Rusko-perská válka (1804–13)
konflikt: Rusko-perské války, Kavkazská válka a Napoleonské války
Obraz malíře Franze Roubauda ilustruje epizodu u řeky Askerna, kde se Rusům podařilo odrazit útok větší perské armády po dobu dvou týdnů. Vytvořili "živý můstek", takže dvě děla mohla být přepravena přes jejich těla.
Trvání	1804–1813
Místo	Předkavkazsko, Zakavkazsko, severní Írán
Výsledek	Ruské vítězství[1] Gulistánská dohoda
Změny území	Persie byla nucena postoupit dnešní Gruzii, Dagestán, většinu Ázerbájdžánu a části severního Arménie Rusku.[2]
Strany
Ruské impérium Ruské impérium Írán Írán Širvanský chanát chanát Baku Karabašský chanát Derbentský chanát Gandžinský chanát Qubský chanát Šekský chanát Talyšský chanát
Velitelé
Alexandr I. Ivan Gudovič Pavel Cicjanov † Pyotr Kotlyarevsky Alexandr Tormasov Fát Alí Šáh Abbas Mirza Alí Mirza Javad Chán Kadžar † Sadek Chán Kadžar †
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rusko-perská válka z let 1804 až 1813 představovala jednu z mnoha válek mezi Perskou říší a carským Ruskem a začala, jako mnoho z jejich válek, sporem o území. Nový perský vládce Fát Alí Šáh chtěl upevnit nejsevernější oblasti svého království – dnešní Gruzii, která byla připojena carem Pavlem I. několik let po rusko-perské válce z roku 1796. Stejně jako jeho perský protějšek byl i car Alexandr I. Pavlovič novým vládcem na trůně a také tak odhodlaný kontrolovat sporná území.

Válka skončila v roce 1813 Gulistánskou dohodou, která postoupila zmíněné území Gruzie carskému Rusku a také íránské území Dagestán, které dnes tvoří menších částí Arménie a většinu dnešního Ázerbájdžánu, tedy tehdejší chanáty Širvanský, Baku, Derbentský, Karabašský, Gandžinský, Šekský, Qubský a části Talyšského chanátu.^[3]

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Rusko-perská válka na Wikimedia Commons

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.