1945 byla osvobozena americkou armádou.[6]
Význam obce vzrostl v 18. století. V roce zažádal pražský purkrabí o vzorky tuhy, kterou tehdy dobývali sedláci nehornickou metodou. Pro zájem obchodníků a dále státní správy byla roku 1811 tuha vyhlášena za vyhrazenou nerostnou surovinu a její těžba se musela řídit báňským zákonem. Grafitové doly byly otevřeny Schwarzenbergy roku 1812. Tuhy se používalo k výrobě tužek ve Zlaté Koruně a v Českých Budějovicích[5] ve firmě Kooh-i-noor Hardtmuth. Většina ložisek tuhy byla zatopena přehradní nádrží, severněji u vsi Mokrá se dochoval portál Josefovy štoly – technická památka. Po roce 1958 byl v provozu jen důl Václav jižně u vsi Bližná. Roku 1998 byl zakonzervován a je využíván jako zdroj vysoce kvalitní vody.[9]
Obyvatelstvo
K prudkému poklesu obyvatelstva došlo z důvodu vysídlování německých obyvatel a poté částečně také kvůli výstavbě přehradní nádrže Lipno, která v Černé i okolí zatopila mnoho domů a hospodářských budov.
Ve vsi se nachází nejvýše položené čapí hnízdo v České republice. Hnízdo je již více než 50 let pravidelně obýváno párem čápů bílých, kteří zde každoročně přivádějí na svět svá mláďata. [12]
Pamětihodnosti
Kostel Neposkvrněného početí Panny Marie, na místě dřevěné kaple z roku 1787 postaven v roce 1799 a v letech 1901 - 1904 upraven v novorománském slohu s věží.
V Černé v Pošumaví je křížovatka silnic I/39, II/163 a III/1638.
V Černé v Pošumaví a v Dolní Vltavici je přístaviště sezónní linkové či okružní lodní linky z Lipna nad Vltavou.[17] Z Dolní Vltavice jezdí na pravý břeh Vltavy přívoz.
Na pravém břehu Vltavy je přeshraniční propojení s Rakouskem, a to Kyselov – Diendorf.[18]
↑Vyhláška ministra vnitra č. 13/1951 Sb., o změnách úředních názvů míst v roce 1950. Dostupné online.
↑ abcd Černou v Pošumaví najdete tam, kde je Lipno nejširší - Českokrumlovský deník. web.archive.org [online]. 2009-12-02 [cit. 2022-09-23]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2009-12-02.
↑Historický lexikon obcí České republiky - 1869 - 2011: IV. Abecední přehled obcí a částí obcí [online]. [cit. 2022-09-23]. Dostupné online.
↑Vyhláška ministerstva vnitra č. 3/1950 Sb., o změnách úředních názvů míst v roce 1949. Dostupné online.
↑DVOŘÁK, Jiří. K historii Schwarzenberských tuhových dolů v Černé v Pošumaví (Schwarzbach). České Budějovice: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Historický ústav Filozofické fakulty ve spolupráci s Novou tiskárnou Pelhřimov 312 s. ISBN80-7394-092-2.
↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 – Okres Český Krumlov. S. 5–6. www.czso.cz [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2022-09-23]. S. 5–6. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-01-21.
↑ Obyvatelstvo podle pohlaví a obcí vybraného okresu. Veřejná databáze [online]. Český statistický úřad [cit. 2022-09-23]. Dostupné online.
↑NAPLNO, Lipno. Černá v Pošumaví | Obce Lipenska. Lipno Naplno [online]. [cit. 2019-11-30]. Dostupné online.
↑ socha sv. Jana Nepomuckého - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2019-11-28]. Dostupné online.
↑ kaple Panny Marie - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2019-11-28]. Dostupné online.
↑Sdělení č. 298/2019 Sb. : Sdělení Ministerstva vnitra o vyhlášení seznamu hraničních přechodů a seznamů přeshraničních propojení [online]. [cit. 2021-10-08]. Dostupné online.
↑LIŠKOVÁ, Marie. Slovník představitelů zemské samosprávy v Čechách 1861-1913. Praha: SÚA, 1994. 379 s. Dostupné online. ISBN8085475138. S. 353.
↑NAVRÁTIL, Michal. Nový český sněm, 1901-07: s životopisy a podobiznami. [s.l.]: Nákl. V. Krausa, 1902. 352 s. Dostupné online. S. 195, 343.